9 As 97/2011 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 7/2017- 35 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 9 15 Ad 7/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: Ing. P. C., narozen „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Generální ředitel Generálního ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2017, č. j. 29808-4/2017-900000-302, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 14. 6. 2017, č. j. 29808-4/2017-900000-302, jímž zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „ředitel celního úřadu“) ze dne 10. 4. 2017, č. j. 18390-8/2017-620000-6. Tímto rozhodnutím ředitel celního úřadu podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 186 a § 189 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) uznal žalobce vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) spočívajícího v tom, že žalobce z nevědomé nedbalosti porušil povinnosti stanovené v § 4 písm. b) a c) tohoto zákona, neboť jako řidič vozidla VW Passat, RZ „X“, dne 26. 8. 2016 od 10:30 do 10:45 hodin v obci Vodňany v Heritesově ulici nerespektoval dopravní značku IZ 8a Zóna s dopravním omezením – zákaz stání s časovým omezením 7:00 – 17:00 hodin, kdy v této zóně odstavil své vozidlo. Za toto jednání ředitel celního úřadu podle § 51 odst. 1 písm. e) a odst. 3 zákona o služebním poměru a podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uložil žalobci kázeňský trest – pokutu 1 500 Kč. Žalobce se v žalobě současně domáhal toho, aby soud zrušil také zmíněné rozhodnutí ředitele celního úřadu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že prokázal, že nemůže být odpovědný za výše specifikovaný dopravní přestupek, avšak služební funkcionáři jeho důkazy nepřipustili nebo je pokrytecky překroutili a nespravedlivě mu přisoudili odpovědnost za spáchání přestupku. Žalobce konstatoval, že oproti času 9:23 hodin, který označila Městská policie Vodňany (dále jen „městská policie“) za skutečný čas zaparkování automobilu, uvedl služební funkcionář ve výroku čas zaparkování až mezi 10:30 a 10:45 hodin. Podle žalobce je tato manipulace s časem rozhodná pro světelné poměry, které v Heritesově ulici panovaly, neboť ty byly zcela jiné v době žalobcova parkování v 9:23 hodin a v době zadokumentování přestupku v 10:30 hodin. Žalobce současně vytkl žalovanému manipulaci s důkazy k tomu, zda žalobce při svém příjezdu do Vodňan mohl vidět značku IZ 8a v Písecké ulici, nebo zda byla zakryta stojícím nákladním vozidlem se skříňovou nástavbou. Podle žalobce jej žalovaný shledal vinným na základě absurdního tvrzení, že předmětnou značku musel vidět, neboť o tom svědčí jeho písemné vyjádření na služebně městské policie a fotodokumentace strážníka. Žalobce zdůraznil, že mu nikdo neukázal žádnou fotografii, která by jej zachycovala při průjezdu kolem značky IZ 8a a ze které by bylo zřejmé, že tuto značku mohl vidět. Žalovaný podle žalobce záměrně neuvedl, v jakém kontextu žalobce v písemném podání vysvětlení na policejní služebně sdělil, že zmíněnou dopravní značku zřejmě přehlédl. Žalobce dodal, že okolnosti osvětlil ve svých písemnostech (stížnost sepsaná ve dnech 26. 8. 2016 až 29. 8. 2016, doplnění této stížnosti), které měl žalovaný k dispozici, a přesto o žalobci i o jednání městské policie tvrdil nepravdivé údaje. 3. Žalobce popsal, že při svém příjezdu do Vodňan (prvním v životě) z objektivních příčin neviděl a nemohl vidět značku IZ 8a umístěnou v Písecké ulici, ani značku IZ 8b umístěnou v Heritesově ulici, neboť první značka byla zcela zakryta zaparkovaným nákladním vozidlem se skříňovou nástavbou a druhá značka nebyla viditelná z důvodu zastínění celé ulice a nekvalitního provedení značky. Žalobce měl za to, že jako řidič s 41letou praxí při jízdě městem Vodňany dodržel maximální možnou míru opatrnosti a řádně splnil všechny povinnosti řidiče, neboť jel rychlostí nejvýše 30 km/h, při objíždění nákladního vozidla v Písecké ulici jel téměř krokem, při jízdě i parkování sledoval všechny z místa řidiče i z místa odchodu od zaparkovaného vozidla viditelné dopravní značky. Žalobce uvedl, že