— Nejvyšší správní soud

6 Ca 260/2008- 84 - text 14 pokračování 6Ca 260/2008 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Dany Černé a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobců: a) Mgr. L.U., bytem P., b) H.U., bytem P., c) Ing. J.K., bytem P., d) L.R., bytem P., e) M.R., bytem P., f) PhDr. N.R., bytem P., g) I.R. bytem P., h) L.F., bytem P., ch) Mgr. Ž.Š.-F., bytem P., i) Mgr. P.B., bytem P., j) P.S., bytem P., zastoupen Mgr. Liborem Ulovcem, bytem Praha 5, Pod Ateliéry 1071/5, k) CZK Connections s.r.o., Praha 5, Kodymova 8, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, Praha 1, Mariánské náměstí 2, za účasti zúčastněné osoby: Casta Invest, a.s., Písek, Pražská 326. zastoupena Mgr. Ondřejem Kováčem, advokátem se sídlem Tábor, Převrátilská 330,o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.5.2008 č.j..: S-MHPM 107099/2008/OST/Če, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního ze dne 28.5.2008 č.j..: S-MHPM 107099/2008/OST/Če s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 2.000,- Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobci podali u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.5.2008 č.j.: S-MHMP 107099/2000/OST/Če, kterým bylo k jejich odvolání změněno rozhodnutí odboru územního rozhodování Úřadu městské části Praha 5 ze dne 17.12.2007 č.j. OUR.Hl.p.771-1603/06-Za-UR ve věci rozhodnutí o umístění stavby „bytový dům Pod Ateliéry“ na pozemcích č.parc. X, X (vlastní stavba), X, X, X (kanalizační přípojka) v k.ú. X. Žalobci uvedli, že umístěná stavba se má nacházet v pražské části „Barrandov“, která byla prohlášena vyhláškou č. 10/1993 Sb. hl.m. Prahy za chráněnou památkovou zónu. Podkladem pro vydání rozhodnutí proto bylo mj. rozhodnutí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 13.4.2008 č.j. MHMP 404356/2006/Cír. Toto závazné stanovisko bylo vydáno jako rozhodnutí podle § 67 správního řádu. Žalobci poukázali na to, že závazná stanoviska jsou vydávána podle § 149 správního řádu s tím, že v daném případě závazné stanovisko bylo vydáno jako samostatné rozhodnutí ve správním řízení a jako takové nabylo dne 23.4.2007 právní moci. Tím bylo žalobcům, kteří nemohli být účastníky příslušného správního řízení, znemožněno kvalifikovaně a v souladu se zákonem obsah závazného stanoviska v rámci odvolacího řízení napadnout. Žalobci poukázali i na sdělení odboru památkové inspekce Ministerstva kultury ze dne 13.8.2007 č.j. 7670/2007-PI, ve kterém se konstatuje, že závazné stanovisko odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl.m. Prahy č.j. MHMP 404356/2006/Cír je v rozporu se zákonem č. 20/1987 Sb., s vyhláškou č. 10/1993 Sb. hl.m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny i v rozporu s Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl.m. Prahy při vydávání svého závazného stanoviska procesně postupoval v rozporu se správním řádem, znemožnil žalobcům využít řádné možnosti jeho přezkoumání. Žalovaný nedostatečně zkoumal zákonnost vydání závazného stanoviska a dostatečně se nezabýval tím, jakým způsobem bylo naloženo se sdělením památkové inspekce Ministerstva kultury. Napadené rozhodnutí je způsobilé umožnit nevratnou devastaci chráněné památkové zóny „Barrandov“ a není z něj patrné, jak byla posouzena vyhláška č. 10/1993 Sb. hl.m. Prahy, kterou je stanovena charakteristika a popis památkové zóny, která je vilovým souborem a významným urbanistickým a architektonickým celkem uplatňujícím se výrazně v panoramatických pohledech od Vltavy a z jejího pravého břehu. Napadené rozhodnutí musí respektovat ustanovení vyhlášky, že charakteristika památkové zóny musí být zachována a trvale chráněna. Ze souboru vilových domů nelze vyjmout jeden solitér a nahradit ho stavbou hmotově, prostorově i typově nekompatibilní. Zamýšlená stavba (mnohonásobně větší dům o 13 velkopodlažních bytových jednotkách) urbanisticky nezapadá do charakteru památkové zóny Barrandov stanoveného vyhláškou. Při nahrazení stávající vily z první poloviny 20. století novým domem musí být zachovaný historicky daný půdorys a hmotová skladba odstraněné budovy. Rovněž odsouhlasený exteriér zamýšlené stavby neodpovídá stávající ani původní barrandovské zástavbě v památkové zóně. Prezentace panoramatického pohledu z pravého vltavského břehu je zkreslená a neodpovídá skutečné realitě. Podklad pro prezentaci vizualizace byl pořízen v době husté zeleně, která nastává pouze krátce, zatímco po větší část roku bývá průzor z pravého břehu Vltavy skrze pás stromů a křovin na barrandovské stráni mnohem výraznější. Podle článku 4 vyhlášky využití prostorů, ploch, území a staveb v památkové zóně pro stavební činnost musí být v souladu s jejich charakterem a architekturou, přičemž charakter a architektura jsou jasně ve vyhlášce deklarovány. Je zjevné, že umístění šestipodlažního hmotného bytového domu je v přímém rozporu s výše definovanou závaznou podmínkou. Žalovaný se nevypořádal s tím, že realizací zamýšlené stavby se zvýší lokální hustota zalidnění a tím se neúnosně zvýší dopravní obslužnost památkové zóny. Využití prostorů, ploch, území a staveb v památkové zóně musí být vždy v souladu mj. i s jejich kapacitními a technickými možnostmi. Příslušný odbor Magistrátu hl.m. Prahy byl povinen v rámci vydávání závazného stanoviska zkoumat, zda zvýšení density a dopravní obslužnosti způsobené plánovanou novostavbou je v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky a zda jsou přípustné s ohledem na řádnou památkovou péči v oblasti. V napadeném rozhodnutí nebylo vypořádáno, zda odsouhlasené stavební úpravy vyhovují závaznému požadavku na jejich estetické, kulturní a společenské zhodnocení s ohledem na stanovený charakter památkové zóny. Žalobci dále namítli, že napadené rozhodnutí je v rozporu s vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy. Podle článku 9 odst. 2 této vyhlášky předmětná stavba vyžaduje, aby bylo zřízeno kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci. Poloha zamýšlené stavby takové napojení neumožňuje vybudovat, neboť jediný přístup od stavby na nejbližší místní komunikaci (ulice Filmařská) vede pouze přes pozemek parc.č. X v k.ú. X, který je v soukromém vlastnictví. Podle pravomocného rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy č.j. MHMP-202345/2007/DOP-04/Jv ze dne 25.7.2007 cesta na uvedeném soukromém pozemku není zařazena do sítě místních komunikací, neboť nebyla vyprojektována, vystavěna ani zkolaudována. Tato cesta není kapacitně ani technicky připravena na nárůst dopravní obslužnosti. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že způsob připojení na pozemní komunikaci uvedený v napadeném rozhodnutí splňuje požadavky článku 9 odst. 2 vyhlášky. K této otázce žalobci dále uvedli, že návrh stavby byl z hlediska dopravy posouzen kladně silničním správním úřadem – odborem dopravy a ochrany životního prostředí Úřadu městské části Praha 5 č.j. ODŽ/102374/06/204/votro ze dne 20.12.2006. Toto vyjádření však bylo vydáno k původnímu návrhu, který předpokládal značné rozšíření a rekonstrukci přístupové cesty na pozemku parc.č. X. Poté, co žadatel projekt změnil a od záměru úpravy cesty ustoupil, nebyl projekt odborně s ohledem na dopravní obslužnost posouzen. V této souvislosti je vyjádření odboru dopravy a ochrany životního prostředí Úřadu městské části Praha 5 č.j. ODŽ/102374/06/204/votro ze dne 20.12.2006 pro napadené rozhodnutí nerelevantní. Konstatování prvostupňového správního orgánu, že pozemek parc.č. X v k.ú. X je příjezdovou komunikací pro 5 domů, pro splnění podmínky stanovené v článku 9 vyhlášky je nedostačující, neboť nemůže nahradit požadavek na bezpečný a plynulý provoz na okolních pozemních komunikacích. Rovněž vyjádření Hasičského záchranného sboru bylo vydáno k původnímu návrhu, který předpokládal rekonstrukci přístupové cesty. Poté, co byl projekt změněn, nebyl s ohledem na přístup požární techniky nový návrh posouzen. Proto i vyjádření Hasičského záchranného sboru není pro napadené rozhodnutí relevantní. V této souvislosti žalobci navrhli, aby stav přístupové cesty byl přezkoumán znalcem, který by zhodnotil, zda přístupová cesta svými parametry vyhovuje požadavkům bezpečného užívání. Dále žalobci namítli, že umisťovaná stavba je v rozporu s článkem 4 odst. 1 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy. Podle tohoto článku umístění staveb a míra zastavění pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí. V daném případě bylo opomenuto srovnání se stavbami ve skutečném pohledovém okolí zamýšlené stavby – vilami č.p. X, X, X, X a X, ačkoliv pro porovnání koeficientů uvedené vily zmiňuje. Jedná se vesměs o nízkopodlažní solitérní vily umístěné v zahradách, z nichž žádná nepřesahuje třetí nadzemní podlaží, včetně podkroví. Ačkoliv na to byl žalovaný v