7 As 131/2013 — Nejvyšší správní soud

8 A 72/2011- 209 - text 19 8 A 72/2011 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci žalobce proti žalovanému T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 649 49 681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, zastoupen advokátem JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., se sídlem Praze 2, Vinohradská 30 Český telekomunikační úřad se sídlem Praha 9, Sokolovská 219 za účasti: O2 Czech Republic a.s., (dříve Telefónica O2 Czech Republic) IČ: 601 93 336, se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 266/2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí Rady ČTÚ ze dne 2. 2. 2011, č. j. 157 684/2010-603, T a k t o: I. Rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 2. 2. 2011, č. j. 157 684/2010-603, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9.018 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce JUDr. Petra Hromka, PhD., advokáta. O d ů v o d n ě n í: I. Základ sporu 1. Žalobce se včas podanou žalobou dne 7. 4. 2011 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí Rady ČTÚ 2. 2. 2011, č. j. 157 684/2010-603, kterým byly zamítnuty rozklady společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. proti rozhodnutí předsedy Rady ČTÚ ze dne 29. 10. 2010, č. j. 66 794/2009-611/XVII, v řízení o žádosti společnosti Telefónica O2 Czech Republic a.s., (dále jen „Telefónica O2“), věci ověření správnosti a úplnosti podkladů k výpočtu čistých nákladů a stanovení výše čistých nákladů za rok 2008. 2. Rozhodnutím předsedy Rady ČTÚ ze dne 29. 10. 2010, č. j. 66 794/2009-611/XVII, bylo stanoveno: 1. Výpočet nákladů, výnosů a nákladů vloženého kapitálu na poskytování univerzální služby za rok 2008 se zohledněním výnosů souvisejících s poskytováním dílčí služby předložených společností Telefónica O2 podle zákona o elektronických komunikacích se ověřuje jako správný ve výši 104,655.787,29 Kč 2. Nepřímé výhody vyčíslené Úřadem za rok 2008 se stanovují ve výši 3,663.257,92 Kč. 3. Čisté náklady na poskytování univerzální služby za rok 2008 se stanovují ve výši 100,992.529 Kč. 4. Čisté náklady na poskytování univerzální služby za rok 2008 představují pro společnost Telefónica O2 neúnosnou zátěž. 3. Společnost Telefónica O2 předložila dne 30. 7. 2009 výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby v roce 2008 podle § 48 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoEK“), a současně předložila doklady podle vyhlášky č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích. Čisté náklady za rok 2008 vyčíslila na 114,934.485,94 Kč. Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení ve věci ověření správnosti a úplnosti podkladů k výpočtu čistých nákladů a stanovení výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby za rok 2008. 4. Z prvostupňového rozhodnutí je patrné, že správní orgán vycházel z podkladů, které v souladu s ustanovením § 48 ZoEK a s prováděcí vyhláškou č. 388/2006 Sb. předložila společnost Telefónica O2 jako poskytovatel univerzální služby, která vyčíslila čisté náklady. Výpočet předložila za tyto služby: 1. Veřejné telefonní automaty (dále jen „VTA“) 2. Veřejné telefonní stanice, které nahrazují VTA v obcích do 999 obyvatel 3. Pronájem speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, (dále jen „speciální KTZ“) 4. Prodej speciálních KTZ 5. Doplňková služba bezplatné selektivní zamezení odchozích volání pro účastníka 6. Doplňková služba bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitele 5. Správní orgán prvního stupně hodnotil, zda nebyl překročen limit stanovený v jednotlivých rozhodnutích, kterými byla uložena povinnost provozovat dílčí služby v rámci univerzální služby, a dospěl k závěru, že u většiny poskytovaných služeb nebyl limit překročen. Úřad limit čistých nákladů vyčíslil na 100,992.529 Kč, a proto započítal do výpočtu čistých nákladů pouze náklady ve výši limitu. Podrobně se pak zabýval ověřením ekonomických údajů z oddělené evidence nákladů a výnosů dle vzorce uvedeného v § 2 odst. 2 vyhlášky č. 388/2006 Sb. Z obsahu spisového materiálu a z provedeného výpočtu je patrné, že správní orgán předložené hodnoty následně ověřoval, vyžádal si i podrobnější podklady, než předložila Telefónica O2, a shromáždil i další podklady. Na základě provedeného dokazování správní orgán upravil předložený výpočet čistých nákladů a původní výpočet čistých nákladů Telefónica O2, a to na 100,992.529 Kč. Z uvedeného je patrné, že se správní orgán jednotlivými položkami zabýval velmi pečlivě a na základě jeho šetření Telefónica O2 svůj výpočet upravila. 6. Žalobou napadeným rozhodnutím se Rada ČTÚ ztotožnila s rozhodnutím předsedy Rady ČTÚ ze dne 29. 10. 2010, č. j. 66 794/2009-611/XVII, kterým rozhodl, že výpočet nákladů, výnosů a nákladů vloženého kapitálu na poskytování univerzální služby za rok 2008 se zohledněním výnosů souvisejících s poskytování dílčí služby přiložených společností Telefónica O2 podle ZoEK se ověřuje jako správný ve výši 104,655.787,29 Kč. Nepřímé výhody vyčíslené úřadem za rok 2008 se stanovují ve výši 3,663.257,92 Kč, čisté náklady na poskytování univerzální služby za rok 2008 se stanovují ve výši 100,992.529 Kč. Dále bylo určeno, že čisté náklady na poskytování univerzální služby za rok 2008 představují pro společnost Telefónica O2 neúnosnou zátěž. Správní orgán pak popsal postup při výpočtu tržních výhod, když tržní výhody z poskytování dílčí služby se určí v souladu s § 2 odst. 6 vyhlášky č. 388/2006 Sb. jako součet výnosů z poskytování dílčí služby, výnosů souvisejících s poskytováním dílčí služby a peněžního vyčíslení nepřímých výhod. Nepřímé výhody byly vyčísleny ve shora uvedené částce. Procentní podíl výnosů na celkových výnosech stanovený společností Telefónica O2 v opatření obecné povahy č. OOP/16/07.2008-7 byl 49,19355, takže 49,19% čistých nákladů hradí Telefónica O2 na svůj úkor. Zbytek bude uhrazen z příspěvku na účet univerzální služby. 7. Žalovaný poukázal na to, že dne 8. 3. 2006 vydal Metodiku účelného členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování v opatření obecné povahy č. OOP 4/03.2006-3, kterým se stanoví metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určuje se struktura vykazovaných informací, a podle této metodiky bylo postupováno. Dále se věnoval popisu způsobu výpočtu čistých nákladů dle § 2 vyhlášky č. 388/2006 Sb. a popisu způsobu posouzení neúnosné zátěže z hlediska kritérií stanovených v § 3 citované vyhlášky. Rada ČTÚ rozklad obou společností T-Mobile Czech Republic a Vodafone Czech Republic zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení rozhodnutí Rady ČTÚ ze dne 2. 2. 2011, č. j. 157 684/2010-603, ve věci ověření správnosti a úplnosti podkladů k výpočtu čistých nákladů a stanovení výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby za rok 2008. 9. Žalobce v žalobě uplatnil podobné námitky jako v rozkladu, v němž zpochybnil: A. Výši a způsob výpočtu tzv. nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu – náklady označené jako „Nv“ ve vyhlášce č. 388/2006 Sb.; - žalobce dovozoval, že vyhláška stanovuje, že Nv = 0 a žalovaný tedy měl zohlednit toliko tržní výhody podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu, příp. měl do výpočtu položky „Nv“ zahrnout pouze tzv. přírůstkové náklady spojené s poskytováním univerzální služby; B. Zahrnutí společných (režijních) nákladů do tzv. nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu – náklady „Nv“; - žalobce dovozoval, že jde o náklady, které jsou vynakládány v souvislosti s poskytováním veškerých služeb podnikatele, a nelze jejich část alokovat na jednotlivé dílčí služby poskytované v rámci univerzální služby, resp. muselo by být prokázáno, že příslušný nárůst objemu těchto služeb skutečně nějakým způsobem ovlivnil celkovou výši režijních nákladů; C. Nezohlednění bezplatné reklamy a umístění loga poskytovatele univerzální služby na budkách „VTA“ (veřejné telefonní automaty); - žalobce dovozoval, že žalovaný při výpočtu výše čistých nákladů nesprávně nezahrnul nepřímé výhody plynoucí z propagace jména společnosti poskytující univerzální službu na budkách VTA umístěných v obcích s počtem obyvatel menším než 5000; D. Nezohlednění veškerých nehmotných výhod, které má poskytovatel univerzální služby a neodůvodnění závěru, že čisté náklady představují pro poskytovatele univerzální služby nepřiměřenou (neúnosnou) zátěž; - žalobce dovozoval, že žalovaný měl zohlednit jakoukoli tržní výhodu, která plyne pro subjekt určený k poskytování univerzální služby, což se nestalo, neboť zohlednil jen malou část tržních výhod,