5 As 142/2014 — Nejvyšší správní soud

3 A 82/2011- 77 - text 33 pokračování 3A 82/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Z. Ř., zastoupeného JUDr. Jiřím Marvanem, advokátem, se sídlem Vodičkova 31/710, Praha 1, proti žalovanému: Český báňský úřad, se sídlem Kozí 4, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.3.2011, č.j. SBS 31352/2010,, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 2.6.2011 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Českého báňského úřadu (dále jen „rozkladový orgán“ nebo „předseda ČBÚ“) blíže označeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým předseda ČBÚ rozhodl o rozkladu žalobce proti rozhodnutí Českého báňského úřadu (dále též „ČBÚ“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 29.8.2006, č.j. 2346/III/06; tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně odňal panu Z. Ř., (nyní žalobce nebo též odvolatel pozn. soudu) podle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hornické činnosti“) oprávnění k výkonu činnosti technického vedoucího odstřelů pro povrchové dobývání (dále jen „ oprávnění TVO“), vyjímaje komorové odstřely, za hrubé porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu uvedených v ustanovených § 38 odst. 3, § 50 odst. 1 a § 68 odst. 1 a 3 vyhl. č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhl. o používání výbušnin“), na dobu 15 měsíců, počínaje dnem 1.7.2004. Napadeným rozhodnutím předseda ČBÚ rozhodl tak, že oprávnění TVO, vyjímaje komorové odstřely, se panu Z. Ř., za hrubé porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, uvedených v ust. § 38 odst. 3, § 50 odst. 1 a § 68 odst. 1 a 3 vyhl. č. 72/1988 Sb., se podle ust. § 45 odst. 1 zákona o hornické činnosti odnímá na dobu 26 měsíců, počínaje dnem 30.7.2003, tj. dnem, kdy došlo k zadržení průkazu prokazujícího oprávnění pana Z. Ř. k výkonu funkce technického vedoucího odstřelů. V odůvodnění napadeného rozhodnutí rozkladový orgán na základě názoru vysloveného v rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 9 Ca 50/2007-66 posoudil znovu rozkladové námitky a dospěl k následujícím závěrům: Ohledně námitky, že napadené rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech žalobce ve smyslu ust. § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uvedl rozkladový orgán, že odnětí oprávnění představuje zásah do práva, které bylo žalobci dříve přiznáno, a proto se bezprostředně dotýká jeho právní sféry. Na věci nic nemění ani skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno v době, kdy doba, na kterou bylo předmětné oprávnění žalobci odňato, již uplynula, takže napadené rozhodnutí „pouze“ určuje, po jakou dobu v minulosti žalobci předmětné oprávnění nenáleželo. K námitce, že napadené rozhodnutí o uložení sankce v podobě odnětí předmětného oprávnění bylo vydáno až po marném uplynutí subjektivní a objektivní lhůty, uvedl rozkladový orgán, že rozhodnutí o odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaná za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu vydávaná dle § 45 odst. 1 zákona o hornické činnosti, nejsou rozhodnutími o uložení sankce za spáchání správního deliktu, nýbrž rozhodnutími o uložení správního opatření, jejichž vydání zákon žádnou lhůtou neomezuje. Rozhodnutí nesledují postih fyzické osoby, ale obsahově vyjadřují zájem státu na ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti provozu, jejichž ohrožení se lze důvodně obávat vzhledem ke zjištěnému protiprávnímu jednání nositele tohoto oprávnění či osvědčení. Odnětí osvědčení obsažené ve správním rozhodnutí tudíž není sankcí, ale správním opatřením, jehož smyslem je zabránit jeho dosavadnímu nositeli, který hrubě nebo opakovaně porušuje předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, v dalším výkonu činnosti, kterou by mohl uvedené chráněné zájmy ohrozit. Odnětí oprávnění či osvědčení je tak svou povahou specifickým preventivním opatřením, nikoliv sankcí. Vydání takového rozhodnutí nemůže být, vzhledem k zásadnímu významu hodnot, k jejichž ochraně takové opatření určeno, omezeno žádnými subjektivními či objektivními lhůtami. S ohledem na uvedené nelze na ně aplikovat ani lhůty pro ukládání sankcí v podobě pokut zakotvené v § 44 odst. 3 a 5 zákona o hornické činnosti. K