8 As 17/2007 — Nejvyšší správní soud

2 A 63/2015- 94 - text 8 2 A 63/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce: A. L., bytem V. zastoupený Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou sídlem Muchova 223/9, Praha 6 proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, sídlem Sokolovská 58/219, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2013, č. j. ČTÚ-42 219 /2013-603 takto: I. Žalobci se přiznává osvobození od soudních poplatků. II. Rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 19. 6. 2013 č.j. ČTÚ-42 219/2013-603 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 242 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce, se sídlem Praha 6, Muchova 9/223, se přiznává odměna za zastupování ve výši 12 342 Kč, která bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze, ve znění jejího doplnění, se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast ze dne 9. 4. 2013, č.j. ČTÚ 245 178/2012-635/X.vyř.-UrL, jímž byla žalobci uložena úhrnná pokuta ve výši 40 000 Kč podle ustanovení § 119 odst. 7 zákona č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) za přestupky podle ustanovení § 119 odst.1 písm. e) zákona o elektronických komunikacích, kterých se dopustil opakovaným zlomyslným voláním na číslo tísňového volání 158 ve dnech 7. 8. 2012 v době od 20:00 hod. do 21:00 hod., 26. 8. 2012 v době od 14:30 hod. do 17:21 hod., 30. 8. 2012 v době od 13:04 hod. do 16:40 hod., 30. 9. 2012 v době od 17:00 hod. do 19:50 hod., 19. 10. 2012 v době od 18:15 hod. do 19:14 hod., 24. 10. 2012 v době od 114:35 hod. do 16:10 hod., 9. 11. 2012 v době od 16:24 hod. do 19:16 hod., 14. 11. 2012 v době od 16:06 hod. do 19:13 hod., 23. 11. 2012 v době od 10:00 hod. do 12:10 hod., 24. 11. 2012 v době od 14:30 hod do 15:19 hod., 29. 11. 2012 v době od 13:55 hod. do 14:06 hod., 5. 12. 2012 v době od 10:00 hod. do 12:10 hod., 7. 12. 2012 v době od 10:00 hod do 12:26 hod., 19. 12. 2012 v době od 10:11 hod. do 11:08 hod., 28. 12. 2012 v době od 12:00 hod. do 12:51 hod., 2. 1. 2013 v době od 14:05 hod. do 15.10 hod. a 9. 1. 2013 v době od 11.00 hod. do 12:00 hod. 2. Žalobce ve věci podal žalobu, kterou prostřednictvím zástupkyně doplnil a uvedl, že se závěry správních orgánů nesouhlasí. Dle názoru žalobce se správní orgány nezabývaly otázkou příčetnosti, resp. možné nepříčetnosti žalobce ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), když nezkoumaly, zda žalobce byl schopen či neschopen rozpoznat nebezpečnost svého činu a zda byl schopen či neschopen své jednání ovládat. V této souvislosti poukázal na to, že v řízení vypracovaný znalecký posudek MUDr. J. T. je zcela v rozporu se znaleckým posudkem vypracovaným ve věci jiného přestupkového řízení žalobce znalcem doc. MUDr. I. Ž., CSc. dne 27. 11. 2015, ze kterého zcela jednoznačně vyplývá, že žalobce v době páchání přestupku trpěl a trpí duševní poruchou, a to tzv. poruchou s bludy. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v inkriminované době vymizelé s tím, že dle znalce je jeho posudek platný minimálně od doby prvního znaleckého zkoumání žalobce MUDr. B. M. v roce 2007, se kterým se tento znalec ve svých závěrech ztotožňuje. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na to, že v projednávané věci byl v průběhu řízení vypracován znalecký posudek MUDr. J. T., znalcem z oboru psychiatrie, který jednoznačně konstatoval, že žalobce byl v době spáchání přestupku příčetný, když jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebyly vymizelé. Dle názoru žalovaného právě a pouze tento znalecký posudek stav žalobce v inkriminované době a tedy i jeho příčetnost popisuje nejobjektivněji a nejvěrohodněji, jelikož tento zkoumal duševní stav žalobce, v době velmi blízké době spáchání přestupku, pro něž bylo správní řízení s žalobcem vedeno. Pouze tento znalecký posudek může být jediným dostatečně přesvědčivým podkladem pro posouzení daného jednání žalobce a znalecký posudek doc. MUDr. Ž., CSc., ze dne 27. 11. 2015, nemůže být přesvědčivým podkladem pro konstatování nepříčetnosti žalobce v době spáchání přestupku. 4. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 25. 6. 