5 Afs 147/2004 — Nejvyšší správní soud

15 Af 33/2014- 88 - text Pokračování 15 15Af 33/2014 15Af 33/2014-88 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobkyně: GEOPOL, a. s., IČ: 25005944, se sídlem Plynárenská 308/7, 400 10, Ústí nad Labem, zastoupené JUDr. Josefem Tichým, advokátem, se sídlem Šaldova 217/7, 400 01, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, 602 00, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2014, č. j. 5247/14/5000-14204-706502, takto: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství ze dne 27. 2. 2014, č. j. 5247/14/5000-14204-706502, jímž bylo v části týkající se bankovního spojení změněno rozhodnutí – dodatečný platební výměr Finančního úřadu v Ústí nad Labem (dále jen „správce daně“) ze dne 12. 12. 2012, č. j. 340534/12/214913505081, a dále bylo vysloveno, že ve zbytku zůstává výrok napadeného rozhodnutí beze změny. Tímto dodatečným platebním výměrem správce daně z moci úřední podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a podle § 143 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2008 vyšší o částku 2.499.420 Kč a současně jí sdělil penále podle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), ve výši 499.884 Kč. Důvodem doměření daně byla skutečnost, že žalobkyně podle daňových orgánů neprokázala uskutečnění nákladu na zprostředkování prodeje nemovitostí společností NITEO, a. s., ve výši 11.902.410 Kč a jeho vynaložení ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Žalobkyně současně v žalobě navrhla, aby soud zrušil i zmíněný dodatečný platební výměr a aby jí přiznal náhradu nákladů řízení. V žalobě žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávných a nedostatečných skutkových zjištěních a bylo vydáno v řízení, v němž nebyla respektována její práva (zejména při dokazování). Žalobkyně poukázala na rozsáhlé vady dokazování spočívající v neodůvodněné selekci důkazních prostředků při úvaze, které budou provedeny, v opomíjení a bezdůvodném či účelovém zpochybňování důkazů nepodporujících nebo vyvracejících verzi žalovaného a v účelové interpretaci obsahu některých provedených důkazů. Podle žalobkyně tak byly podstatné okolnosti zkoumaných dějů potlačeny či vytrženy z kontextu a bezvýznamné násobně zdůrazňovány. Žalovaný rovněž opomenul hodnotit provedené důkazy prokazující skutkový děj v časové a věcné návaznosti. Ačkoli žalobkyně prokázala všechny skutečnosti, které je povinna uvádět v daňových tvrzeních a dalších podáních, správce daně stále rozšiřoval okruh otázek, k nimž žádal odpovědi, které prakticky nelze po žalobkyni požadovat, tudíž nebyly respektovány limity vyplývající z § 92 odst. 2 až 4 daňového řádu. Správce daně namísto prokazování skutečností uvedených v § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu, předložil pouze svou nedoloženou pochybnost o matně naznačené skutečnosti, a byla-li přesto vyvrácena, předložil pochybnost další, kterou měla žalobkyně dále vyvracet. Správce daně dále porušil § 92 odst. 7 daňového řádu tím, že určil, které skutečnosti považuje za prokázané, a které nikoli, na základě účelové interpretace postavené na vybírání obsahu důkazů a dalších manipulativních technikách nakládání s informacemi, jak podle žalobkyně vyplývá z porovnání důkazních prostředků a hodnocení důkazů i obsahu úředních záznamů. Skutková zjištění správce daně vadně interpretoval, přijal vlastní závěr nahrazující odborné znalosti a poznatky, čímž vytvořil vlastní pochybnou verzi povinného skutkového děje a z ní plynoucí soubor údajů, které je třeba prokázat, aniž by k tomu měl pravomoc a znalosti. Současně je zjevné prosazování vlastní představy daňových orgánů, jak má vypadat řádné splnění sjednaných závazků, reálná činnost je s takovou fikcí poměřována, přičemž nevyhoví-li, je prohlášena za vadnou. Napadené rozhodnutí čítající 32 stran textu podle žalobkyně trpí rozsáhlým opakováním shodných či mírně významově posunutých popisů, čímž se stává nepřehledným a spolu s ostatními vadami postrádá vnitřní logiku. Žalobkyně konstatovala, že daňové orgány věc nesprávně právně posoudily a uložily jí platební povinnosti, jež ve skutečnosti nemá. Žalobkyně dále namítala, že napadené