6 As 60/2016 — Nejvyšší správní soud

5 A 135/2014- 88 - text 12 pokračování 5A 135/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobkyně: B. Ž., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2014, čj. 361/2014-160-SPR/3, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, ze dne 5. 3. 2014, čj. MHMP 311264/2014, sp. zn. S-MHMP 553796/2013, kterým byly její námitky zamítnuty jako nedůvodné a kterým byl potvrzen provedený záznam 12 bodů v evidenční kartě řidiče ke dni 14. 5. 2013. V prvním bodě žaloby žalobkyně konstatovala, že na základě příkazu Městského úřadu Turnov jí byly ke dni 14. 5. 2013 připsány 2 body do evidenční karty řidiče, přičemž tento zápis nijak nezpochybňuje. Druhý žalobní bod směřoval proti záznamu v registru řidičů ke dni 6. 11. 2012, jímž byly žalobkyni připsány 3 body na základě projednání přestupku v blokovém řízení. Policie ČR uložila žalobkyni pokutu 500,- Kč prostřednictvím pěti pokutových bloků série JI/2006, č. 3959908 až 3959912. Žalobkyně namítala, že Policie ČR vůči ní vystupovala jako ozbrojený bezpečnostní sbor, neboť předmětné pokutové bloky jsou opatřeny otiskem kulatého razítka s malým státním znakem s nápisem po obvodu Policie České republiky a číslem razítka 3681. Na pokutovém bloku není uvedeno, že by blok vystavil správní orgán; bloky totiž nejsou označeny razítkem konkrétního policejního ředitelství. Policie ČR by však správně měla při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích podle § 124 odst. 1 a 9 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění rozhodném, jednat jako správní orgán. Oprávněnou osobou projednat přestupek tak není Policie ČR jako bezpečnostní sbor, nýbrž Policie ČR – Krajské ředitelství hl. m. Prahy jako správní orgán. Razítko na pokutovém bloku proto mělo být kulaté, s malým státním znakem a s nápisem po obvodu Policie ČR – Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, nejlépe doplněné slovy „správní orgán“. Vzhledem k tomu, že ve věci nebylo zvoleno odpovídající razítko, došlo ze strany správního orgánu rovněž k porušení čl. 85 odst. 1 závazného pokynu Policejního prezidenta č. 222/2011, který pracovníkům ukládá zvolit vždy odpovídající razítko. Jelikož správní orgán disponuje kulatým razítkem se státním znakem opatřeným po svém obvodu textem Policie České republiky – Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy doplněný o název útvaru, nelze akceptovat, aby Policie ČR nerozlišovala, o jaké razítko se jedná. Z pokutových bloků není zřejmé, který orgán je vydal, neboť označení Policie ČR je příliš obecné. Ze strany správního orgánu, tak došlo k porušení § 69 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění rozhodném. Na podporu svého tvrzení odkázala žalobkyně na judikaturu Nejvyššího správního soudu. S ohledem na § 6 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění rozhodném, je nutné, aby byly jednotlivé útvary jednoznačně identifikovány v otisku úředního razítka, případně na jiném místě. Absence takového razítka zakládá nezákonnost rozhodnutí pro zjevnou absenci označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Nedostatečné údaje na pokutovém bloku znemožňují žalobkyni podání jakéhokoli opravného prostředku, neboť z pokutového bloku není zřejmé, kam by měl opravný prostředek směřovat. Žalobkyně doplnila, že Policie ČR vyplnila řádně pouze pokutový blok č. 3959908. Zbývající pokutové bloky nemohou být podkladem pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě, neboť je na nich vyplněno pouze: jméno a příjmení, rodné číslo/datum narození, v Praze dne 6. 11. 2012 a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby, a nemají tedy vyplněné rubriky: bydliště, pokuta uložena za přestupek, totožnost ověřena, doba, místo a popis přestupkového jednání a potvrzuji převzetí dílu B pokutového bloku, dne, podpis přestupce. Žalobkyně uzavírá, že pokutové bloky nemohou být podkladem pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče, a rozhodně ne pro pozbytí řidičského průkazu. Třetí žalobní bod směřoval proti záznamu v registru řidičů ke dni 28. 3. 