2 As 11/2005 — Nejvyšší správní soud

141 A 29/2025- 16 - text  7 141 A 29/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: Ing. M. R., narozen X bytem X proti žalovanému: Městský úřad Benešov nad Ploučnicí, stavební úřad sídlem náměstí Míru 1, 407 22 Benešov nad Ploučnicí o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve Sdělení z kontrolní prohlídky stavby ze dne 23. 4. 2025, č. j. MUBN-2473/2025, a v nepožadování dokončení stavby dle Územního souhlasu ze dne 14. 6. 2022, č. j. MUBN-5042/2022, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Částka 2 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému vydat nové Sdělení z kontrolní prohlídky stavby, neboť žalobce považoval za nezákonný obsah původního Sdělení z kontrolní prohlídky stavby ze dne 23. 4. 2025, č. j. MUBN-2473/2025. V něm žalovaný uvedl, že stavba je dokončena, byla provedena dle Územního souhlasu žalovaného ze dne 14. 6. 2022, č. j. MUBN-5042/2022, a že součástí stavby nebyla demontáž původní elektrické přípojky vedené přes pozemek žalobce p. č. XA v katastrálním území X, okres X. Dále se žalobce žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému požadovat po oznamovateli záměru ČEZ Distribuce, a. s., sídlem Teplická 874/8, Děčín, IČO: 24729035 (dále jen „oznamovatel“), aby v přiměřené lhůtě dokončil stavbu dle vydaného územního souhlasu a žalobcem odsouhlasené dokumentace včetně demontáže původní elektrické přípojky. 2. Podle § 82 s. ř. s. platí, že „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný“. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žalobce svou žalobou napadl dvě samostatná (byť související) jednání žalovaného. Soud proto posuzoval podmínky řízení ve vztahu ke každému z těchto jednání zvlášť. 4. Aby nějaký úkon mohl být pojmově nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., musí se jednat o individuální úkon veřejné moci, který je přímo namířen proti jednotlivci a přímo zasahuje do jeho subjektivních veřejných práv (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018-37, č. 3757/2018 Sb. NSS). V naposledy zmíněném rozsudku Nejvyšší správní soud vyslovil, že „je-li zjevné a nepochybné, že není možné, aby jednání popsané v žalobě bylo vzhledem ke své povaze nezákonným zásahem, musí být taková žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jelikož chybí podmínka řízení spočívající v připustitelném tvrzení nezákonného zásahu“. 5. Soud konstatuje, že Sdělení z kontrolní prohlídky stavby ze dne 23. 4. 2025, č. j. MUBN-2473/2025, zjevně není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., proti kterému by bylo možné podat žalobu. Zároveň však zmíněné sdělení vzhledem ke své povaze nemůže být nezákonným zásahem. Žalovaný v tomto sdělení adresovaném žalobci a oznamovateli popsal svá zjištění z předchozího dne, kdy byla provedena prohlídka stavby. Ve sdělení je uvedeno, že se jednalo o kontrolní prohlídku na dokončené stavbě „DC-X, st. p. č. XB, úprava NN a přípojka na pozemcích st. p. č. XB a p. p. č. XC v kat. území X“. Dále žalovaný ve sdělení uvedl, že součástí realizace stavby nebyla demontáž původní elektrické přípojky (vedení NN včetně sloupu PB č. 194). V závěru sdělení žalovaný upozornil žalobce, že se může obrátit na oznamovatele s žádostí o odstranění původní elektrické přípojky. Vzhledem k tomu, že žalovaný zmíněným sdělením pouze seznamoval žalobce se svým zjištěním z kontrolní prohlídky stavby, je vyloučeno, aby zmíněné sdělení jakkoli zasáhlo do jeho subjektivních veřejných práv. První žalobcem napadené jednání žalovaného tak pojmově nemůže být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. 6. Dále se soud zabýval druhým žalobou napadeným jednáním žalovaného spočívajícím v nepožadování dokončení stavby včetně demontáže původní elektrické přípojky na pozemku žalobce. 7. Podle § 85 s. ř. s. platí, že „žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný“. 8. V nyní posuzované věci je zřejmé, že žalobce brojí proti nezákonnému zásahu spočívajícímu v nečinnosti žalovaného a domáhá se jeho procesní aktivity, aby žalovaný uložil oznamovateli povinnost v přiměřené lhůtě dokončit stavbu. Dle přesvědčení žalobce totiž stavba nebyla provedena v souladu s výše zmíněným územním souhlasem, jelikož nebyla provedena demontáž původní elektrické přípojky na pozemku žalobce. Ze žalobních tvrzení plyne, že žalobce nastalou situaci řešil pouze s žalovaným. Žalovaný však ve vyjádření k žalobě upozornil, že v důsledku změny právní úpravy již není kompetentní ve věcech elektrických přípojek, nýbrž působnost vykonává Magistrát města Děčín. Soud se proto zabýval otázkou, podle které právní úpravy je třeba věc posuzovat, a který správní orgán je v dané věci kompetentní. 9. Podle § 34a odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „stavební zákon“) platí, že „působnost stavebního úřadu ve věcech záměru technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností“. 10. Podle § 330 odst. 1 stavebního zákona platí, že „řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů“. 11. Podle § 330 odst. 3 stavebního zákona platí, že „řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona“. 12. Podle § 330 odst. 6 stavebního zákona se účinný územní souhlas považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jím byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Účinný územní souhlas se považuje za povolení podle tohoto zákona, pokud záměr nevyžadoval podle dosavadních právních předpisů stavební povolení nebo ohlášení. 13. Podle § 103 odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“) platilo, že „stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby a zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice s výjimkou budov“. 14. V posuzované věci byl vydán územní souhlas se záměrem dané stavby ještě za účinnosti dřívější právní úpravy. Dle § 96 odst. 4 starého stavebního zákona platí, že na vydávání územního souhlasu se nevztahují druhá a třetí část zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z uvedeného je zřejmé, že proces vydání územního souhlasu není správním řízením, nýbrž jedná se o postup správního orgánu. Tento postup byl završen vydáním územního souhlasu. Z výše zmíněného § 103 odst. 1 písm. f) bod 5 starého stavebního zákona plyne, že nebylo třeba stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nýbrž oznamovatel mohl po získání územního souhlasu přistoupit k realizaci stavby. Územní souhlas se pak v době své platnosti v souladu s § 330 odst. 6 stavebního zákona považoval za povolení dle stavebního zákona. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá dokončení stavby dle územního souhlasu vydaného za účinnosti starého stavebního zákona, nahlížel soud na danou věc jako na nedokončený postup správního orgánu, který byl zahájen přede dnem nabytí účinnosti stavebního zákona. Žalobce se obrátil na žalovaného s požadavkem ohledně dokončení stavby v březnu 2025 za účinnosti nové právní úpravy. Zmíněný postup tudíž dokončí dle § 330 odst. 3 stavebního zákona stavební úřad, který se stal příslušným k provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona. Příslušným stavebním úřadem je dle § 34a odst. 2 stavebního zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dotčená stavba se nachází v katastrálním území a obci X. Zmíněná obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Děčín (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 346/2020 Sb.). Příslušným stavebním úřadem je tudíž Magistrát města Děčín. Pro úplnost soud podotýká, že pokud by bylo nahlíženo na požadavek žalobce stran dokončení stavby nikoli jako na doko