7 As 110/2014 — Nejvyšší správní soud

6 A 182/2016- 63 - text 17 6 A 182/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: O2 Czech Republic, a.s., IČ: 60193336, se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2 proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídelm v Praze 9, Sokolovská 219, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 25. 7. 2016, čj. ČTÚ-23 935/2016-603, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce podanou žalobou napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného, odboru kontroly a ochrany spotřebitele, ze dne 22. 1. 2016, čj. ČTÚ-53 515/2015-620/Vl. vyř. Fol. Ve správním řízení byla žalobci uložena pokuta ve výši xxxx Kč podle ust. § 118 odst. 22 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“) v souvislosti s ust. § 120 odst. 3 tohoto zákona (výrok III. prvostupňového rozhodnutí), a to za dva skutky: (a) že žalobce porušil zákaz užití nekalé obchodní praktiky stanovený v ust. § 4 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o ochraně spotřebitele“), ve spojení s ust. § 5a odst. 2 tohoto zákona, dále specifikovaný v příloze č. 2 písm. f) tohoto zákona, a to tak, že použil zakázanou agresivní obchodní praktiku tím, že všem spotřebitelům, kteří mají u žalobce sjednaný datový tarif automaticky a bez jejich aktivního souhlasu aktivoval ke dni 15. 5. 2015 službu „Obnovení objemu dat“, na základě této změny poté spotřebitelům, kteří si službu vlastním jednáním nedeaktivovali, účtuje po vyčerpání základního datového balíčku pro další žalobcem jednostranně zvolené objemové jednotky datových služeb cenu za nesnížení (zachování stávající) rychlosti datového připojení, čímž se dopustil správního deliktu podle ust. § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele (výrok I.); (b) že neinformoval všechny účastníky, jejichž smlouva obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, o jejich právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez této úhrady, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat, čímž nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích a dopustil se správního deliktu podle ust. § 118 odst. 14 písm. v) zákona o elektronických komunikacích (výrok II.). Dále byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení paušály částkou ve výši 1 000 Kč podle ust. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“) – výrok IV. Zároveň byla žalobci podle ust. § 63 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích uložena povinnosti ke změně smluv všech účastníků, kteří jsou spotřebiteli a využívají mobilních datových služeb poskytovaných žalobcem tak, aby ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, ze smluv všech těchto účastníků byla odstraněna všechna ujednání, na jejichž základě by žalobce byl oprávněn bez výslovného a aktivního objednání ze strany spotřebitele automaticky obnovit po vyčerpání základního datového balíčku objem poskytovaných datových služeb a za takto provedené automatické obnovení objemu poskytovaných datových služeb účtovat cenu (výrok V.). [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení (ač se nedomáhal vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, vzhledem k tomu, že se jedná o procesní následek, plynoucí přímo z procesního právního předpisu, soud jej nevyzýval k opravě žalobní žádosti). V žalobě žalobce uváděl tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Napadl, že rozhodnutí vycházejí ze stavu, který neodpovídá skutečnosti, podle svého názoru bylo zapotřebí uložit žalobci pokutu za každou cenu, rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, povinnost je vágně formulována, takže pro žalobce není určitá. [3] Žalobce v další části žaloby uvádí, že podle jeho názoru je jiný skutečný stav věci. Žalobce poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, zákazník si u něj zakoupí konkrétní tarif za předem danou cenu (měsíční paušál), ten podle své specifikace obsahuje v sobě určitý objem volání a SMS zdarma a konkrétní objem dat, záleží pak na zákazníkovi, zda tento objem vyčerpá, či nikoliv, což nemůže žalobce nijak ovlivnit. Službu mu podle jeho názoru nemůže vnutit, neboť čerpání dat záleží na vůli zákazníka. Od 15. 5. 