4 Ao 7/2021 — Nejvyšší správní soud

57 A 5/2025- 107 - text  6 57 A 5/2024 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobkyně: FIXNET s.r.o., IČO 26357739 sídlem Pravdova 1274, 342 01 Sušice zastoupená Mgr. Jiřím Chejnem, advokátem sídlem K Vinici 987, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024, č. j. PK-RR/7608/24, o návrhu žalobkyně na předběžné opatření, takto: I. Společnost Zemědělské zásobování a nákup Strakonice a.s., IČO 46678379, sídlem Radošovice 83, 386 01 Strakonice, je povinna zdržet se jakýchkoliv zásahů do provozu zařízení žalobkyně umístěných ve stavbě sila bez čísla popisného, která je součástí pozemku parc. č. st. Xa v k. ú. S. n. O., zapsaného u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy, a to do pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 57 A 5/2025. II. Společnost Zemědělské zásobování a nákup Strakonice a.s., IČO 46678379, sídlem Radošovice 83, 386 01 Strakonice, je povinna strpět provoz zařízení žalobkyně umístěných ve stavbě sila bez čísla popisného, která je součástí pozemku parc. č. st. Xa v k. ú. S. n. O., zapsaného u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy, v nezbytném rozsahu včetně přístupu žalobkyně za účelem údržby těchto zařízení, a to do pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 57 A 5/2025. III. Žalobkyně je povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření ve výši 1 000 Kč, a to na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5739000525. Odůvodnění: 1. Městský úřad Sušice jako správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 19. 8. 2024, č. j. 1790/24/zamít. (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítl podle § 24 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen „zákon o vyvlastnění“) žalobkyninu žádost o zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, jehož obsahem měla být služebnost komunikačního vedení, která žalobkyni opravňuje mít v prostorách stavby sila bez čísla popisného, která je součástí pozemku parc. č. st. Xa v k. ú. S. n. O., telekomunikační zařízení, konkrétně ve vnitřním prostoru sila v nejvyšším nadzemním patře mít umístěn rozvaděč, na střeše budovy mít umístěna telekomunikační zařízení osazená na příhradovém stožáru, v prostorách uvnitř sila a na něm vést kabelová propojení a na části venkovního pláště stavby sila v přízemí mít umístěn minirozvaděč s přepínačem pro napájení generátorem, dále zřizovat, provozovat, vykonávat údržbu, opravy a modernizovat telekomunikační vedení, tj. drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov, přičemž opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič), jakož i související elektronické přípojky, a vykonávat veškeré další činnosti které souvisí s provozováním veřejné telekomunikační sítě ve smyslu § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, včetně přístupu do prostor sila. Obsahem navrženého věcného břemene měla být oprávněním žalobkyně odpovídající povinnost společnosti Zemědělské zásobování a nákup Strakonice a.s., IČO 46678379, sídlem Radošovice 83, 386 01 Strakonice, jako vyvlastňované (dále jen „vyvlastňovaná“) strpět výkon těchto oprávnění žalobkyně jako vyvlastnitelky. K omezení vlastnického práva vyvlastňované mělo dojít za náhradu určenou znaleckým posudkem ve smyslu § 5 odst. 2 písm. a) zákona o vyvlastnění. 2. Odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí zamítl žalovaný v záhlaví tohoto usnesení specifikovaným napadeným rozhodnutím. Proti němu podala žalobkyně žalobu ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 3. Po podání žaloby žalobkyně navrhla vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil vyvlastňované povinnost zdržet se jakýchkoliv zásahů do provozu zařízení žalobkyně v budově sila a povinnost strpět provoz zařízení žalobkyně v budově sila v nezbytném rozsahu včetně přístupu žalobkyně za účelem údržby zařízení, a to do pravomocného rozhodnutí o žalobkynině žalobě. Žalobkyně tvrdila, že je do 31. 1. 2025 povinna odstranit svá telekomunikační zařízení z budovy sila. Zachování provozu telekomunikačního zařízení je předmětem vyvlastňovacího řízení. Pokud by došlo k vyklizení sila a přerušení provozu žalobkyně, hrozí žalobkyni, jejím zákazníkům a veřejnému zájmu na provozu veřejně dostupných služeb elektronických komunikací závažná újma. Pokud by žalobkyně nemohla provozovat svá zařízení do vydání rozhodnutí soudu, nevratně by se zmařil účel vyvlastňovacího řízení, neboť by žalobkyně nemohla poskytovat služby elektronických komunikací svým zákazníkům, kteří by vyhledali jiného poskytovatele těchto služeb a i v případě, že by žalobkyně ve vyvlastňovacím řízení uspěla, k žalobkyni by se již nevrátili. Podle žalobkyně lze po vyvlastňované spravedlivě požadovat dočasné plnění v návrhu na předběžné opatření uvedených povinností, neboť pro vyvlastňovanou se nařízením předběžného opatření v zásadě nic nemění. Zařízení žalobkyně jsou totiž v silu umístěna již téměř 20 let, prostory, v nichž jsou zařízení žalobkyně umístěna, jsou vyvlastňovanou využívány minimálně, případnému užívání těchto prostor vyvlastňovanou nebrání obsluha zařízení žalobkyní, neboť se děje mimo běžnou pracovní dobu zaměstnanců vyvlastňované, a ze stejných důvodů jako žalobkyně využívají silo i jiné subjekty. Vyvlastňovaná za omezení vlastnického práva obdrží náhradu. 4. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. 5. Dle § 38 odst. 3 s. ř. s. věty prvé rozhodne soud o návrhu na předběžné opatření bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. 6. Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozíli pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma. Návrhu na vydání předběžného opatření lze vyhovět za kumulativního splnění několika podmínek. Předně musí být podán návrh na zahájení řízení ve věci samé a musí být podán návrh na vydání předběžného opatření. Tyto dvě podmínky byly splněny, neboť žalobkyně podala dne 12. 1. 2025 žalobu proti napadenému rozhodnutí a dne 13. 1. 2025 podala návrh na vydání předběžného opatření. Dále musí existovat potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků pro hrozící vážnou újmu. Konečně pokud by mělo dojít k uložení povinnosti třetí osobě (odlišné od účastníků řízení) je nutné, aby po ní bylo možné splnění takové povinnosti spravedlivě požadovat. 7. Předmět předběžného opatření, tj. poměry, které jím mají být zatímně upraveny, musí věcně souviset s předmětem řízení ve věci samé. Tak tomu v projednávané věci je. Žalobkyně se totiž návrhem na předběžné opatření domáhá, aby soud vyvlastňované uložil obdobnou povinnost, jaká by jí plynula z případného pro žalobkyni příznivého rozhodnutí o vyvlastnění. V obou případech, tj. jak v případě vyhovění návrhu na předběžné opatření, tak v případě vyhovění žalobkynině žádosti o vyvlastnění, by totiž vyvlastňovaná byla povinna strpět provoz telekomunikačních zařízení v sile a byla by též povinna zdržet se jakýchkoliv zásahů do těchto zařízení. Úzká věcná souvislost mezi předmětem předběžného opatření a návrhem ve věci samé je tedy dána. 8. Stran splnění třetí podmínky pro vydání předběžného opatření spočívající v hrozící vážné újmě soud uvádí, že „smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. je-li vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS). Tvrdit a prokázat (resp. alespoň osvědčit prostřednictvím soudu doložených listin) existenci hrozící vážné újmy vyžadující nařízení předběžného opatření je povinností navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. 4 Ao 7/2021-171, bod 10; nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. II. ÚS 808/08). Při posouzení závažnosti hrozící újmy je třeba zohlednit, z