rozhodnutí je postaveno na závěru, že ke zprostředkování prodeje ve skutečnosti nedošlo, avšak spíše zdůrazňuje, že žalobkyně nedoložila mechanismus zprostředkování, což je jiná kategorie zkoumání. Podle žalobkyně je při zkoumání existence určitého děje důkazem jeho účinek, přičemž mechanismus, jímž se účinku dosahuje, je druhotný a pro daňové řízení bez významu. Žalobkyně prokázala, že zprostředkovatel pro ni skutečně vyvíjel činnost a obchod zprostředkoval v konkrétním čase. Prokázala, že zprostředkovatel jednal způsobem, který objektivně sloužil žalobkyni k zajištění příležitosti k uzavření kupní smlouvy se třetí osobou pro žalobkyni do té doby neznámou, přičemž nebylo zjištěno, že by tato osoba kontakt se žalobkyní navázala jinak. Podle žalobkyně tedy žalovaný přešel nesporný fakt zprostředkování a požadoval doložení mechanismu zprostředkování, čímž porušil zákon, neboť žádal důkaz o něčem, co žalobkyni nemohlo být známo a co ani neměla důvod vědět. Podle žalobkyně nelze akceptovat závěr žalovaného, že žalobkyně neprokázala zprostředkování. Žalobkyně považovala za prokázané své negativní zkušenosti s řadou zprostředkovatelů, cenové podmínky, které nepřinesly úspěch při prodeji, i své vnitřní komplikace. O důvodech uzavření zprostředkovatelské smlouvy zaručující v případě značného úspěchu i značný podíl na dodatečném výnosu vypovídal V. V., toto tvrzení dokládal zástupce žalobkyně J. P. i samotné znění smlouvy. O nabídce zprostředkování společností NITEO, a. s., vypovídal svědek T. K., dokládá to i zprostředkovatelská smlouva ze dne 7. 5. 2007 a na ni navazující listiny, jakož i to, že z ničeho není vysvětlitelné, jak by došlo k uzavření zprostředkované smlouvy. Protokol ze dne 5. 6. 2007 spolu se smlouvou o neobcházení dokládá předání informace žalobkyni o vážném zájemci – společnosti KAREKA, spol. s r. o. (dále jen „KAREKA“). Skutečnost, že se žalobkyně a tato společnost do té doby neznaly, potvrdil svědek Ing. P. S., jednatel společnosti KAREKA, který současně vypověděl, že tato společnost již dříve zveřejnila na internetu svůj zájem o pozemky podobného druhu. Jednání mezi žalobkyní a společností KAREKA v realitní kanceláři RETRON a přítomnost člena představenstva společnosti NITEO, a. s., T. K. v prostorách realitní kanceláře potvrdil přímo J. P. a T. K., nepřímo Ing. P. S. a R. T., kteří věděli o přítomnosti třetí osoby se znalostí realitního trhu. Uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a zprostředkovaným zájemcem, zaplacení sjednané kupní ceny i vyplacení zprostředkovatelské provize v hotovosti ve splátkách označila žalobkyně za nesporné a konstatovala, že předložila úplnou dokumentaci o provedeném prodeji včetně zprostředkování, která navazuje na obdobnou dokumentaci vyžádanou od společností KAREKA a NITEO, a. s. Předložila také kvitanci ze dne 24. 1. 2008 ve formě prohlášení o realizaci obchodu a vyplacení provize s úředně ověřeným podpisem, které dokládá rovněž datum podpisu. Pro žalobkyni proto není zřejmé, na základě jaké existující skutečnosti zachycené v důkazech žalovaný tvrdí, že ke zprostředkování nedošlo, když ani nebyl zjištěn rozpor mezi obsahem jednotlivých důkazů. Žalobkyně dále uvedla, že správce daně prověřoval služby fakturované společností NITEO, a. s., a zjistil, že bylo fakturováno řádně a v souladu s uzavřenou smlouvou. Správně byl zjištěn také obsah smlouvy o zprostředkování ze dne 7. 5. 2007. Protokol o předání informací a smlouva o neobcházení v obchodním styku ze dne 5. 6. 2007 dokládá, že zprostředkovatel pomocí dalšího prostředníka – společnosti GLOBTEL, s. r. o. – vyhledal konkrétního zájemce a žalobkyni o tom informoval. Byl doložen obsah smlouvy o smlouvě budoucí mezi žalobkyní a společností KAREKA s dohodnutou kupní cenou 35.266.400 Kč. Převod pozemků za sjednanou cenu byl doložen kupní smlouvou ze dne 17. 12. 2007 uzavřenou mezi žalobkyní a společností KAREKA REALITY, s. r. o. Z prohlášení o realizaci obchodu a vyplacení provize ze dne 24. 1. 2008 vyplývá, že zprostředkovatelská smlouva byla ze strany žalobkyně i společnosti NITEO, a. s., naplněna. Žalobkyně upozornila na to, že správce daně zahájil daňovou kontrolu vzhledem ke skutečnos