9 Afs 81/2007 — Nejvyšší správní soud

15 Ca 61/2009- 43 - text Pokračování 12 15Ca 61/2009 15Ca 61/2009-43 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobkyně: Starmobil s.r.o., se sídlem v Mostě, Mladé gardy 2918, IČ 25482882, zastoupené JUDr. Dušanem Rendlem, advokátem, se sídlem v Mostě, SNP 1872, proti žalovanému: Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.2.2009, č.j. 12964/08-1300-502413, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27.2.2009, č.j. 12964/08-1300-502413, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti čtyřem platebním výměrům Finančního úřadu v Mostě (dále jen „správce daně“) všechny ze dne 3.1.2008, č.j. 661/08206911/5172, č.j. 665/08/206911/5172, 668/08/206911/5172, 670/08/206911/5172, k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až duben 2006, kterými byl správcem daně stanoven nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za měsíc leden 2006 ve výši 456,- Kč místo žalobkyní uplatněných 4 132 956,- Kč, za měsíc únor 2006 ve výši 456,- Kč místo žalobkyní uplatněných 4 132 956,- Kč, za měsíc březen 2006 ve výši 760,- Kč místo žalobkyní uplatněných 4 133 260,- Kč a za měsíc duben 2006 ve výši 152,- Kč místo žalobkyní uplatněných 4 132 652,- Kč. V žalobě konstatovala, že nesouhlasí s úpravou nadměrného odpočtu, jak byl stanoven správcem daně. Žalobkyně považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné a závěry za z velké části spekulativní v rozporu s předloženými listinami a dalšími důkazy. Nesprávný byl postup žalovaného, který přesto, že žalobkyně veškeré rozhodné skutečnosti prokázala a unesla tudíž důkazní břemeno, neprokázal existenci takových skutečností, které by věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost dokladů žalobkyně vyvracely. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 9 Afs 81/2007. Žalovaný má za to, že žalobkyně jednala v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku podle § 265 obchodního zákoníku, nečinila žádné kroky k ověření poctivosti uzavíraného obchodu a neprověřila serióznost dodavatele. Zásadami poctivého obchodního styku se však rozumí zneužití práva jednoho ze subjektů obchodu vůči druhému soukromoprávnímu subjektu. Není však zřejmé, vůči jakému subjektu by se měla žalobkyně tohoto jednání dopustit. Dodavatel zboží pro žalobkyni má v obchodním rejstříku uveden předmět podnikání nákup a prodej se zaměřením přímo na prodej audiovizuálních děl a nebyl a není důvod se domnívat, že by nebyl seriózním. Na základě nabídky společnosti Boslie s.r.o. na dodávku počítačových her, nedělitelného boxu obsahujícího patnáct kusů počítačových her, provedla žalobkyně vyhledání odběratele, tím se stala společnost Sultan Juma Ali Trading, Dubai. Žalobkyně se pokusila kontaktovat i jiného dodavatele, což dokazuje výpověď svědka P., který potvrdil, že pro žalobkyni orientačně zjišťoval cenu v Německu, žalobkyně však učinila závěr, že internetoví prodejci v Německu sice měli toto zboží na skladě, ale ne v takovém množství, čeští dodavatele neměli sadu vůbec. V okamžiku uzavření kupní smlouvy neznala žalobkyně přesnou cenu boxu her na území České republiky. Pro žalobkyni bylo nejpodstatnější, že cenu odsouhlasil odběratel a měl zájem na odběru zboží od žalobkyně. Ta nepodstoupila žádné finanční riziko, když měla odbyt zaručen za vyšší cenu, než za kterou zboží nabídl dodavatel. Přesto ještě navíc žalobkyně souhlasila s obchodní transakcí pouze v případě, že bude zpracován soudněznalecký posudek a v případě, že cena stanovená znalcem bude o více než 20% nižší, než cena domluvená, vystaví dodavatel žalobkyni dodatečnou slevu tvořenou rozdílem ceny domluvené a ceny stanovené znalcem. Tuto skutečnost žalovaný zcela opomněl. Dle žalobkyně napadené rozhodnutí sice obsahuje závěr, že žalovaný zjistil z jiných zdrojů, že cena se pohybuje kolem 199,- Kč, což je 7x méně, vychází však pravděpodobně z výslechu svědka – zástupce společnosti SeVeN M Vertriebs s.r.o., který uvedl podobnou cenu ovšem s tím, že se tento box nikdy v ČR neprodával. Ve znaleckém posudku Ing. F. B. vypracovaném na základě opatření správce daně se výslovně uvádí, že obvyklou cenu sady 15 ks her nelze stanovit. Po zpracování znaleckého posudku a konečném určení ceny žalobkyně zajistila přepravu zboží ke svému odběrateli prostřednictvím