8 As 85/2011 — Nejvyšší správní soud

60 Ad 5/2018- 32 - text  60 Ad 5/2018 - 32 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: Ing. R.T.B. bytem XX zastoupen advokátkou JUDr. Janou Zejdovou sídlem Železničářská 2695, 470 01 Česká Lípa proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2018, č. j. MPSV-2018/63543-421/1, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 4. 2018, č. j. MPSV-2018/63543-421/1, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Liberci, kontaktní pracoviště Česká Lípa (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 31. 10. 2017, č. j. CLA-2358/2017-03B, č. e. CLA-2698/2013-03B, jako opožděné. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce vrátit podporu v nezaměstnanosti v částce 108 036 Kč za období 1. 3. 2013 do 31. 12. 2013, podle § 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti”). II. Žaloba 2. V žalobě ze dne 23. 5. 2017 žalobce nejprve jako žalovaného označil Úřad práce České republiky a v petitu žaloby navrhoval zrušení prvostupňového rozhodnutí. Zároveň však doložil napadené rozhodnutí, rozhodnutí prvostupňové a odvolání proti němu. Na základě výzvy soudu žalobce odstranil vady žaloby tak, že za žalovaného určil Ministerstvo práce a sociálních věcí a označil výše uvedené napadené rozhodnutí. Žalobce nejprve stručně shrnul historii kauzy a následně namítal, že neobdržel oznámení o zahájení řízení ze dne 16. 9. 2017 (pozn. soudu správně ze dne 29. 9. 2017, došlo k částečné záměně s datem narození žalobce) ve věci vrácení podpory v nezaměstnanosti ani prvostupňové rozhodnutí ze dne 31. 10. 2017, které bylo vypraveno dne 3. 11. 2017, tudíž nemohl využít v zákonné lhůtě řádného opravného prostředku. Žalobce prvostupňové rozhodnutí převzal osobně až dne 5. 3. 2018. Dne 20. 3. 2018 proti němu podal odvolání, z důvodu porušení povinnosti řádně doručit žalobci správní rozhodnutí podle § 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, do vlastních rukou. Žalobce se dovolával § 19 odst. 6 správního řádu, podle něhož musí být doručení správním orgánem doloženo. Uvedl, že v domovní schránce nenalezl oznámení o vyzvednutí zásilky v úložní době nebo poučení o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky, proto nelze uplatnit fikci doručení podle § 24 správního řádu. 3. Vydané prvostupňové rozhodnutí nebylo validní, neboť žalobce byl nesprávně označen a tato skutečnost přispěla k nedoručení předmětných zásilek. Postupem žalovaného byla porušena Listina základních práv a svobod, kdy občan nemůže být státní mocí krácen na svých právech, neboť svá práva nemohl řádně uplatňovat v předmětném správním řízení. Žalobce jako důkaz navrhl výše uvedené písemnosti správního orgánu I. stupně, které v kopii předložil soudu spolu s doručenkami a občanským průkazem. 4. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný nejprve v písemném vyjádření k žalobě shrnul skutkový stav, kdy prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci zasláno doporučeně do vlastních rukou adresáta. Žalobce nebyl v místě doručování zastižen, proto byla zásilka dne 7. 11. 2017 uložena u provozovatele poštovních služeb. Žalobce si zásilku ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nevyzvedl, považuje se proto posledním dnem lhůty v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu za doručenou, tj. dnem 20. 11. 2017. Běh patnáctidenní lhůty k podání odvolání skončil dne 5. 12. 2017 a prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 12. 2017. Odvolání bylo podáno až po právní moci rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 20. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že odvolací lhůta uplynula, nemůže být podáno odvolání ve smyslu § 83 odst. 1 správního řádu, podané odvolání tak bylo opožděné. Žalovaný proto postupem podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolání zamítl. 6. K námitkám žalobce uvedl žalovaný, že správní orgán I. stupně doručoval oznámení i rozhodnutí do vlastních rukou žalobce, na jeho jméno a na adresu, kterou žalobce uvedl následně i v odvolání. Z obou obálek vyplynulo, že žalobci bylo zanecháno oznámení o uložení zásilky s výzvou k jejímu vyzvednutí a s poučením o důsledcích nepřevzetí. Správní orgán na zásilkách označil žalobce nikoliv celým jménem „Ing. R.T.B.“, ale pouze „Ing. R.B. (XX)“. Tato skutečnost neměla vliv na doručování zásilek. Na základě použitého označení bylo podle názoru žalovaného možné žalobce ztotožnit, když navíc za jménem byl uveden rok narození. Česká pošta také neměla problém se ztotožněním žalobce, když na místě zanechala výzvu namísto toho, aby uvedla na zásilku, že žalobce byl na uvedené adrese neznámý. Zásilky byly za použití standartního postupu vždy na poště uloženy, když nebyl žalobce při doručování zastižen. Okolnost, že si žalobce zásilky v úložní době nepřevzal, jde k jeho tíži. Žalobce neprokázal nestandartní průběh doručování a neuvedl, že pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout. Ve věci proto nelze postupovat ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu. Žalovaný v závěru navrhl, aby soud pro nedůvodnost žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 7. Žalobce k vyjádření žalovaného sdělil, že nesouhlasí s tvrzením, že nesprávné označení žalobce na zásilkách by nemělo vliv při ztotožnění doručované osobě. Údaj na zásilkách je v rozporu s platným občanským průkazem žalobce a zásilka by mu neměla být vydána. Prvostupňové rozhodnutí není validní, protože takto označený účastník nemá právní subjektivitu. Žalobce závěrem doplnil, že důvody ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu zde nenastaly. V. Posouzení věci krajským soudem 8. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 9. Předmětem soudního přezkumu je postup žalovaného, který žalobou napadeným rozhodnutím zamítl žalobcovo odvolání pro opožděnost podle § 92 odst. 1 správního řádu. V posuzované věci je klíčovou otázkou, zda správní orgán I. stupně řádně doručil oznámení o zahájení řízení a prvostupňové rozhodnutí a zda měl žalobce možnost vystupovat v rámci správního řízení, použít opravné prostředky a jestli označení žalobce na zásilkách mělo vliv na doručení zásilek. Pro doručování obou písemností jsou relevantní následující ustanovení: Podle § 19 odst. 5 správního řádu „[d]o vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba“. Podle § 19 odst. 7 správního řádu „[j]e-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo“. Podle § 20 odst. 1 správního řádu „[f]yzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu“. Podle § 23 odst. 1 správního řádu „[n]ebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.“ Podle § 23 odst. 3 písm. b) správního řádu „[p]ísemnost se uloží u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím“. Podle § 23 odst. 4 správního řádu „[a]dresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil“. Podle § 23 odst. 5 správního řádu „[z]ároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolal