5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

8 A 198/2013- 53 - text 18 pokračování 8A 198/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: Ekoservis Ralsko s.r.o., se sídlem Mimoň, V Lukách 95, IČ 273 27 451, zast. JUDr. Petrem Doušou, advokátem, se sídlem Mladá Boleslav, Na Kozině 1438, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2013, č.j. 66389/ENV/13 854/540/13, ve znění opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2014, č.j. 32150/ENV/14 484/540/14, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 27. 9. 2013, č.j. 66389/ENV/13 854/540/13, ve znění opravného rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 5. 5. 2014, č.j. 32150/ENV/14 484/540/14, s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Petra Douši, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (ve znění v záhlaví označeného opravného rozhodnutí), jímž bylo v souladu s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „s.ř.“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Liberec (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 6. 8. 2013, č.j. ČIŽP/51/OOH/SR01/1302673.008/13/LDH, jímž byla žalobci dle § 66 odst. 2 písm. c) v souvislosti s § 20 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, uložena pokuta ve výši 300.000 Kč (a dále povinnost nahradit náklady řízení částkou ve výši 1.000 Kč) za protiprávní jednání, kterého se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 20 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb. na vyžádání kontrolního orgánu nepředložil dokumentaci a neposkytl pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. Ve výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo uvedeno, že Krajský úřad Libereckého kraje (dále též „krajský úřad“) provedl u žalobce jakožto provozovatele skládky S-OO3 Svébořice kontrolu plnění povinností stanovených § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., tj. vybírání poplatků za ukládání odpadků na skládku, odvádění vybraných poplatků jejich zákonnému příjemci a informování příjemce poplatku o dlužných poplatcích, a to za odpady uložené na skládku v období 1. 6. 2008 – 30. 11. 2008; krajský úřad jako příslušný orgán vyzval žalobce k doložení dokladů výzvou ze dne 1. 2. 2013 (č.j. KULK 6756/2013); žalobce neposkytl krajskému úřadu úplné informace, které by umožnily stanovit skutečnou výši poplatků vybraných žalobcem dle § 46 odst. 2 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., jež měl žalobce odvést za dané období městu Ralsko jakožto příjemci zákonem stanovených poplatků za uložené odpady na skládku; žalobce neposkytl údaje o datu vybrání všech poplatků, aby krajský úřad mohl vypočítat a následně mu případně uložit povinnost zaplatit poplatky a penále za zadržené částky dle § 47 zákona č. 185/2001 Sb. Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zrekapituloval průběh správního řízení a odvolací námitky žalobce a následně je vypořádal. Podle žalovaného žalobce vybíral poplatky v rozporu s § 46 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., toleroval u majetkově propojených firem (Compag Sever a Technické služby Mimoň) neplacení poplatků řádně a včas dle zákona; tyto firmy pak poplatek za celé rozhodné období uhradily až v prosinci 2008, Compag Sever pak poplatek ve výši 399.944 Kč za odpady uložené v listopadu 2008 až 5. 1. 2009; z tabulky č. 1 a z přípisu žalobce krajskému úřadu ze dne 16. 2. 2009 vyplývá, že se jedná o vybraný poplatek za množství 5 827,926 tun odpadů uložených na skládku od 1. 6. 2008 do 30. 11. 2008 ve výši poplatků 2.331.170,40 Kč, přičemž celkové množství uložených odpadů v tomto období je 8 382,954 tuny odpadů poléhající poplatkové povinnosti ve výši 3.353.181,60 Kč. Žalovaný prohlásil, že soud v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2012, č.j. 9 Ca 209/2009-40, nestanovil povinnost rozhodujícím orgánům, aby rozhodly pouze o vybraných poplatcích v rozhodném období; úkolem žalovaného podle rozsudku je posoudit, zda poplatky za uložení odpadu na skládku za rozhodné období byly žalobcem skutečně vybrány, či nikoliv (rozsudek, s. 12, 2. odstavec shora); z této citace je evidentní, že rozhodující orgány musí postupovat s vazbou na uložené odpady na skládku v rozhodném období a k tomu musí žalobce poskytnout úplné údaje; je veřejným zájmem, aby tyto veřejné prostředky byly odevzdány tomu, komu dle zákona náleží. Žalovaný podotkl, že předmět řízení určuje správní orgán, žalobce není oprávněn s předmětem řízení jakkoli disponovat, konkrétně není oprávněn rozhodovat o tom, které období a které doklady a údaje jsou pro rozhodnutí rozhodné a potřebné. Podle žalovaného rozhodným obdobím je období ukládání odpadu na skládku od 1. 