nadnárodní spediční společnosti Lagermax spedice a logistika s.r.o. Po dodání zboží žalobkyně uhradila část kupní ceny svému dodavateli, a to částečně penězi a částečně postoupením pohledávky za společností Sultan Juma Ali Trading, Dubai. Celý obchod nejeví známky nelogičnosti, neserióznosti ani žádného jiného úmyslu žalobkyně než koupit a prodat zboží se ziskem. Postoupením pohledávky svému dodavateli (společnosti Boslie s.r.o.) byla eliminována rizika obchodu, což svědčí o poctivém jednání žalobkyně a snaze minimalizovat případné finanční dopady. Žalobkyně stanovila při obchodu běžnou obchodní marži, o čemž svědčí fakt, že nákupní cena byla dohodnuta na 1450,- Kč za jeden kus, prodejní cena byla stanovena na 51 Euro, což činí zisk 31,- Kč na jeden kus, tedy 465,- Kč za jeden box a celkem 465 000 Kč za jeden obchodní případ. Z toho plyne, že společnost mohla ze svého zisku uhradit i ostatní náklady vzniklé balením, přepravou, atd. Žalobkyně dle jejího názoru předložila formálně bezvadné listinné důkazy, a pokud měl správce daně pochybnosti o jejich pravosti, mohl si tyto listinné důkazy ověřit dožádáním nebo výslechem osob. Správce daně ani žalovaný nepředložili žádný důkaz vyvracející pravost nebo věrohodnost předložených listin. Napadené rozhodnutí je založené na pouhých spekulativních úvahách o vědomém nadhodnocení ceny, na údajném vědomém riziku při neznalosti obchodní komodity a akceptování ceny při uzavírání obchodu a na údajné vědomosti žalobkyně o podvodném jednání jakéhosi obchodního řetězce. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty přesně vymezuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) a žalobkyně svůj nárok uplatnila v souladu s podmínkami stanovenými zákonem. Z těchto důvodů navrhla napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení a uložit žalobkyni nahradit náklady řízení od 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žalobní námitky jsou totožné s námitkami uplatněnými v odvolání a s nimi se žalovaný plně vypořádal v napadeném rozhodnutí. Předmětem napadeného rozhodnutí bylo posouzení oprávněnosti žalobkyní uplatněného nároku na odpočet daně za jednotlivá zdaňovací období z přijatých zdanitelných plnění – nákupu počítačových her PC Games Giant vol. 1 – box/1000 ks. Žalovaný shledal námitky žalobkyně nedůvodné a ve svém rozhodnutí se vypořádal s důvody, pro které odvolání zamítl. Žalobkyně musela vědět, že je součástí podvodného řetězce obchodů, jehož účelem bylo získání výhody v daném případě nadměrného odpočtu DPH. Tuto skutečnost žalovaný hodnotil jako zneužití práva, jak bylo judikováno v rozsudku Evropského soudního dvora ve věci sp. zn. C-255/02. Žalovaný se nezabýval nepřiměřeností délky řízení, protože ve věci již dříve pravomocně rozhodl soud. Žalobkyně nebyla nikterak zkrácena na svých právech. Následně žalovaný postoupil soudu zprávu Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 24.8.2009 o výsledku kontroly u společnosti Boslie s.r.o., aniž by přímo navrhl její provedení jako důkaz. Přípisem ze dne 1.7.2011 postoupil žalobce soudu zprávu společnosti APTUS a.s., kterou navrhl v řízení provést jako důkaz a dále navrhl provést důkaz zprávou Finančního úřadu pro Prahu 4, zda údaje v této zprávě jsou pravdivé. Soud ve věci nařídil jednání při němž žalobkyně setrvala na žalobě a konstatovala, že postupovala při uzavírání obchodu běžným způsobem. Vyjma dodavatelské společnosti Boslie s.r.o. nikoho dalšího neznala, přičemž doložila vše, co po ní bylo ze strany správce daně požadováno. Žalobkyně cenu zboží řádně doložila, a to dokonce znaleckým posudkem. Přesto správce daně měl stále pochybnosti o ceně zboží a nechal vyhotovit vlastní znalecký posudek. Tento znalecký posudek se však snažil posléze zatajit, neboť závěry tohoto posudku nerozporovaly tvrzení žalobkyně o ceně obchodovaného zboží, které bylo značně specifické, neboť se jednalo o počítačové hry. Závěrem navrhla žalobě vyhovět. Žalovaný i při jednání soudu setrval na svém stanovisku a navrhl žalobu zamítnout. Soud provedl listinné důkazy, a to zprávu Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 24.8.2009, č.j. 288307/09/004934107109, kterou předložil soudu žalovaný a dále dopis společnosti APTUS a.s. předložený žalobkyní k výsledkům šetření u společnosti Boslie s.r.o. Vzhledem k tomu, že