námitkám, v nichž namítá žalobce porušení zásad správního řízení, zejména zásady hospodárnosti a rychlosti řízení, dle nichž má správní orgán rozhodnout ve věci do 30 dnů, ve zvláště složitých případech nejdéle do 60 dnů, poukázal rozkladový orgán na skutečnost , že to byl právě žalobce, kdo k délce správního řízení přispěl svými četnými podněty, námitkami a dodatečnými návrhy, jimiž se domáhal provedení dalších a dalších důkazů, omluvou své neúčasti při stanoveném ústním jednání a žádosti o poskytnutí dodatečné lhůty ke svému vyjádření. Nadto uvedené lhůty jsou lhůtami pořádkovými, které ve svém důsledku nemohou vyvolat neplatnost vydaného rozhodnutí. Ve vztahu k námitce, v níž žalobce poukazuje na to, že mu v průběhu řízení bylo vytýkáno postupně porušení různých ustanovení právních předpisů, rozkladový orgán uvedl, že v souladu s názorem soudu nelze přisvědčit tvrzení, že řízení v dané věci bylo zahájeno výhradně kvůli porušení ust. § 28 vyhl. o používání výbušnin, neboť z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15.8.2003 vyplývá, že uvedené ustanovení vyhlášky v něm bylo zmíněno pouze příkladmo, a že řízení ve věci odnětí žalobcova oprávnění podle § 45 odst. 1 zákona o hornické činnosti bylo zahájeno z důvodu hrubého porušení bezpečnostních předpisů souvisejících se vznikem mimořádné události spočívající v nálezu 4 kg trhavin náhodnými turisty dne 26.7.2003 ve Velkolomu Čertovy schody (dále „VČS“). Nález 4 kg trhaviny Semtex 1A, k němuž došlo dne 26.7.2003, souvisí s prováděním clonových odstřelů žalobcem v uvedené organizaci dne 5. 6. 2003. Okruh nepřímých důkazů totiž jednoznačně prokazuje, že nalezená trhavina je trhavinou, která byla vydána ze skladu výbušnin organizace na základě požadavku žalobce a která měla být (a ve skutečnosti nebyla) použita při provádění clonových odstřelů dne 5.6.2003. Za nesmyslnou shledal rozkladový orgán argumentaci, že nalezenou trhavinu přinesla na místo nálezu jiná, dosud neztotožněná osoba, neboť neexistuje žádný rozumný důvod, pro který by cizí osoba, pokud by i disponovala 4 kg trhaviny Semtex, tuto vnášela do areálu VČS a tam ji zanechala na místě, kde byla později nalezena. Ze zprávy firmy Explosia, a.s. ze dne 17.2.2004 vyplývá, že předmětná trhavina Semtex 1A 40/500 šarže 6/03 byla dodána organizaci VČS a SD Bílina. Uvedená trhavina se běžně používala v organizaci VČS k provádění trhacích prací a žalobce byl prokazatelně jedinou osobou, které byla ze skladu výbušnin v období od 1.1.2003 do 26.7.2003 vydána v množství převyšujícím 0,5 kg, o čemž svědčí záznamy ve skladovací knize výbušnin organizace VČS. Dne 5.6.2003 bylo žalobci k provedení trhacích prací ze skladu výbušnin proti podpisu vydáno 50 kg této trhaviny. Soulad záznamů o evidenci trhaviny Semtex nacházející se ve skladu organizace VČS se skutečným fyzickým stavem této trhaviny prokazují jak výsledky pravidelných kontrol prováděných pověřenými pracovníky organizace, tak i výsledky opakovaných kontrol prováděných Obvodním báňským úřadem v Kladně (dále jen „OBÚ v Kladně“), z nichž jedna byla provedena dne 4.6.2003, tedy pouhý jeden den před vydáním 50 kg této trhaviny žalobci za účelem provedení trhacích prací. Důkazem prokazujícím skutečnost, že k ponechání části trhaviny na místě provádění clonového odstřelu v lomu VČS – východ došlo v důsledku opomenutí žalobce, je též jeho výpověď ze dne 6.8.2003, v níž uvádí (dle náhledu soudu jediné možné) vysvětlení příčiny mimořádné události, tj. že při vizuální kontrole nabitého clonového odstřelu přehlédl ponechaný obal s trhavinou a z toho důvodu ani fyzicky nekontroloval zbylé množství trhaviny, protože si myslel, že je vše v pořádku. Z uvedeného vyplývá jediný logický závěr, a sice, že 4 kg trhaviny Semtex 1A nalezené v areálu organizace VČS náhodnými turisty dne 26.7.2003 představují část trhaviny, která byla ze skladu výbušnin organizace vydána dne 5.6.2003 na základě požadavku žalobce, a která měla být téhož dne zcela spotřebována při provádění clonových odstřelů, k čemuž ve skutečnosti nedošlo. Není v rozporu se zákonem upřesnění konkrétních protiprávních jednání, v nichž je spatřováno hrubé porušení bezpečnostních předpisů až po zahájení řízení v jeho průběhu řízení; Dále se rozkladový orgán v