krátce před 10:00 hodin (podle městské policie v 9:23 hodin – kopii videozáznamu zachycujícího žalobcův příjezd však městská policie nepořídila) zaparkoval automobil v jediné mezeře v jinak ucelené řadě zaparkovaných vozidel v Heritesově ulici, která byla po celé délce zastíněna. Žalobce zmínil svou mravní výchovu s tím, že pokud by značka IZ 8b ukončující zónu zákazu stání nebyla vlivem svého opotřebení (nečitelnosti) a zastínění ulice, což doložil fotografiemi, skryta jeho zraku, vozidlo by přeparkoval. Dodal, že za čitelnost dopravní značky odpovídá správce komunikace, nikoli řidiči. Při parkování vozidla a po jeho opuštění a uzamčení žalobce pohledem zkontroloval dopravní situaci a ve výhledu neviděl žádnou dopravní značku; zkontroloval také dostatečnou šíři volné vozovky vlevo od zaparkovaného vozidla. Popsané skutečnosti utvrdily žalobce v dojmu, že zaparkoval v souladu s dopravními předpisy, když navíc kontrolou vozidel s jihočeskými registračními značkami parkujících směrem ke křižovatce s Husovou ulicí zjistil, že nemají za sklem žádné povolení k parkování, a zkontroloval i dopravní značení na křižovatkách ulic Husova a Heritesova a ulic Písecká, Husova a náměstí Svobody. 4. Podle žalobce vzešlo jeho prohlášení, že značku IZ 8a zřejmě přehlédl, z konfrontace jeho vzpomínek se zavádějící informací od strážníka, že se předmětná značka nachází na křižovatce Písecké ulice s Kalinovým náměstím, což však není klasická křižovatka ulice a náměstí, ale jen jakýsi neprůjezdný výklenek Písecké ulice. Po odchodu z policejní služebny žalobce prozkoumal umístění značky v reálu, a tím se mu oživila vzpomínka, že v době jeho jízdy tímto úsekem Písecké ulice byla značka zakryta stojícím nákladním vozidlem se skříňovou nástavbou. Kdyby v daném místě v době žalobcovy jízdy zmíněný nákladní automobil nestál, žalobce by vzhledem k pomalé jízdě a výrazným předmětům v okolí značky (informační sloup, barevné kontejnery) nemohl značku přehlédnout, neboť věděl, že se blíží k náměstí Svobody (centru města), a proto se plně soustředil na sledování dopravních značek. Dodal, že podle žalovaného by řidič po objetí každého stojícího nákladního vozidla musel zastavit a jít se přesvědčit, zda vozidlo nezakrývá nějakou značku, a při každém zaparkování obejít okolí daného místa, zda se tam nenacházejí nějaké špatně viditelné či nečitelné dopravní značky. S poukazem na to, že automobily parkují v době platnosti zákazu stání v předmětné zóně ihned v bezprostřední blízkosti za značkou IZ 8a, žalobce konstatoval, že nelze vyloučit, že běžně stojí i před ní, nejméně při obsluze kontejnerů na odpad a informačního sloupu. Žalobce poukázal na to, že po opuštění policejní služebny prošel celou zónu dopravního omezení pěšky a pětkrát ji pomalu projel autem, přičemž zjistil, že zejména místní řidiči si ze zákazu nic nedělají a kontrol ze strany městských strážníků se neobávají, neboť za dobu od 12:15 do 16:49 hodin porušilo dopravní předpisy několik desítek řidičů, strážníky žalobce nepotkal a žádné vozidlo nemělo za stěrače vyplněný tiskopis „PODÁNÍ VYSVĚTLENÍ“. Žalobce poznamenal, že nafotil příklady zcela nestandardního umístění dopravních značek a nečitelného provedení některých z nich, příklady porušování zákazu stání i zákazu vjezdu do Heydukovy ulice. 5. Žalovaný podle žalobce nevynechá jedinou příležitost jej poškodit i kázeňským trestem na základě křivého obvinění, a proto by žalobce určitě neriskoval, aby mu „takto hloupě přihrál“ věcný důvod k postihu. Žalobce namítal, že žalovaný úmyslně neuvedl, v čem žalobce spatřoval nestandardnost umístění dopravních značek a že upozorňoval na vlídný standard jiných měst i na chybějící připomínání, že se řidič stále nachází v zóně zákazu. Žalobce poukázal na své fotografie zachycující značku IZ 8a, kterou by nemohl přehlédnout, kdyby tam nestál nákladní skříňový automobil, a prokazující ignorování zákazu stání ze strany řidičů, což označil za stav setrvalý a městskou policií tolerovaný. Žalovaný podle žalobce neoznačil žádné konkrétní okolnosti či žalobcovy osobní poměry, jimiž by prokázal, že žalobce nedodržel