2015 zavedl pro zákazníky možnost, že po vyčerpání měsíčního objemu dat může zákazník dále pokračovat v připojení k internetu neomezenou rychlostí, samotné zavedené této služby bylo zdarma, a lze jej podle názoru žalobce přirovnat k otevření závory na mýtnici na dálnici. Ten, kdo na konec prvého úseku nedojel, toho se změna nedotkla, ten, který k závoře dojel, pro něj se závora zdarma zvedla, ten, kdo dálnici využívá hodně, mohl bez přerušení pokračovat dál, zpoplatněno bylo až další použití dálnice. Znovu opakuje, že možnost čerpání dalšího objemu dat byla pro zákazníky zavedena zdarma a tato aktivace podle jeho názoru není žádnou dodávkou služby. Tato skutečnost byla zákazníkům oznámena podle ust. § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích. Žalobce potom v žalobě uvádí další, podle jeho názoru na danou věc přiléhavý případ, a to spotřebu elektronické energie, kdy zákazník také plynule a kontinuálně svítí, topí, vaří a jinak spotřebovává elektrickou energii, její spotřebu kontroluje na elektroměru, a nikdo se nepozastavuje, že by se jednalo o agresivní obchodní praktiku. Podle názoru žalobce byla funkce Obnovení objemu dat sankcionována, ač žalobce svým zákazníkům oznámil, že dochází ke změně služeb. Podle jeho názoru aktivací této funkcionality nedošlo k dodávce žádné služby a ani tato aktivací zavedená funkce není nijak zpoplatněna. Zákazník je v průběhu čerpání a spotřeby datového objemu informován o tom, kolik ze svého základního měsíčního datového objemu již spotřeboval, žalobce jej v průběhu informuje SMS zprávou o objemu vyčerpaných služeb, tutéž informaci má i v aplikaci Moje O2. Pokud po vyčerpání základního měsíčního objemu dat pokračuje zákazník v čerpání dat, je tak proto, že podle názoru žalobce tak hodlá činit bez omezení ve všech činnostech jako doposud a tím svým aktivním jednáním čerpá data, která mu jsou zpoplatněna. Znovu opakuje, že se jedná o vůli zákazníka, nikoliv žalobce, který ji vyjadřuje čerpáním dat. [4] V další části žaloby žalobce opět poukazuje na jiný případ, který považuje přiléhavý na danou věc, a to aktivaci roamingu, když poukazuje na rozhodnutí České obchodní inspekce, kdy dospěla k závěru, že aktivace služby roamingu nebyla agresivní obchodní praktikou. Skutkově se jednalo o situaci, kdy na podzim roku 2008 aktivoval žalobce svým zákazníkům funkci roamingu, která následně umožňovala telefonovat ze zahraničí, změna služby spočívala v tom, že pokud zákazník vyjel do zahraničí, nemusel si aktivovat roaming a mohl jej využívat, pokud chtěl, čerpání roamingu provedl tak, že v zahraničí provedl telefonické spojení a hovor (k tomuto žalobnímu bodu přikládal rozhodnutí České obchodní inspekce ze dne 7. 12. 2009). Vzhledem k tomu, že žalovaný na základě zákona č. 468/2011 Sb. se stal rovněž orgánem ochrany spotřebitele pro žalobce, měl by závěr z tohoto rozhodnutí respektovat i v dané věci. [5] V další části žaloby žalobce uváděl, že ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí není jasné, co je podle žalovaného agresivní obchodní praktikou, když takové jednání podle názoru žalobce není popsáno – konkrétně uvedl, že není jasné, co je myšleno „tímto jednáním“, znovu opakuje, že aktivace funkcionality Obnovení objemu dat je zřízena bezplatně a nepředstavuje žádnou dodávku služby. Nejsou tak naplněny znaky platby za službu a dodání služby podle přílohy č. 2 písmeno f) přílohy k zákonu o ochraně spotřebitele. Je-li agresivní obchodní praktika spatřována v jednání spočívajícím v účtování ceny za další datové služby, tak naplňuje znak skutkové podstaty, že si zákazník službu neobjednal, což však podle názoru žalobce učinil, když data čerpal. Znovu uvádí, že čerpání dat nad limit zákazníkům nenutil a ti jej užívali na základě svého rozhodnutí, a že byli informováni o tom, že jejich limit bude vyčerpán (argumentace se stále opakuje, soud ji již uváděl v předchozím odstavci). Konkrétně uvádí, že skutek nesplňuje současně všechny tři zákonné znaky agresivní obchodní praktiky podle přílohy č. 2 písmeno f) přílohy k zákonu o ochraně spotřebitele. Dále odkazuje na důvodovou zprávu k novele zákona o ochraně spotřebitele, který považuje za spotřebitele rozumnou osobu, která má dostatek informací a je v rozumné míře pozorná a opatrná, a znovu opakuje již řečené