10 As 169/2022 — Nejvyšší správní soud

77 A 63/2022- 139 - text  34 77 A 63/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: L. B., X, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, Hajnova 40, 272 01 Kladno, proti žalovanému: Magistrát města Karlovy Vary, IČ 00254657, Moskevská 2035/21, 360 01 Karlovy Vary, za účasti osoby zúčastněné na řízení: ČEPS, a.s., IČ 25702556, Elektrárenská 774/2, 101 00 Praha 10, o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č.j. 12356/SÚ/22, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Žalobou ze dne 10. 11. 2022, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou téhož dne, se žalobce domáhal zrušení mezitímního rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č.j. 12356/SÚ/22 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k žádosti podané dne 6. 5. 2022 společností ČEPS, a.s., IČ 25702556, Elektrárenská 774/2, Praha 10 (dále jen „vyvlastnitel“), rozhodnuto o základu věci, tj. o omezení vlastnického práva vlastníka Ing. L. B. (dále jen „žalobce“ nebo „vyvlastňovaný“) k části pozemku parc. č. X (trvalý travní porost) v kat. území X, obec Valeč, spočívajícím v omezení věcným břemenem v rozsahu 581,9 m2 z p. p. č. X kat. úz. X, podle geometrického plánu č. 66-141624/2015 ze dne 9. 7. 2015, ověřeného dne 13. 12. 2016 s číslem 699/2016, a to ve prospěch vyvlastnitele. Věcné břemeno spočívá ve strpění umístění, provedení a provozování stavby přenosové soustavy „V487/488-vedení 400kV VER-VIT“, a to v ploše pozemků vymezené kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení, v rozsahu shora uvedeného geometrického plánu a rozhodnutí (Společného povolení) ze dne 9. 11. 2021, č.j. MPO 9945/20/645-SÚ, vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu, které nabylo právní moci dne 24. 12. 2021. Věcné břemeno bylo zřízeno podle § 24 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, za účelem zřizování předmětné stavby a jejího provozování podle § 24 odst. 3 písm. e) energetického zákona, in personam na dobu neurčitou a povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na každého dalšího vlastníka dotčeného pozemku (výrok I.); podle § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „ZV“), a podle § 3c zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo určeno, že vyvlastnitel je povinen zahájit uskutečnění účelu vyvlastnění na dotčeném pozemku nejpozději do 4 let od právní moci tohoto rozhodnutí o omezení vlastnického práva; dále byli podle § 17 odst. 1 zákona o vyvlastnění určeni účastníci řízení, na něž se napadené rozhodnutí vztahuje (výrok II.) 2. Zákon o vyvlastnění upravuje mj. podmínky omezení vlastnického práva k pozemkům nebo ke stavbám a proces vyvlastňovacího řízení. Liniový zákon upravuje mj. postupy při přípravě a povolování staveb energetické infrastruktury, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebným pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu. Energetický zákon upravuje mj. podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích. Správní řízení je upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). [II] Žaloba 3. Žalobce považoval napadené rozhodnutí za nezákonné z následujících důvodů. Vada doručení napadeného rozhodnutí (bod 1) 4. Ačkoliv napadené rozhodnutí výslovně odkazuje na geometrický plán určující rozsah omezení vlastnického práva žalobce v rámci vyvlastnění, geometrický plán nebyl při doručení přílohou napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že datovou schránkou ani geometrický plán doručován být nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 20 Cdo 588/2022), není pochyb o tom, že právnímu zástupci žalobce nebyl spolu s rozhodnutím geometrický plán doručen (v této věci však nebyl žalobce ve správním řízení zastoupen - pozn. soudu). Jedná se přitom o podstatnou vadu doručení, která způsobuje nezákonnost tohoto doručení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022 ve věci sp. zn. 10 As 169/2022). Ukládá-li § 5 odst. 3 ZV, aby geometrický plán byl přílohou smlouvy, tím spíše musí být tento