5 As 104/2011 — Nejvyšší správní soud

6 Ca 74/2009- 55 - text  6Ca 74/2009 - 55 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců JUDr. Dany Černé a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: D. Q. V., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, zastoupen JUDr. Ivo Jelínkem, advokátem, se sídlem Fügnerova 600/12, Děčín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 12.2.2009, č.j.: CPR-13279-1/ČJ-2008-9CPR-C218 t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie, jehož působnost přešla v důsledku zákona č. 427/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 12.2.2009, č.j.: CPR-13279-1/ČJ-2008-9CPR-C218 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně – Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorátu cizinecké policie Rumburk (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 11.8.2008, č.j. CPUL-00415/ČJ-2008-0464PR-C, kterým byla žalobci zrušena platnost povolení k trvalému pobytu. Žalobce v žalobě namítl, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vycházela z nesprávného závěru, že žalobce o nezletilého syna D. V. od jeho narození nejeví zájem, že platí pouze soudem stanovené výživné a ani nezletilý svého otce (tedy žalobce) téměř nezná. Tyto závěry jsou podle žalobce nesprávné, a tudíž je nesprávný i závěr, že zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebude mít žádný dopad do soukromého a rodinného života žalobce a nebude též újmou pro nezletilé dítě. Žalobce zdůraznil, že v řízení bylo prokázáno, že hradí stanovené výživné. Skutečnost, že se o dítě nezajímá, podle názoru žalobce nevyplývá z žádného důkazu, který byl v řízení před správními orgány proveden. V řízení byla jako svědek vyslechnuta pouze matka nezletilého, paní P. V., která sama o nezletilého nepečuje. Žalobce zpochybňuje možnost užít dopis babičky nezletilého, paní D. V., jako důkaz. Žalobce nemohl klást babičce nezletilého žádné otázky, přičemž se vyjádřila pouze k takovým skutečnostem, k nimž se vyjádřit sama chtěla. Odvolací orgán se podle žalobce rovněž dostatečně nevypořádal s namítanými procesními chybami, a to zejména pokud jde o předvolání zástupkyně žalobce k výslechu svědkyně P. V. Žalobce je proto toho názoru, že závěr napadeného rozhodnutí o tom, že otcovství žalobce k nezletilému dítěti (D. V.) bylo uznáno a manželství s P. V. uzavřeno účelově pouze s cílem získat na území České republiky trvalý pobyt, nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 26.3.2004 bylo žalobci vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky jako rodinnému příslušníku občana České republiky. Dne 6.1.2008 správní orgán prvního stupně zjistil, že žalobce v centrálním registru obyvatel není veden jako otec nezletilého D. V. Proto dne 22.1.2008 správní orgán prvního stupně vyžádal prošetření poměrů v rodině nezletilého D. V. místně příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgán prvního stupně si dále vyžádal kopii rozsudku okresního soudu, z něhož vyplývalo, že nezletilý byl svěřen do pěstounské péče D. V. a že se žalobce o svého syna prakticky od narození v roce 2003 nezajímal a ničím k jeho výchově nad rámec výživného nepřispíval. Na základě těchto zjištění správní orgán prvního stupně dne 11.4.2008 zahájil správní řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobce podle ustanovení § 87l odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Z písemného vyjádření pěstounky nezletilého vyplynulo, že od doby, kdy začala pečovat o nezletilého, žalobce svého syna nikdy nenavštívil, ani neprojevil zájem syna vidět. Zájem projevil až v roku 2008, po převzetí oznámení o zahájení správního řízení, kdy ho byl 4x navštívit a dovezl několik dárků. Po babičce nezletilého žalobce požadoval potvrzení o tom, že syna navštěvuje. P. V., matka nezletilého, v rámci svědecké výpovědi uvedla, že znala žalobce asi jeden rok, po roční známosti otěhotněla. Během těhotenství spolu bydleli, ale po narození syna a vystavení rodného listu již žalobce nikdy neviděla. Dále uvedla, že žalobce není biologickým otcem nezletilého. Určila ho jako otce jen z toho důvodu, protože si