8 As 47/2005 — Nejvyšší správní soud

15 A 12/2024- 230 - text  18 15 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: Bc. L. K., narozená X bytem X zastoupená Mgr. Janem Špačkem, advokátem sídlem Dobrovského 1303/13, 170 00 Praha 7 proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Obec Domašín, IČO: 00261840 sídlem Louchov 20, 431 51 Domašín zastoupená Mgr. Janem Špačkem, advokátem sídlem Dobrovského 1303/13, 170 00 Praha 7 2) E. R., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Janem Špačkem, advokátem sídlem Dobrovského 1303/13, 170 00 Praha 7 3) ČEZ, a. s., IČO: 45274649 sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2024, č. j. KUUK/017846/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným na řízení se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2024, č. j. KUUK/017846/2024, kterým bylo zamítnuto její odvolání, jakož i odvolání osob zúčastněných na řízení 1) a 2), a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 10. 2023, č. j. MUKK/45292/2023, jímž byla uznána společenstevní honitba Vernéřov na katastrálních územích Mikulovice u Vernéřova, Klášterec nad Ohří, Miřetice u Klášterce nad Ohří, Hradiště u Vernéřova, Vernéřov, Domašín, Louchov, Nová Víska u Domašína, Petlery a Podmilesy, o celkové výměře 1355,2376 ha, z toho vlastní členové drží 866,70 ha a přičleněno bylo 488,54 ha honebních pozemků. Současně se žalobkyně domáhala toho, aby jí soud přiznal náhradu nákladů soudního řízení. Žaloba 2. Žalobkyně úvodem žaloby stručně zrekapitulovala dosavadní průběh věci, přičemž uvedla, že má spolu s osobami zúčastněnými na řízení 1) a 2) v úmyslu založit vlastní společenstevní honitbu, jelikož dřívější držitelé honiteb nedbali na vznik škod na pozemcích. K tomu žalobkyně zmínila, že osoba zúčastněná na řízení 1) z tohoto důvodu dne 11. 8. 2023 písemně sdělila, že nechce být součástí honebního společenstva MS Špičák Vernéřov a zároveň požádala, aby byla dále obesílána jako účastník řízení. Dne 16. 8. 2023 toto sdělení osoba zúčastněná na řízení 1) doplnila dalším podáním doručeným MS Špičák Vernéřov stran oznámení o vystoupení z honebního společenstva MS Špičák Vernéřov. Správní orgán I. stupně tak měl dle názoru žalobkyně v řešeném případě seznat, že má dále považovat za účastníka daného řízení i osobu zúčastněnou na řízení 1), popř. v tomto ohledu vydat usnesení dle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Osoba zúčastněná na řízení 1) proto měla být v této souvislosti minimálně vyrozuměna ve smyslu části čtvrté správního řádu. Správní orgán I. stupně však na podání osoby zúčastněné na řízení 1) ze dne 11. 8. 2023 nijak nereagoval a přistoupil k vydání rozhodnutí, aniž by tedy otázku účastenství osoby zúčastněné na řízení 1) jakkoliv vyjasnil. 3. Dále žalobkyně uvedla, že byť se v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvádí, že správní orgán I. stupně honební společenstvo Vernéřov zaregistroval dne 19. 5. 2023, žalobkyně o této skutečnosti neměla žádnou informaci, přičemž v tomto kontextu poukázala na dikci § 20 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“). Žalobkyně tak byla, spolu s osobami zúčastněnými na řízení 1) a 2), přesvědčena o tom, že z důvodu, že v okamžiku jejich vystoupení z honebního společenstva dne 11. 8. 2023 byl jediný veřejně dohledatelný subjekt spojený s honitbou ve Vernéřově MS Špičák Vernéřov, byl to tento subjekt, kdo podal návrh na registraci společenstevní honitby. Pokud tedy bylo skutečně honební společenstvo Vernéřov zaregistrováno již dne 19. 5. 2023, mělo být tentýž den zapsáno i do rejstříku honebních společenstev, což však dle tvrzení žalobkyně nenastalo. Případná registrace honebního společenstva Vernéřov, která se nijak neprojevila v rejstříku honebních společenstev, tak byla ve vztahu k účastníkům řízení, resp. žalobkyni, zcela bezvýznamná a neúčinná. 4. Dle žalobkyně tedy správní orgán I. stupně otázku účastenství a vystoupení osoby zúčastněné na řízení 1) z honebního společenstva Vernéřov opomenul, přestože vyjasnění okruhu účastníků řízení bylo zcela zásadní podmínkou daného řízení. 