4 Ads 20/2007 — Nejvyšší správní soud

7 Ad 3/2010- 30 - text 7 pokračování 7Ad 3/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Mgr. Ing. P.B., zast. JUDr. Stanislavem Blažkem, advokátem, sídlem Moskevská 24a, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 3.12.2009, č. 183/2009, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 3.12.2009, č. 183/2009, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení č.j. OSZ-140639/CV-On-2009 o stanovení příspěvku za službu ve výši 9.684,- Kč podle § 117 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR. Žalobce v žalobě odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ads 20/2007-59, dle kterého gramatický i logický výklad ustanovení § 117 zákona č. 186/1992 Sb. vede k závěru, že poslední měsíční příjem policisty není součtem průměru určitých složek příjmu, jak stanoví vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard, který může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Z poskytnutého hrubého příjmu žalobci bylo sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a měsíční záloha na daň, z čehož je dle žaloby nepochybné, že měsíční hrubá mzda byla ve výši 121.002,- Kč, neboť všechny součásti hrubého příjmu za měsíc květen 2009 byly zdanitelné příjmy a nejednalo se o žádné nezdaněné náhrady jako např. cestovné, stravné či ošatné. Tato skutečnost je zřejmá i z evidenčního listu důchodového pojištění, který vystavilo Ministerstvo vnitra ČR, kdy v rámci vyměřovacích základů za dobu od 1.1. do 31.5.2009 započetlo částku 121.002,- Kč a nikoliv pouze 44.017,- Kč. Hrubým platem (služebním příjmem) jsou tak složky platu, ze kterých je vypočítáváno sociální pojištění, zdravotní pojištění a záloha na daň. Oproti tomuto rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení vůbec vyplacenou částku nepočítá, a to ani v průměru za posledních dvanáct měsíců, tedy jako by tuto částku vůbec zaměstnavatel neobdržel, ačkoliv byla řádně vyúčtována a byly z ní provedeny zákonné srážky. Nezákonnost rozhodnutí tak dle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem a tak byl žalobci přiznán nárok menší, než podle zákona mu náleží. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odkazem na § 117 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., § 121 téhož zákona a § 76 odst. 1, 4, 5 z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. Poslední hrubý měsíční služební příjem žalobce za měsíc květen 2009 byl vypočten ze složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou – tj. platový tarif 30.440,- Kč, osobní příplatek 7.000,- Kč, zvláštní příplatek 5.000,- Kč. Průměrný měsíční úhrn proměnlivých složek a odměn za rok 2008 činil částku 1.577,- Kč. Poslední hrubý měsíční služební příjem žalobce činil celkem částku 44.017,- Kč. Průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních dvanáct kalendářních měsíců před skončením služebního poměru činil v případě žalobce částku 43.390,- Kč, tedy byl nižší než poslední hrubý měsíční služební příjem. Žalobce svůj nárok opírá o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2008, č.j. 4Ads 20/2007-59, kde je vysloven právní názor, že pokud zákon o služebním poměru stanoví jednoznačný základ (§ 117 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb. – poslední hrubý měsíční příjem), od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím svým adresátům určitý minimální standard, který nemůže být formou podzákonného předpisu snížen. K tomu žalovaný uvádí, že služební příjem ve výši 121.002,- Kč nebyl standardním příjmem žalobce. V případě vyměření příspěvku za službu v této částce by byla žalobci přiznána částka 26.620,- Kč měsíčně, kdy takto neodůvodněné zvýhodnění jistě nebylo zákonnou úpravou příspěvku za službu zamýšleno. Ze správního spisu plynou dále uvedené skutečnosti. Dne 31.5.2009 byl ukončen služební poměr žalobce jako příslušníka bezpečnostního sboru dle § 42 odst. 1 písm. m) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen zákon o služebním poměru nebo zákon). Služební poměr žalobce trval nepřetržitě od 1.4.1997. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení č.j. OSZ-140639/CV-On-2009 byl stanoven příspěvek za službu ve výši 9.684,- Kč podle § 117 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, tedy 22 % posledního hrubého měsíčního příjmu za měsíc květen (44.017,- Kč). Odvolání žalobce bylo rozhodnutím ministra vnitra ze dne 3.12.2009, č. 183/2009, zamítnuto. Žalovaný uvedl, že služební příjem příslušníka tvoří jeho jednotlivé složky, kterými jsou: základní tarif, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, osobní příplatek a (zdaněná, nikoliv kázeňská) odměna. Žalobce zahrnul do posledního hrubého příjmu za měsíc květen ve výši 121.002,- Kč i částky tvořené odměnou za služební pohotovost ve výši 3.985,- Kč a náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši 75.786,- Kč. Odměna za služební pohotovost poskytovaná podle § 126 zákona o služebním poměru ani náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle § 124 odst. 7 zákona není součástí služebního příjmu. Poslední hrubý měsíční příjem byl vypočten podle vyhlášky ministra vnitra č. 287/2002 Sb. Náhradu za nevyčerpanou dovolenou zákon mezi složky služebního příjmu neuvádí. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal bez nařízení jednání dle § 51 s.ř.s. napadené rozhodnutí, včetně řízení, kterého jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Soud věc posoudil následovně. V dané věci je spor o to, zda je náhrada za nevyčerpanou dovolenou služebním příjmem ve smyslu § 117 zákona č. 186/1992 Sb., resp. § 112 zákona o služebním poměru, tedy zda-li je poskytnutá náhrada za nevyčerpanou dovolenou podkladem pro výpočet příspěvku za službu podle § 117 zákona č. 186/1992 Sb. Služební poměr žalobce skončil dne 31.5.2009 a trval 12 let a 2 měsíce, proto žalobci dle přechodného ust. § 226 zákona o služebním poměru vznikl nárok na příspěvek za službu podle § 116 zákona č. 186/19992 Sb., neboť žalobce nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, avšak splnil podmínku doby služby pro příspěvek za službu a jeho služební poměr skončil do 3 let po nabytí účinnosti zákona o služebním poměru. Nový zákon o služebním poměru tímto odkázal na předchozí úpravu nároku souvisejícím se skončením služebního poměru, konkrétně příspěvku za službu. Ust. § 226 zákona o služebním poměru reagovalo na změnu podmínky doby služby pro přiznání výsluhy. Dané ustanovení má určité prvky nepravé retroaktivity, avšak právě případ žalobce vylučuje nepravou retroaktivitu v celém rozsahu, neboť za dobu účinnosti předchozího zákona o služebním poměru žalobci nárok na příspěvek nevznikl, jelikož žalobce nesplnil podmínku doby služby pro příspěvek, který činil 10 let. Dle § 116 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb. náleží příspěvek za službu policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2. Dle § 117 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb. se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru. Dle § 55 odst. 1, 2 zákona č. 186/1992 Sb. má policista má nárok na tyto náležitosti : a) služební příjem podle zvláštních zákonů, b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti spojené se vznikem služebního poměru, c) naturální náležitosti potřebné pro výkon služby. Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí podle odstavce 1 písm. b) a c), jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti. Dle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 186/1992 Sb. má policista za dobu dovolené nárok na služební příjem. Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku. Zákon č. 186/1992 Sb. oproti zákonu o služebním