6. do 30. 11. 2008, ve kterém byly odpady na skládku uloženy a za které žalobce poplatky vybral, aniž by bylo rozhodné, kdy tyto poplatky vybral. Soud neuložil rozhodujícím orgánům, aby vycházely pouze ze spisového materiálu, který obsahoval spis při soudním projednání; soud rozhodnutí zrušil a vrátil žalovanému k novému projednání, tedy do odvolacího řízení, kdy žalovaný byl povinen postupovat dle § 89 a 90 s.ř., což také učinil. Podle žalovaného žalobce přípisem ze dne 12. 2. 2009 předal krajskému úřadu jednotlivé měsíční přehledy – 6 listů, které nazval „DPH – Vydané faktury – Tuzemsko“ a v příslušných sloupcích „číslo faktury“, „datum zdanit. plnění“, „odběratel“, „stav faktury“ (uhrazena), „osvobozeno“, „bez DPH“, „základ 19 %“, „DPH 19 %“; tyto doklady nejsou dle žalovaného těmi doklady, na které by mohlo být odkázáno v rozhodnutí o stanovení povinnost odvést vybraný poplatek městu Ralsko, jak požadoval soud, protože jsou neúplné. Pokud by žalobce ve vyjádření k výzvě krajského úřadu uvedl odkaz na tyto přehledy, připojil legendu vysvětlující jednotlivé sloupce v přehledech (jak učinil ve svém vyjádření ze dne 25. 4. 2013 inspekci) a také doložil data o zaplacení poplatku, jak bylo výslovně ve výzvě požadováno pro účely stanovení výše penále ze zadržené částky, bylo by možné tyto přehledy použít jako doklady svědčící o vybrání poplatku, jak požadoval soud; neúplné údaje neumožňují krajskému úřadu rozhodnout ve věci, stejně jako by vůbec nebyly poskytnuty; námitka, že sloupec „osvobozeno“ vysvětlil již dříve v jiném řízení, nemá pro toto řízení žádný význam, i tak jsou přehledy neúplné; pro přehlednost se uvádí, že žalobce neposkytl žádné údaje o množství 668,81 tuna odpadu – dodávky: AVE CZ odpadové hospodářství – 18,38 t, AVE komunální služby – 94,43 t, Jesis CZ – 1,25 t, KN – STAV – 3,27 t, Kovošrot Group – 17,06 t, LADEO – 260,55 t, Malevil – 10,49 t, Marius Pedersen – 146 t, Město Jablonné – 2,94 t, Zahradnictví MIJANA – 2,48 t, Technické služby Mimoň – 111,96 t; namítaný rozdíl mezi částkou 668,81 t a 556,85 t je právě dodávka TS Mimoň, která byla zdůvodňována zvlášť již v prvním rozhodnutí; fotokopie dokladů poskytnutých žalobcem do sankčního řízení nesvědčí o poskytnutí úplných informací, o které byl žalobce požádán ve výzvě krajského úřadu; žalobce tak nesplnil svou povinnost vyplývající z § 20 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb. poskytnout úplné informace související s nakládáním s odpady. Žalovaný dále uvedl, že žalobce při veřejném soudním řízení v této věci prohlásil, že poplatky za ukládání odpadů na skládku nevybral. Žalovaný jako odvolací orgán proto musel u dodavatelů odpadu ověřit toto tvrzení žalobce u soudu, zda splnili svoji zákonnou povinnost, a požádat je, aby poskytli informace vyplývající jim z povinnosti dle § 16 odst. 1 písm. h) a § 18 odst. 1 písm. k) zákona č. 185/2001 Sb., neboť pokud nezaplatili poplatek, krajský úřad by jim musel tuto povinnost zaplatit poplatek uložit rozhodnutím v souladu s § 46 odst. 2 věty poslední zákona č. 185/2001 Sb. Z důvodu ekonomie řízení pak odvolací orgán dopisem vyzval souhrnně některé dodavatele odpadu na skládku o poskytnutí informací v této věci. Údaje sdělené ministerstvem dodavatelům odpadu jsou údaje o množství odpadu uloženého jimi na skládku v rozhodném období roku 2008 a o poplatcích, které jsou veřejným statkem určeným veřejným právem; tyto údaje jinak zveřejněny nebyly. Žalobce si dle žalovaného musí být vědom toho, že nepodléhá mlčenlivosti to, co sám veřejně prohlásí (při veřejném soudním řízení). Žalovaný k námitce porušení mlčenlivosti dodal, že informace poskytnuté dodavatelům odpadu žalovaným jsou údaje, na které má každý právo dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Žalovaný se závěrem ztotožnil s odůvodněním výše pokuty ze strany správního orgánu prvního stupně; má však za to, že pokuta měla být uložena vzhl