geometrický plán přílohou autoritativního rozhodnutí, kterým se vyvlastnění provádí. Nejasnost a nepřesnost výroku napadeného rozhodnutí (bod 2) 5. V napadeném rozhodnutí žalovaný vyslovil, že žalobce omezuje v rámci vyvlastnění věcných břemen, které se zřizuje „in personam“ na dobu neurčitou, přičemž „povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na každého dalšího vlastníka dotčeného pozemku“. Ač to není nikde výslovně upraveno, není pochyb, že úředním jazykem České republiky je čeština; správní orgán tedy nemůže užívat ve výroku svého rozhodnutí latinský jazyk. Pokud tak učiní, stává se jeho rozhodnutí nejasným. Není totiž jasné, co měl žalovaný tímto výrazem na mysli (občanskoprávní teorie rozlišuje služebnosti „ad rem“ a „ad persona“), zvláště pokud má na podkladě rozhodnutí žalovaného být proveden zápis do veřejného seznamu. 6. Podobně je třeba označit za nepřesné vymezení rozsahu věcného břemene, pokud má tento rozsah být dán „v ploše pozemků vymezené kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení“; takové vymezení je nesrozumitelné a neodpovídá skutečnosti. Taková plocha by tvořila na pozemcích žalobce jednolitou plochu čtyřúhelného tvaru, avšak z geometrického plánu plyne, že dotčená plocha má tvořit dvě plochy takového tvaru. To pak bezprostředně souvisí s dalším žalobním bodem, který namítá, že žalovaný měl podle všech souvislostí nikoliv zřídit, ale rozšířit údajně již existující důkazní břemeno. V neposlední řadě takto popsaná plocha neodpovídá té ploše, kterou žalovaný uvedl ve výroku coby rozsah věcného břemene. Překročení žádosti vyvlastnitele, rozpor výroku s odůvodněním napadeného rozhodnutí, nedostatek jeho důvodů a porušení zásady stanovené čl. 2 odst. 2 LZPS (bod 3) 7. Podle výroku napadeného rozhodnutí má být žalobce omezen „zřízením“ věcného břemene, jehož obsahem je povinnost strpět umístění, provedení a provozování vymezené stavby přenosové soustavy. Ve výroku napadeného rozhodnutí je rozsah tohoto věcného břemene vysloven pouze výměrou, výše namítanou definicí o kolmém průmětu krajních vodičů a odkazem na geometrický plán, který nebyl spolu s rozhodnutím žalobci doručen. 8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je však konstatováno, že vyvlastnitel ve skutečnosti žádal nikoliv omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, ale jeho „rozšíření“ nad rámec „břemene stávajícího, které vzniklo před účinností zákona č. 458/2000 Sb. od 1. 1. 2001 a není z veřejného seznamu zřejmé“. V té souvislosti je třeba upozornit na to, že § 24 odst. 3 ZV neumožňuje vyvlastňovacímu úřadu, aby „rozšiřoval“ stávající věcné břemeno. Tím, že žalovaný takové rozšíření fakticky provedl, překročil ústavně zakotvený princip, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, způsobem, který zákon stanoví. 9. Není proto jasné, zda úmyslem žalovaného bylo věcné břemeno zřídit, jak se zdá z výroku jeho rozhodnutí, nebo zda bylo jeho úmyslem rozšířit stávající věcné břemeno, o němž ovšem žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí přímo nehovoří. To úzce souvisí s tím, že žalovaný si neujasnil, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel vlastně domáhá (zda zřízení věcného břemene nového či rozšíření údajně již existujícího věcného břemene), ačkoliv tento údaj je povinnou součástí žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení [srov. § 18 odst. 2 písm. c) ZV]. 10. I pokud by snad oprávnění státu v tomto směru bylo možno dovodit výkladem, musel by se žalovaný vypořádat s tím, zda na pozemcích žalobce stávající věcné břemeno existuje, jaký je jeho právní základ a zda stávající věcné břemeno nezanikne uskutečněním účelu vyvlastnění. Nic takového odůvodnění napadeného rozhodnutí neřeší, pouze odkazuje na tvrzení vyvlastnitele o údajné existenci takového věcného břemene. Vyvlastnitel ovšem k rozsahu údajného stávajícího věcného břemene netvrdil nic, pouze odkazoval na § 22 elektrisačního zákona, pocházející jednoznačně z doby nesvobody a obsahující protiústavní ujednání o tom, že „za výkon svého oprávn