5. Žalobkyně dále namítla, že poté, co byly do spisové dokumentace založeny další podklady pro rozhodnutí, správní orgán I. stupně již znovu nevyzval účastníky řízení k tomu, aby se seznámili s úplným správním spisem a rovnou přistoupil k vydání rozhodnutí. Pro žalobkyni tak bylo vydání prvostupňového rozhodnutí překvapivé, neboť od správního orgánu I. stupně po doplnění správního spisu o další podklady již neobdržela výzvu dle § 36 odst. 3 správního řádu. Žalobkyně přitom ve věci vycházela z toho, že až do okamžiku doručení odkazované výzvy může v předmětném řízení doplňovat svá stanoviska a vyjadřovat se k podkladům rozhodnutí. K tomu žalobkyně též poukázala na fakt, že správní orgán I. stupně, jak vyplývá z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, pojal doplněné podklady mezi podklady pro rozhodnutí. Žalobkyně také uvedla, že od osoby zúčastněné na řízení 1) měla informaci o tom, že byly podklady pro vydání rozhodnutí rozšířeny, a proto očekávala již shora uvedený postup správního orgánu I. stupně. Výzvu učiněnou správním orgánem v tomto světle dne 20. 5. 2023 zároveň dle žalobkyně nebylo možno považovat za dostatečnou, jelikož účastníci řízení neměli možnost se na jejím základě seznámit s podklady založenými do správního spisu až v průběhu léta roku 2023. Rozhodnutí žalovaného se pak s těmito námitkami žalobkyně nemělo věcně vypořádat, neboť žalovaný pouze konstatoval, že doplněné podklady nebylo možno označit za podklady pro rozhodnutí. 6. Následně žalobkyně namítla, že z oznámení o zahájení předmětného řízení nebylo seznatelné, v jakém rozsahu se jí toto řízení dotýká, resp. jaké konkrétní nemovitosti jsou dotčeny. Správní orgán I. stupně ji informoval výhradně o tom, že Honebního společenstvo Vernéřov podalo žádost o uznání společenstevní honitby Vernéřov. Žalobkyně k tomu poukázala také na § 47 odst. 1 správního řádu. Poté zmínila, že informace o zahájení řízení s výzvou dle § 36 odst. 3 správního řádu tak byla ve věci zcela formalistickým úkonem správního orgánu I. stupně, a nikoliv informací o tom, co je skutečně předmětem řízení. Závěr žalovaného, že každý účastník řízení může nahlížet do správního spisu a zjistit, co je předmětem řízení, pak dle názoru žalobkyně nebylo možno akceptovat, a to s ohledem na množství různých řízení, jakož i z časových důvodů. 7. Žalobkyně rovněž namítla, že u napadeného rozhodnutí existují pochybnosti stran nabytí právní moci, a to v kontextu jeho doručování dostatečně neidentifikovatelným vlastníkům, kterým nebyl ustanoven pro doručování procesní opatrovník, přičemž mělo být toto rozhodnutí doručeno též do zahraničí – konkrétně osobě M. V. S., bytem X. 8. Nakonec žalobkyně uvedla, že se napadené rozhodnutí nijak nezmiňuje o sdělení žalobkyně a osob zúčastněných na řízení zaslaném žalovanému prostřednictvím správního orgánu I. stupně dne 22. 1. 2024, ve kterém bylo oznámeno, že v daném správním řízení o uznání honitby není splněna zákonná podmínka 500 ha souvisejících pozemků, neboť osoba zúčastněná na řízení 1) vystoupila z honebního společenstva, přičemž tak její pozemky narušují souvislost dotčené honitby. Ze stejného důvodu pak žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení dne 6. 2. 2024 žalovanému doručili prostřednictvím správního orgánu I. stupně návrh na zastavení daného řízení. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K námitce žalobkyně stran podání, které osoba zúčastněná na řízení 1) doručila MS Špičák Vernéřov, přičemž s ní tak mělo být v nyní projednávané věci jednáno jako s účastníkem řízení, žalovaný uvedl, že se nijak nedotýká práv a povinností žalobkyně. Dále poukázal na str. 4 napadeného rozhodnutí, jakož i na str. 5 až 6 prvostupňového rozhodnutí, kde již bylo dle žalovaného vypořádáno, proč osobu zúčastněnou na řízení 1) nebylo možno v řešeném případě považovat za účastníka řízení a proč její úkony nebyly shledány vystoupením z honebního společenstva. Dle žalovaného tak ve věci neexistoval důvod pro pochybnosti o účastenství osoby zúčastněné na řízení 1), a tudíž nebylo namístě ani vydávat usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu. Žalobní tvrzení o tom, že osoba zúčastněná na řízení 1) nevěděla, že je členem honebního společenství Vernéřov, pak žalovaný považoval za účelové. 10. Žalovaný dále uvedl, že na str. 5 napadeného rozhodnutí vyhodnotil