2012, jímž byly žalobkyni připsány 2 body na základě projednání přestupku v blokovém řízení. Pokuta byla žalobkyni uložena ve výši 300,- Kč prostřednictvím tří pokutových bloků série NE/2007, č. E5712723 až E5712725. Nesprávnost pokutových bloků napadá žalobkyně ze stejných důvodů jako pokutové bloky série JI/2006, tj. z důvodu, že pokutové bloky vystavila Policie ČR jako ozbrojený bezpečnostní sbor, opatřila je nesprávným úředním razítkem a na blocích není uvedeno, který správní orgán je vyhotovil. Policie ČR řádně vyplnila pouze pokutový blok č. E5712723; u zbylých dvou pokutových bloků jsou nedostatečně vyplněny rubriky: rodné číslo/datum narození, bydliště, pokuta uložena za přestupek, totožnost ověřena, doba, místo a popis přestupkového jednání, v Praze dne, podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby a potvrzuji převzetí dílu B pokutového bloku, dne, podpis přestupce. Není tedy jasné, zda se pokutový blok vztahuje na žalobkyni. Uvedené pokutové bloky tak nemohou být podkladem pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče, ani pro pozbytí řidičského průkazu. Čtvrtý žalobní bod směřoval proti záznamu v registru řidičů ke dni 28. 4. 2011, jímž byly žalobkyni připsány 3 body na základě projednání přestupku v blokovém řízení. Žalobkyně napadá nesprávnost pokutového bloku série AL/2009, č. L 3890776, ze stejných důvodů a za použití stejné právní argumentace jako napadla nesprávnost pokutového bloku série JI/2006, tj. z důvodu, že pokutové bloky vystavila Policie ČR jako ozbrojený bezpečnostní sbor, neboť na blocích není uvedeno, který konkrétní správní orgán bloky vyhotovil. Pokutový blok tedy nemůže být podkladem pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče, ani pro pozbytí řidičského průkazu. Pátý žalobní bod směřoval proti záznamu v registru řidičů ke dni 3. 11. 2010, jímž byly žalobkyni připsány 2 body na základě projednání přestupku v blokovém řízení, kdy se žalobkyně měla dopustit přestupku dne 2. 9. 2010. Žalobkyně namítá, že na pokutovém bloku série SH/2008, č. H 0544646, je sice označen příslušný správní orgán, nicméně blok je vystaven v rozporu s § 82 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění rozhodném. Pokutový blok tak měl být podle zákona opatřen označením Hlavní město Praha – Městská policie hlavního města Prahy, což není. Došlo tím k porušení § 69 odst. 1 správního řádu o náležitostech rozhodnutí. Na podporu svého tvrzení odkázala žalobkyně na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně dále namítala, že jí bylo v průběhu správního řízení upřeno právo na spravedlivé řízení dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále právo na právní pomoc v řízení zaručené čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a právo na přiměřené poučení o právech a povinnostech účastníka řízení ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně nebyla ve správním řízení poučena, že má právo zvolit si jako zmocněnce právního zástupce z řad advokátů. Ve správním řízení se žalobkyně nechala zastupovat zmocněncem, neboť věděla, že na toto zastoupení má právo. Nevěděla však, že má právo také na zastoupení advokátem, přičemž správní orgán ji na to měl upozornit. Po zahájení správního řízení nebyla žalobkyně správním orgánem vyrozuměna, že má právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Pokud by byla žalobkyně o tomto informována, navrhla by celou řadu důkazů k prokázání důvodnosti námitek proti záznamu v evidenční kartě řidiče. Žalobkyně nebyla dále poučena, že má právo na konzultace s osobou, která jí podle občanského zákoníku může jako podpůrce napomáhat při rozhodování. Žalobkyně se dlouhodobě zdravotně necítí dobře, řízení o námitkách vnímala jako nadměrnou zátěž, nedokázala být ve věci aktivně činná a nevěděla, jak si má ve věci počínat; potřebovala, aby jí někdo pomohl s rozhodováním. Pochybení spatřovala žalobkyně i v tom, že ji správní orgán nepoučil o právu namítat podjatost úředních osob. Námitku podjatosti by žalobkyně podala proti úřední osobě, která projednávala její námitky. Důvody pro její podání není účelné uvádět, neboť k těmto dodatečným námitkám by nebylo možno přihlédnout. Žalobkyně se tedy domáhala zrušení rozhodnutí o pokutách zaznamenaných na pokutových blocích, které jí byly uloženy v blok