2 Afs 17/2003 — Nejvyšší správní soud

141 A 16/2021- 35 - text  7 141 A 16/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobkyně: BV racing cross s.r.o., IČO: 24840718, sídlem Čajkovského 1716/22, 130 00 Praha 3, zastoupena Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem, sídlem Národní svobody 33/7, 397 01 Písek, proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala, aby soud vydal rozsudek, jímž určí, že sdělení informací Krajskému soudu v Ústí nad Labem v řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 33/2021 o tom, jaké řízení je vedeno, čeho se týká a kdo žalobkyni zastupuje v daňovém řízení, bylo nezákonným zásahem žalovaného Finančního úřadu pro Ústecký kraj. Při jednání soudu žalobkyně tvrzený nezákonný zásah rozšířila tak, že jím mělo být i sdělení totožnosti vyslýchaného svědka. Žalobkyně se zároveň domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že se dozvěděla, že žalovaný v rozporu zejména s § 9 a § 52 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) Krajskému soudu v Ústí nad Labem v řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 33/2021, jehož žalobkyně není účastníkem, bez legitimního důvodu sdělil, že s žalobkyní byla zahájena daňová kontrola, a to včetně uvedení toho, jakých konkrétních skutečností se jeho prověřování týká či komu žalobkyně udělila plnou moc, aby ji v neveřejném daňovém řízení zastupoval. Tím se podle žalobkyně žalovaný vůči ní dopustil nezákonného zásahu, jehož důkazem má být písemnost žalovaného ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/2509-60050-501739. Žalobkyně dodala, že na popsané porušení povinnosti mlčenlivosti nelze vztáhnout žádnou výjimku, a to ani uvedenou v § 53 odst. 1 písm. c) bod 1. daňového řádu. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popsal, že žalobkyní zmíněná písemnost ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/2509-60050-501739, byla soudu předložena spolu s dalšími dvěma písemnostmi (plnou mocí ze dne 20. 11. 2019 udělenou Ing. F. M. jako daňovému poradci k zastupování žalobkyně v daňovém řízení a protokolem o výslechu svědka ze dne 3. 11. 2021, č. j. 2227828/21/2509-60562-506551) k věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 15 A 33/2021. 4. Dále žalovaný popsal, že v rámci řízení o žalobě Ing. F. M. na ochranu před nezákonným zásahem vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 15 A 33/2021 byl zdejším soudem požádán o předložení správního spisu a vyjádření k žalobě. Na tento požadavek reagoval písemností ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/2509-60050-501739, jejímž prostřednictvím hájil své právo. Musel proto zdejšímu soudu jednak sdělit informace, ale také poskytnout listiny, které jsou součástí spisu správního orgánu a které mají s žalobou přímou souvislost, tedy v tomto případě plnou moc uplatněnou žalobkyní u žalovaného a protokol o výslechu svědka, do kterého žalovaný zapsal údaje, jejichž sdělení třetí osobě Ing. M. vyhodnotil jako nezákonný zásah ze strany správního orgánu. 5. V případě nyní projednávané věci je žalovaný toho názoru, že na daný případ lze vztáhnout výjimku dle § 53 odst. 1 písm. c) bod 1. daňového řádu, podle kterého o porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní soudu, jde-li o řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní. Žalovaný totiž měl povinnost soudu na jeho žádost předložit příslušnou část správního spisu, neboť jen tak mohl doložit svá tvrzení uvedená ve vyjádření k žalobě. 6. Na daný případ je podle něj možné vztáhnout i výjimku dle § 53 odst. 1 písm. c) bod 2. daňového řádu, podle kterého o porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní soudu, jde-li o uplatnění práva správcem daně při správě daní. Předmětný protokol totiž vyhotovil při správě daní. Žalovaný uzavřel, že soudu rozhodně nesdělil žádné skutečnosti týkající se majetkových poměrů jiných osob. Žalobu navrhl zamítnout. Ústní jednání soudu 7. Při jednání soudu konaném dne 7. 6. 2022 zástupce žalobkyně odkázal na znění žaloby a repliky a navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Tvrzený nezákonný zásah navíc rozšířil tak, že jím mělo být i sdělení totožnosti vyslýchaného svědka. Uvedl též, že v řízení o zásahových žalobách spisy obvykle vedeny nejsou, nepředkládají se. Trval na tom, že správní orgán nemůže sdělit vše nad rámec zákona. 8. Pověřený pracovník žalovaného při tomtéž jednání odkázal na písemné vyjádření k žalobě s tím, že nadále navrhoval zamítnutí žaloby. Dále argumentoval tím, že správní soudnictví by nemohlo fungovat, pokud by soud při přezkumu nemohl od správních orgánů vyžadovat kompletní spisy. Zásah ve věci sp. zn. 15 A 33/2021 spočíval v protokolovaném jednání, není tedy důvod neprovést důkaz právě oním protokolem. 9. V souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud z vlastní iniciativy provedl dokazování žalobou Ing. F. M., na jejímž základě zdejší soud vedl řízení pod sp. zn. 15 A 33/2021, založenou na č. l. 24 soudního spisu, vyjádřením žalovaného Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/2509-60050-501739, k žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 33/2021, založeným na č. l. 25 – 26 soudního spisu, protokolem o výslechu svědka ze dne 3. 11. 2021, č. j. 2227828/21/2509-60562-506551, který vyhotovil žalovaný, založeným v přílohové obálce na č. l. 15 soudního spisu, plnou mocí udělenou společností BV racing cross s.r.o. Ing. M. ke všem úkonům, řízením a postupům při správě daní dne 20. 11. 2019, založenou v přílohové obálce na č. l. 15 soudního spisu, a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2022, č. j. 15 A 33/2021-20, založeným na č. l. 27 – 29 soudního spisu. 10. K provedenému dokazování se žalobce vyjádřil tak, že ve věci sp. zn. 15 A 33/2021 byla podána kasační stížnost. Posouzení věci soudem 11. Pro určení nezákonnosti zásahu je podle § 82 a násl. s. ř. s. nezbytné splnit pětici kumulativních podmínek, tj. žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem správního orgánu v širším smyslu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobě na určení nezákonnosti zásahu vyhovět. Za nezákonný zásah jsou přitom považovány neformální úkony, pro které mohou, avšak nemusí být stanovena pravidla (např. faktické pokyny, bezprostřední zásahy, zajišťovací úkony), které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto osoby, vůči nimž jsou činěny, jsou povinny na jejich základě něco konat, něčeho se zdržet, nebo něco strpět (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2004, č. j. 2 Afs 17/2003-54). Zásahová žaloba tak chrání proti jakýmkoli aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Aby tedy nějaký úkon mohl být pojmově nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., musí se jednat o individuální úkon veřejné moci, který je přímo namířen proti jednotlivci a přímo zasahuje do jeho veřejných subjektivních práv. 12. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem rozhoduje na základě skutkového a právního stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. V § 87 odst. 2 s. ř. s. je pak zakotveno, že soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žalovaným je pak podle § 83 s. ř. s. správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl. 13. Po přezkoumání skutkového a právního stavu, který zde byl v době tvrzeného zásahu, soud dospěl k rozhodnutí, že žaloba není důvodná. 14. Za zásadní přitom považoval to, že v řízení o žalobě Ing. F. M. (zástupce žalobkyně v nyní projednávané věci i v daňovém řízení) na ochranu před nezákonným zásahem vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 15 A 33/