1 As 44/2010 — Nejvyšší správní soud

5 Af 17/2011- 34 - text 7 pokračování 5Af 17/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: R. K., proti Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.1.2011, č.j. 2102/2011-900000-302, sp. zn.: 5717/2010-060100-21, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byl k jeho odvolání změněn výrok rozhodnutí Celního ředitelství Hradec Králové č.j. 7416-4/2010-060100-21 ze dne 14.9.2010, o odmítnutí poskytnout informace tak, že text: „§ 11 odst. 1 písm. a)“ byl nahrazen textem „§ 2 odst. 3 a § 3 odst. 3“. Žalobce nejprve v obecné rovině namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí pro rozpor s čl. 2 odst. 2 a čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť nebyly naplněny zákonem stanovené podmínky pro odmítnutí jeho žádosti o poskytnutí informací. Konkrétně nesouhlasil s právním posouzením své žádosti o nahlédnutí do trestního spisu, jako požadavku vyloučeného z režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v rozhodném znění (dále jen „informační zákon“). Odmítl názor správních orgánů, že se mělo jednat o požadavek na provedení úkonu, který měl být realizován v souladu s § 65 zák. č. 141/1961 Sb., trestní řízení soudní v rozhodném znění (dále jen „trestní řád“). Poukázal na smysl a účel informačního zákona, kterým je zajistit občanské veřejnosti možnost kontroly veřejné moci. Oproti tomu trestní řád upravuje postup orgánů činných v trestním řízení. Připustil, že v době, kdy žádost o poskytnutí informací podal, nesvědčilo mu dle § 65 trestního řádu žádné procesní postavení opravňující jej k nahlédnutí do trestního spisu. Zdůraznil, že žalobou napadeným rozhodnutím mu bylo znemožněno realizovat kontrolu veřejné (státní) moci, a to zákonnosti postupu celních orgánů. Rovněž nesouhlasil s tvrzením správních orgánů, že jím požadované informace, tj. předmětný trestní spis, neměly k dispozici. Jejich vysvětlení, že trestní spis byl předán Policii ČR dne 8.6.2006, aniž by si z něj pořídily kopie či jiné záznamy, označil za nepravdivé a nelogické. Dovodil, že absence trestního spisu by služebním funkcionářům znemožnila výkon činností dle § 45 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sil ve znění rozhodném (dále jen „o služebním poměru“) např. hodnocení podřízených příslušníků. Poukázal na první stranu spisu vedeného Celním ředitelstvím Hradec Králové sp.zn. HK-0635/TS-01/06, na níž je v levém horním rohu vepsáno „Stejnopis“ a pod ním „Rok skartace 2019“ a ve spodní části listiny „Převzal 8.6.2006 spis - stejnopis HK-0635/TS-01/06 viz spisový přehled“. Dále poukázal na referát žalovaného, který na poslední straně rozhodnutí č.j. 2102/2011-900000-302 rozdělovníkem rozeslal jeden stejnopis tohoto rozhodnutí „Celnímu ředitelství Hradec Králové, Originál – správní spis“. Závěrem konstatoval, že správní orgán I. stupně je povinen disponovat s jím požadovanými informacemi, neboť vznikly v jeho působnosti. Žalobce navrhl soudu, aby jak rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a správnímu orgánu I. stupně nařídil, aby žalobci požadované informace poskytl. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě odmítl žalobní námitky a odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že podle informačního zákona nelze uskutečnit žalobcem požadované nahlížení do trestního spisu, nýbrž je třeba postupovat dle ustanovení trestního řádu, kterým je upraven i tento postup, tj. nahlížení do trestního spisu. Nesouhlasil s žalobcovým výkladem § 65 trestního řádu. Naopak konstatoval, že v případě požadavku nahlédnutí do trestního spisu je trestní řád zvláštním právním předpisem ve vztahu k informačnímu zákonu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v trestním řízení (jehož spis požaduje po správním orgánu I. stupně připravit k nahlížení) v procesní pozici obviněného, tak se v jeho případě nemůže jednat o kontrolu ze strany občanské veřejnosti. Kontrolu zákonnosti postupu celních orgánů v trestním řízení je totiž oprávněn konat pouze státní zástupce či soud, nikoli obviněný s poukazem na občanskou kontrolu. Odmítl žalobcovo tvrzení, že správní orgány mají k dispozici jím požadované informace, resp. jím požadovaný trestní spis. Zdůraznil, že trestní spis byl správním orgánem předán Policii ČR, která jej rovněž postoupila, a spis se nacházel u Krajského soudu v Hradci Králové. Zdůraznil, že žádné další vyhotovení trestního spisu správní orgány nemají, o čemž svědčí předkládací zpráva správního orgánu I. stupně č.j. 5717/2010-060100-021 ze dne 26.10.2010, vyjádření oddělení 33 správního orgánu I. stupně č.j. 7126/2010-060100-33 ze dne 12.5.2010. Navíc trestní řád neumožňuje vedení vícero trestních spisu. Připustil, že použitý pojem „stejnopis“ na první straně trestního spisu byl zavádějící. Dále, pokud žalobce upozorňoval na uvedení roku skartace na první straně trestního spisu, jednalo se o údaj, který byl povinně uváděn na každé listině, avšak platil jen v případě, že by spis měl příslušný správní orgán v daný okamžik k dispozici. Upozornil, že toto tvrzení nebylo žalobcem uplatněno v odvolacím řízení, proto se s ním žalovaný nemohl vypořádat v napadeném rozhodnutí. Závěrem konstatoval, že z obsahu žádosti je patrné, že požadovanými informacemi žalobce sám disponuje, proto se žalovanému podání žaloby jeví jako nadbytečné, motivované toliko snahou pomstít se celním orgánům za zahájení trestního řízení proti žalobci. Žalovaný navrhl soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření ze dne 13.11.2015 žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 44/2010, v němž byla rovněž řešena otázka nahlížení do trestního spisu prostřednictvím žádosti o informace. Na základě podané žaloby přezkoumal soud napadené rozhodnutí z hlediska uplatněných žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak soudu ukládá ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění rozhodném („dále jen s.ř.s.“). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., rozhodl soud bez nařízení jednání, když žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a má se tedy za to, že s takovým postupem souhlasí. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti: Dne 2.4.2010 podal žalobce ke správnímu orgánu I. stupně žádost o poskytnutí následujících informací: 1) aby byl seznámen s kompletním trestním spisem vedeným správním orgánem I. stupně, které se podílelo (celníky K., H., K.) v postavení policejního orgánu na trestním řízení v jeho věci (skončeno zprošťujícím rozsudkem žalobce Krajského soudu v Hradci Králové sp.zn. 6 T 1/2008), s tím, nechť je mu oznámeno, kdy a kde bude moci do trestního spisu přijít nahlížet, 2) sdělení jmen a služebních hodností všech celníků zodpovědných za provádění procesních úkonů v dané trestní věci, 3) sdělení, zda služební funkcionáři zjistili pochybení celníků v souvislosti s jejich účastí na daném trestním řízení. Správní orgán I. stupně ve věci rozhodl již dne 21.4.2010 č.j. 5720/2010-060100-21 tak, že žádost žalobce odmítl. Žalovaný však k odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 29.7.2010, sp.zn. 5717/2010-060100-21 rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Poté správní orgán I. stupně dopisem ze dne 14.9.2010 sp. zn. 7416-5/2010-060100-21, odpověděl žalobci k jeho požadavku obsaženém v bodu č. 3 žádosti tak, že odpovědný služební funkcionář se nezabýval otázkou pochybení celníků Celního ředitelství v Hradci Králové v souvislosti s předmětným trestním řízení. Vysvětlil, že zákonnost a správnost veškerých trestně-právních procesních úkonů příslušníků Celní správy ČR je oprávněn hodnotit jen dozorující státní zástupce dle § 174 trestní řád. Poukázal na to, že Vrchní soud v Praze neshledal v rámci přípravného řízení žádná pochybení. Zároveň byl žalobce informován, že je oprávněn nahlédnout do jím požadovaného trestního spisu v sídle Krajského soudu v Hradci Králové. Dále správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí ze dne 14.9.2010 sp. zn. 7416-4/2010-060100-21, kterým žádost žalobce částečně odmítl, co do jím uplatněných požadavků v bodech č. 1 a č. 2 žádosti, podle § 11 odst. 1 písm. a) a podle § 15 informačního zákona. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že správní orgán I. stupně předal kompletní, žalobcem požadovaný, spisový materiál dne 6.6.2006 s doplněním dne 8.6.2006 Policii ČR, Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, SKPV expozituře v Hradci Králové. Konstatoval, že žádná právní norma nestanoví správním orgánům povinnost shromažďovat a vést předmětné dokumenty ve více