4 As 110/2022 — Nejvyšší správní soud

141 A 5/2021- 37 - text  10 141 A 5/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Mgr. Bc. A. Š., narozen X, bytem X, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor sociálních věcí, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2021, č. j. KUUK/106184/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 9. 8. 2021, č. j. KUUK/106184/2021, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Děčín, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, (dále jen „magistrát“) ze dne 4. 6. 2021, č. j. MDC/57174/2021. Tímto rozhodnutím byla odmítnuta podle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „ZSPOD“) žádost žalobce o nahlédnutí do spisové dokumentace Om 404/14 vedené ve věci dcery žalobce nezletilé A. J., narozené X, a to v rozsahu části dokumentace od strany 200 a následující pro rozpor se zájmem dítěte. Žaloba 2. Žalobce v úvodu žaloby zrekapituloval průběh řízení počínaje podáním jeho žádosti o nahlížení do spisu u magistrátu a konče vydáním napadeného rozhodnutí. 3. Dále žalobce vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím s tím, že již ve svém odvolání uváděl, že požádal magistrát o nahlédnutí do spisové dokumentace v souladu s § 55 odst. 5 ZSPOD, dle kterého je rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, oprávněn nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení. Rodič má také právo činit si výpisy z uvedené spisové dokumentace. Žalobce upozornil na § 54 ZSPOD, dle kterého obce s rozšířenou působností vedou spisovou dokumentaci mj. o dětech, u kterých byly ustanoveny jako opatrovníci či poručníci, když v tomto případě byl magistrát ustanoven kolizním opatrovníkem nezletilé A. J. 4. Právo nahlédnout do spisové dokumentace vedené obcí s rozšířenou působností, která vystupuje jako opatrovník, je dle žalobce jedno ze základních práv účastníka (rodiče), přičemž nahlížení do dokumentace žalobcem nelze považovat za jeho zvýhodnění, jelikož právo nahlížet do spisové dokumentace mají oba rodiče. Nahlížení do spisové dokumentace nelze brát jako rozporné se zájmem dítěte. Žalobce zdůraznil, že požadoval nahlédnutí do veřejné části spisové dokumentace. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že spisová dokumentace Om (zkratka ze slov: Ochrana mládeže) je zakládána pro nezletilé dítě podle § 54 ZSPOD ze dvou důvodů, a to v případě, že se jedná o dítě ohrožené podle § 6 ZSPOD, nebo v případě, že byl obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem nezletilého dítěte. 6. Spisová dokumentace obecního úřadu obce s rozšířenou působností (správní spis Om) nemá dle žalovaného povahu typického správního spisu, ale svazku, resp. řady spojených spisů, což potvrzuje i odborná literatura (Macela, M., Hovorka, D., Křístek, A., Trubačová, K., Zárasová, Z., Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, komentář k § 55 ZSPOD). Spisová dokumentace ohledně dcery žalobce je vedena v souvislosti s tím, že byl magistrát ustanoven kolizním opatrovníkem dcery žalobce, která není vyhodnocena jako ohrožené dítě ve smyslu § 6 ZSPOD. 7. Žalovaný poukázal na výše zmiňovaný komentář k § 55 ZSPOD, ze kterého dále plyne, že po dobu výkonu funkce kolizního opatrovnictví orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) nelze umožnit nahlížení do příslušné části spisové dokumentace týkající se kolizního opatrovnictví ani rodičům, kteří jsou ve vztahu k dítěti v daném soudním řízení v kolizi zájmů s dítětem. Magistrát dle žalovaného postupoval zcela v souladu se zmíněným komentářem, když neumožnil žalobci nahlédnutí do té části spisové dokumentace, která se vztahuje k probíhajícímu opatrovnictví, zatímco ve zbývající části spisovou dokumentaci zpřístupnil. Dle žalovaného musí mít kolizní opatrovník nezletilého dítěte v soudním řízení rovné postavení ve vztahu s rodiči, jak to vyplývá z čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. 8. Žalovaný dále uvedl, že ze strany ústředního orgánu, kterým je pro OSPOD Ministerstvo práce a sociálních věcí, je metodicky dlouhodobě veden k rozlišování tzv. veřejnoprávní role OSPOD, která se vztahuje k výkonu sociálně-právní ochrany ohrožených dětí, od výkonu kolizního opatrovnictví. Tento trend je dle žalovaného zřejmý i z přijetí zákona č. 363/2021 Sb., kterým došlo k novelizaci ZSPOD, kde s účinností od 1. 1. 2022 dochází k nové úpravě vedení spisové dokumentace u dětí, přičemž již není umožněno nahlížet do té části spisové dokumentace, která se týká výkonu funkce kolizního opatrovníka. K tomu žalovaný citoval obsáhlou pasáž z důvodové zprávy k zákonu č. 363/2021 Sb. na podporu své argumentace ohledně zajištění rovného postavení účastníků řízení. Replika žalobce 9. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že důvodem odmítnutí jeho žádosti o nahlédnutí do spisu byla pouze skutečnost, že tato žádost je v rozporu se zájmem dítěte, a to z důvodu probíhajícího opatrovnického řízení a nezbytnosti zachování zásady rovnosti postavení účastníků před soudem. Magistrát ani žalovaný však ve svých rozhodnutích neuvedli konkrétní důvody, v čem spatřují rozpor žádosti žalobce se zájmem jeho dcery. Proto žalobce považuje obě rozhodnutí za nepřezkoumatelná. 10. Žalobce dále uvedl, že již v odvolání odkázal mj. na pokyn Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 6. 2020, ve kterém byl magistrát vyzván k uspořádání společné schůzky mezi rodiči. Ze strany magistrátu však tento pokyn nebyl splněn a následně ani po cca 4 měsících nedošlo k odpovědi ze strany magistrátu na žádost žalobce o svolání případové konference, což bylo i předmětem stížnosti žalobce na postup úřední osoby ve smyslu § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dle žalobce magistrát svým přípisem připustil pochybení ze strany úřední osoby (viz přípis magistrátu ze dne 28. 4. 2021, č. j. MDC/39139/2021), avšak v závěru přípisu je pouze konstatováno, že s uvedeným nedostatkem bude pracovnice seznámena. Ze strany správního orgánu nezazněla ani omluva vůči žalobci či konstatování, proč nebyl plněn pokyn Okresního soudu v Děčíně. Žalobce následně dne 25. 5. 2021 požádal o nahlédnutí do spisu, aby zjistil, jak správní orgán dále postupuje v dané věci, avšak nahlédnutí bylo žalobci odmítnuto. Hlavním důvodem odmítnutí žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu jsou dle žalobce popisované skutečnosti, nikoli zájem dítěte, který v dané věci není ze strany žalobce nijak ohrožen. 11. Dle žalobce důvodem pro odmítnutí žádosti rodiče o nahlédnutí do spisové dokumentace může být např. skutečnost, že rodiče chtějí zjistit, komu bylo dítě svěřeno do preadopční péče, nebo se může jednat o rodiče, který byl zbaven rodičovské zodpovědnosti (zde je dán rozpor se zájmem dítěte). Běžné případy, kdy se řeší opatrovnické věci týkající se výchovy a výživy nezletilých dětí, by dle žalobce neměly být důvodem k tomu, aby správní orgán automaticky, jak je tomu v tomto případě, odmítl zákonnému zástupci nahlédnutí do spisového materiálu. Posouzení věci soudem 12. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný sdělili soudu, že souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. 13. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 14. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závě