myslela, že spolu zůstanou. Uvedla, že ji žalobce pouze využil k tomu, aby mohl zůstat na území České republiky. Z těchto podkladů vzal odvolací orgán za prokázané, že se žalobce o nezletilého D. V. od jeho narození prakticky nezajímal, pouze platil soudem stanovené výživné. K námitce, že v poslední době syna navštěvoval, žalovaný poukázal na to, že zájem žalobce začal projevovat až po zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu. Z této skutečnosti rovněž odvolací orgán dovodil, že rozhodnutím o zrušení povolení k trvalému pobytu nebude nadměrně zasaženo do rodinného a soukromého života žalobce, neboť žalobce má k nezletilému pouze formální vztah. Proto má žalovaný za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno po právu, a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující pro posouzení věci relevantní skutečnosti: Žalobci bylo dne 26.3.2004 vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky jako rodinnému příslušníku občana České republiky (nezletilého D. V.). Správní orgán prvního stupně si v rámci prověřování trvalého pobytu žalobce vyžádal od Městského úřadu Česká Lípa matriční doklad (rodný list) nezletilého D. V. Z tohoto rodného listu vyplynulo, že žalobce je zapsán jako otec nezletilého. Dále správní orgán prvního stupně požádal příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby prošetřil poměry v rodině nezletilého se zaměřením na vztahy k otci, zda otec dítě navštěvuje, podporuje je finančně, zda dítě ví, kdo je jeho otec a kde žije. Na základě této žádosti příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ve zprávě ze dne 22.1.2008 konstatoval, že nezletilý D. V. byl rozsudkem Okresního soudu v České Lípě, který nabyl právní moci dne 15.1.2005, svěřen do péče své babičce D. V. Rozsudkem téhož soudu ze dne 24.1.2008 jí byl svěřen do pěstounské péče. Nezletilý žije v domácnosti babičky a není vychováván ani jedním z rodičů. Otec nezletilého (žalobce) o dítě neprojevuje zájem, doposud hradil soudem stanovené výživné, nad rámec výživného však ničím nepřispívá. Jednání soudu o svěření nezletilého do pěstounské péče se nezúčastnil. Nezletilý svého otce nezná. Ve správním spisu je dále založen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 24.1.2008, č.j. 20P 35/2004-35, jímž byl nezletilý D. V. svěřen do pěstounské péče paní D. V. V odůvodnění rozsudku se konstatuje, že matka nezletilého nemá podmínky pro převzetí péče o syna, otec, který je vietnamský státní příslušník, se o nezletilého od narození nezajímal. Na základě těchto zjištění správní orgán prvního stupně dne 11.4.2008 zahájil se žalobcem řízení ve věci zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny. Správní orgán prvního stupně dne 16.5.2008 v rámci dožádání požádal Inspektorát cizinecké policie Rumburk o provedení výslechu pěstounky nezletilého, paní D. V. V reakci na předvolání dožádaného orgánu se D. V. omluvila pro onemocnění a změnu bydliště a připojila k věci písemné vyjádření. V tomto vyjádření pěstounka nezletilého uvedla, že žalobce platil pravidelně výživné. Po dobu, kdy měla vnuka v péči jako třetí osoba (před svěřením do její pěstounské péče), nebyl ho nikdy navštívit, ani neprojevil zájem syna vidět. Cca v dubnu 2008 (po svěření nezletilého do pěstounské péče D. V.) se žalobce objevil, přivezl nějaké sladkosti a oblečení. Od té doby navštívil syna asi čtyřikrát. Vyžadoval po D. V. potvrzení, že syna navštěvuje. V rámci dožádání byl rovněž proveden výslech matky nezletilého, paní P.V. Dožádaný orgán v průvodním dopisu ze dne 8.7.2008 k protokolu o výslechu matky nezletilého uvedl, že o předvolání svědkyně byla telefonicky informována i zástupkyně žalobce. Vzhledem k tomu, že se svědkyně na předvolání nedostavila, následně se telefonicky omluvila a domluvila si nový termín, rozhodla se zástupkyně žalobce, že se sepsání protokolu nezúčastní. Obsahem správního spisu je předvolání P. V. k výslechu ze dne 18.6.2008 na den 1.7.2008. Na tomto předvolání je rukou učiněn záznam: „Dne 2.7.2008 byla vyrozuměna telefonicky právní zástupkyně pana D. Q. V. , paní Mgr. Darina Kučerová, o skutečnosti, ž