2018 účastníci řízení setrvali na svých právních názorech a procesních stanoviscích. 5. Ve správním spise se pro danou věc nacházejí tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast ze dne 9. 4. 2013 č.j. ČTÚ-245 178/2012-635/X. vyř. – UrL, rozklad žalobce ze dne 12. 4. 2013 a v neposlední řadě žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2013 č.j. ČTÚ- 42 219/2013-603. Ve správním spise se pak rovněž nachází znalecký posudek vypracovaný MUDr. J. T. ze dne 10. 2. 2013. V soudním spise je založen znalecký posudek MUDr. B. M. ze dne 2. 8. 2007, lékařská zpráva vypracovaná MUDr. P. M. ze dne 6. 3. 2012, znalecký posudek doc. MUDr. I. Ž., CSc. ze dne 27. 11 2015 a Ústavní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, klinické psychologie Psychiatrické nemocnice Bohnice ze dne 5. 12. 2016. 6. Ze spisového materiálu, předloženého žalovaným správním orgánem, vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 7. Rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast, ze dne 9. 4. 2013, č.j. ČTÚ-245 178/2012-635/X vyř.-UrL, byla žalobci, podle ustanovení § 119 odst.7 zákona o elektronický komunikacích, uložena úhrnná pokuta, ve výši 40.000,-Kč, za spáchání přestupku, podle ustanovení § 119 odst.1 písm. e) uvedeného zákona, kterých se dopustil tím, že ve dnech 7. 8. 2012 v době od 20:00 hod. do 21:00 hod., 26. 8. 2012 v době od 14:30 hod. do 17:21 hod., 30. 8. 2012 v době od 13:04 hod. do 16:40 hod., 30. 9. 2012 v době od 17:00 hod. do 19:50 hod., 19. 10. 2012 v době od 18:15 hod. do 19:14 hod., 24. 10. 2012 v době od 114:35 hod. do 16:10 hod., 9. 11. 2012 v době od 16:24 hod. do 19:16 hod., 14. 11. 2012 v době od 16:06 hod. do 19:13 hod., 23. 11. 2012 v době od 10:00 hod. do 12:10 hod., 24. 11. 2012 v době od 14:30 hod do 15:19 hod., 29. 11. 2012 v době od 13:55 hod. do 14:06 hod., 5. 12. 2012 v době od 10:00 hod. do 12:10 hod., 7. 12. 2012 v době od 10:00 hod do 12:26 hod., 19. 12. 2012 v době od 10:11 hod. do 11:08 hod., 28. 12. 2012 v době od 12:00 hod. do 12:51 hod., 2. 1. 2013 v době od 14:05 hod. do 15.10 hod. a 9. 1. 2013 v době od 11.00 hod. do 12:00 hod. uskutečnil z veřejných telefonních automatů a z mobilního telefonu č. X a č. Y opakovaná zlomyslná volání na číslo tísňového volání 158, kdy jeho oznámení se netýkala ohrožení života, zdraví, majetku a veřejného pořádku. Dále mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení v paušální výši 1 000 Kč, do 15 ti dnů od právní moci rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán I. stupně uvedl, že z úředních záznamů Policie ČR vyplývá, že žalobce ve výše specifikovaných časech a dnech, opakovaně volal na linku tísňového volání 158, kdy jeho oznámení se netýkala ohrožení života, zdraví, majetku, ani veřejného pořádku. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že se žalobce dopustil přestupku, podle § 119 odst. 1 písm. e) zákona o elektronických komunikacích. Pokud se jedná o posouzení odpovědnosti žalobce za protiprávní jednání, naplňující znaky přestupku, vycházel správní orgán I. stupně ze znaleckého posudku, vypracovaného MUDr. J. T., z jehož závěru vyplývá, že znalec u žalobce duševní poruchu, ve smyslu psychózy nezjistil. Byla zjištěna porucha osobnosti, která je anomálně a disharmonicky strukturovaná a s akcentovanými, paranoidním a perzekučními rysy. Dále byla zjištěna závislost na alkoholu s tím, že je vysoce pravděpodobné, že v inkriminované době spáchání přestupků se nacházel ve stavu opilosti. V době vyšetření ani v době, kdy se dopouštěl inkriminovaného jednání, nebyla zjištěna duševní choroba. Rozpoznávací schopnosti žalobce byly v době inkriminované činnosti zcela zachovány, ovládací schopnosti mohly být vlivem opilosti, v inkriminované době, sníženy. Ovládací ani rozpoznávací schopnosti nebyly vymizelé. Snížení ovládacích schopností bylo způsobeno především požitím alkoholu s tím, že z psychiatrického hlediska je vhodné, aby se jmenovaný podrobil léčbě ústavní formou. Na základě tohoto posudku pak správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že žalobce je příčetný a tudíž odpovědný za spáchání výše uvedených přestupků, neboť mohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení