8 As 12/2005 — Nejvyšší správní soud

6 A 152/2014- 87 - text 15 pokračování 6A 152/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: EURO TAXI Praha, s.r.o., v likvidaci, se sídlem Praha 3, Winstona Churchilla 1800/2, IČ: 27206009, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce ze dne 20. 3. 2009, č. j. ČOI 1985/2009/0120/1000/2009/Kr/Št, t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání rozhodnutí ústřední ředitelky České obchodní inspekce ze dne 20. 3. 2009, č. j. ČOI 1985/2009/0120/1000/2009/Kr/Št, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce Středočeského a hl. města Prahy (dále jen „ředitel inspektorátu“) ze dne 15. 12. 2008, č. j. 3689-10-08, kterým mu byla za porušení ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele), uložena pokuta v celkové výši 150.000,- Kč. Žalobce v žalobě namítl, že se jedná o rozhodnutí neodůvodněné, učiněné v rozporu se zákonem a nepřiměřeně přísné. V úvodu žaloby zrekapituloval průběh správního řízení a namítl, že kontroly, na základě kterých bylo vedeno správní řízení, jehož výsledkem je napadené rozhodnutí, byly provedeny v rozporu se zákonem, neboť při nich byla porušena základní práva žalobce, jako kontrolovaného subjektu. Podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“) jsou kontrolní pracovníci povinni oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly. Kontrolní pracovníci v tomto případě tyto své povinnosti nesplnili a žalobce se jako kontrolovaná osoba o kontrole dozvěděl až 17. 6. 2008, kdy mu byl doručen protokol z této kontroly, ač byla kontrola prováděná již 28. 5. 2008. Stejným způsobem se dozvěděl i o kontrole ze dne 28. 8. 2008. Žalobce tak byl o kontrole informován až po jejím ukončení, což je v přímém rozporu s uvedeným zákonným ustanovením. Byl tak postupem správního kontrolního orgánu zkrácen na svých právech, neboť mu bylo znemožněno vykonávat jakákoli práva, která mu zákon v průběhu kontroly přiznává. Kontroly sice probíhaly za účasti řidičů, ale ti nejsou oprávněni za společnost EURO TAXI Praha, s.r.o. v těchto věcech jednat, na což bylo žalobcem v řízení opakovaně upozorňováno. Kontroly byly provedeny postupem, který neodpovídá právním předpisům, s žalobcem nebyl sepsán žádný protokol o kontrole, čímž mu bylo znemožněno uplatnit práva v řízení. Protože mu nebylo doručeno oznámení o zahájení kontroly spolu s pověřením kontrolujících osob a nebyl s ním sepsán protokol o kontrole, nebyla a nemohla s ním být ani kontrola zahájena a nemohlo být zahájeno ani správní řízení. Žalobce dále namítal, že součinnost při výkonu kontrolní činnosti může zajišťovat pouze kontrolovaná osoba, tedy v tomto případě EURO TAXI Praha, s.r.o. Kontrola má zajišťovat, aby kontrolovaná osoba mohla od počátku provádění kontroly řádně a v potřebném rozsahu uplatňovat svá procesní práva a poskytovat potřebnou součinnost správnímu orgánu. Povinnost kontrolních pracovníků oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly směřuje zejména k možnosti kontrolované osoby bránit svá práva v průběhu kontroly, a to je možné jen v případě, že je kontrole tato osoba přítomna. Žalobou napadené rozhodnutí je založeno na skutkových zjištěních získaných z protokolů z uvedených kontrol. Podle názoru žalobce se přitom jedná o protokoly stižené závažnými procesními vadami, které je činí nepoužitelnými jako podklad pro rozhodování. Uvedené protokoly také nemají zákonem stanovené náležitosti. Jedná se o protokoly vyhotovené v rozporu se zákonem a vzhledem k vadám protokolu bylo zahájení správního řízení neopodstatněné a bezdůvodné. Správní řízení, pokud bylo zahájeno na základě těchto kontrol, vůbec být zahájeno nemělo, a pokud bylo zahájeno, mělo být zastaveno. Dále žalobce uvedl, že v rozporu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o státní kontrole protokoly neobsahují označení ustanovení právních předpisů, která měla být porušena. V obou protokolech je dokonce věta „zjištění lze kvalifikovat jako porušení § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění,“ přeškrtnutá, z čehož lze dovodit, že kontrolní závěr nelze kvalifikovat jako porušení výše uvedeného ustanovení. Navíc slovní spojení „zjištění lze kvalifikovat“ není prokázané porušení zákona. Pokud bylo ustanovení, pro které byl žalobce sankcionován, přeškrtnuto, pak již samostatný nedostatek označení právních norem, které měly být porušeny, je vážnou vadou kontrolních protokolů. Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o státní kontrole musí kontrolní protokoly obsahovat popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků. Zjištěné skutečnosti jsou popsané v sekci nadepsané Kontrolní jízda, nicméně v protokole z kontroly ze dne 28. 5. 2008 není uvedeno, kdy ke kontrolní jízdě došlo. V řádku datum je uveden pouze rok 2008 a není jasné, na základě které jízdy byla kontrola provedena. Z protokolu z kontroly ze dne 28. 5. 2008 není zřejmý ani předmět kontroly, neboť v sekci nadepsané jako Zaměření kontroly, ve které má patrně být předmět kontroly vymezen, není uvedeno ani jméno řidiče, který měl být kontrole přítomen. V kontrolních protokolech je nedostatečným způsobem identifikována samotná kontrolovaná osoba, neboť je její totožnost určena pouze názvem firmy, nikoli dalšími údaji, jako je sídlo nebo identifikační číslo. Tyto závažné nedostatky žalobce namítal z důvodu nepoužitelnosti protokolu ve správním řízení. Napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí, kterým byla žalobci uložena pokuta za to, že při kontrolách údajně neinformoval spotřebitele v souladu s cenovými předpisy o ceně poskytované služby. Žalobce má za to, že správní orgán skutkový stav nesprávně posoudil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce podle názoru žalovaného neoznačil zboží, tedy službu taxi, cenou platnou v okamžiku nabídky a neoznačil zboží tak, aby měl kupující možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží. Žalobce s tímto názorem žalovaného nesouhlasil. Podle názoru žalobce byla služba taxi označena cenou platnou v okamžiku nabídky, cena byla uvedena v ceníku, cena za nástup 90,- Kč, cena za 1 km 90,- Kč a cena za čekání 1 minutu 10,- Kč. Žalobce s touto cenou spotřebitele řádně seznámil a za tuto cenu také poskytnutou službu účtoval. Tvrzení žalovaného, že cena samotná byla v rozporu s jiným cenovým předpisem, a to s nařízením Rady hlavního města Prahy č. 20/2006 Sb. a nemohla být platná v okamžiku nabídky, je neodůvodněné. I kdyby byla cena v rozporu s uvedeným nařízením, s čímž žalobce nesouhlasil, neplyne z toho, že byla neplatná. Cena uvedená žalobcem byla platná, neboť za tuto cenu byla služba poskytnuta. Dále žalobce nesouhlasil s tím, že sleva za provoz vozidla, které mohou řidiči EURO TAXI Praha, s.r.o. poskytnout až do výše 70 %, měla být podle výroku rozhodnutí uvedena v ceníku. Toto tvrzení nemá oporu v podkladech pro rozhodnutí, neboť v protokole z kontroly ze dne 28. 5. 2008 není zmíněno, že by tato věta měla být v ceníku uvedena. I v případě, že by nebyla uvedená věta v ceníku obsažena, neodporuje to cenovým předpisům, neboť výše slev byla přesně popsána v připojené tabulce. Spotřebitel měl možnost se s cenou služby seznámit ještě před jednáním o poskytnutí služby s tím, že podrobnější informace o poskytnutých slevách a způsobu jejich užití jsou k dispozici u řidiče vozidla, což je plně v souladu s cenovými předpisy. Žalobce má za to, že předmětná pokuta mu nebyla uložena po právu, neboť se namítaného porušení příslušných ustanovení zákona nedopustil. Žalobce nesouhlasil ani s výší uložené pokuty. Napadené rozhodnutí ohledně odůvodnění výše uložené pokuty odkázalo na odůvodnění rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu. S odůvodněním tam uvedeným žalobce rovněž nesouhlasil, poněvadž jak z protokolů o kontrolách, tak z celého správního spisu je patrné, že každý spotřebitel měl možnost se s cenou předem seznámit, protože platná cena byla uvedena v ceníku. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se výše pokuty jeví žalobci jako nepřiměřeně vysoká i s ohledem na praxi správních orgánů v oboru taxislužby v jiných krajích. Žalobce navrhl moderaci uložené sankce. Závěrem žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí České obchodní inspekce zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. K žalobě se vyjádřil žalovaný a uvedl, že se žalobními námitkami zabýval již v odůvodnění svého rozhodnutí na str. 4, 5. Oprávnění správního orgánu ke kontrole je dané