1 As 55/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 56/2016- 50 - text 14 9A 56/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Lachmanna v právní věci žalobkyně: TV Nova s r. o. (dříve CET 21 spol. s r. o.), IČO: 45800456 sídlem Kříženeckého nám. 1078/5, 152 00 Praha 5 zastoupená advokátem JUDr. Richardem Pechou sídlem Voršilská 130/10, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 1. 2016, č. j. O-517938/D15084083/2015/ÚPV, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 1. 2016, č. j. O-517938/D15084083/2015/ÚPV, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. Richarda Pechy, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 1. 2016, č. j. O-517938/D15084083/2015/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též jen „Úřad“) č. j. O-517938/D073438/2014/ÚPV ze dne 6. 8. 2015 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad dle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“), zamítl přihlášku slovní ochranné známky zn. sp. O-517938 ve znění „Kriminálka Západ“ s tím, že přihlašované označení je vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení § 4 písm. f) zákona o ochranných známkách, tj. pro rozpor označení s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 3. Předseda Úřadu v odůvodnění napadeného rozhodnutí rekapituloval předchozí průběh správního řízení a závěry vyslovené v prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah námitek vznesených žalobkyní v jejím rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí. 4. K námitkám žalobkyně č. 1, 2 a 3, že přihlašované označení nemá znění shodné ani podobné s názvem orgánu veřejné moci, resp. že nebylo nijak prokázáno, že znění přihlašovaného označení představuje neformální název konkrétního orgánu veřejné moci, a že neexistuje žádný útvar „Služby kriminální policie a vyšetřování“, který by v názvu (ani hovorovém) nebo adrese obsahoval slovo nebo význam slova „Západ“, předseda Úřadu nesporoval, že znění přihlašovaného označení nepředstavuje oficiální název orgánu státní moci. Souhlasil se závěrem správního orgánu prvního stupně, že označení „kriminálka“ lze chápat jako hovorový výraz pro „Službu kriminální policie a vyšetřování“ a celé přihlašované označení pak jako neformální název tohoto orgánu s lokací např. v západní části republiky (území bývalého Západočeského kraje) nebo v jejím okrese (Praha-západ, Brno-západ, apod.). Doplnil, že „Služba kriminální policie a vyšetřování“ je současný oficiální název jedné ze složek Policie České republiky zabývající se vyšetřováním trestných činů, pro nějž se jako neoficiální označení ustálil a je obecně a dlouhodobě používán zkrácený pojem „kriminální služba“, „kriminální policie“ nebo též nejkratší hovorový výraz „kriminálka“. Pro tento závěr svědčí i používání výrazu „kriminálka“ v médiích v souvislosti s komentáři o vyšetřování trestných činů v určitých konkrétních místech, např. obratu „pražská/brněnská/západočeská aj. kriminálka“. Podle předsedy Úřadu bude tento výraz ve spojení se zeměpisným údajem spíše chápán jako synonymum pro policejní vyšetřovací útvar se sídlem a místní příslušností v konkrétní lokalitě. 5. K námitkám č. 5 a 6 poukazujícím na to, že v běžné hovorové mluvě je slovo „kriminálka“ čím dál častěji užíváno jako označení pro kriminální filmy, seriály či příběhy, přičemž přihlašované označení tedy může naznačovat, že jde o kriminálku (film/seriál), předseda Úřadu uvedl, že ve všech žalobkyní označených seriálech jako Kriminálka Miami, Kriminálka Kolín, Kriminálka Staré Město atd. pojem „kriminálka“ zastupuje právě zkrácený název oficiálního útvaru vyšetřujícího trestnou činnosti v konkrétním místě spadajícím do jeho působnosti. K tomu, že slovo „kriminálka“ bude chápáno ve významu neformálního názvu oficiálního policejního útvaru, není tedy podle jeho názoru nutno přinášet zvláštní důkazy. Předseda úřadu rovněž uvedl, že žádný ze jmenovaných televizních seriálů není zapsán jako ochranná známka, a tedy nelze argumentačně směšovat faktické užívání uvedených slovních spojení a jejich zápis do rejstříku ochranných známek. 6. K námitce žalobkyně č. 7, že vzhledem k tomu, že žalobkyně žádala ochranu pro název televizního seriálu, lze předpokládat, že veřejnost si ochrannou známku bude spojovat pouze s druhým významem slova „kriminálka“, předseda Úřadu konstatoval, že ze seznamu výrobků a služeb je patrné, že žalobkyně si dané označení pro seriály vůbec nepřihlašuje. Uvedl, že je sice možné ji podřadit pod některý nadřazený pojem obsažený ve třídě 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb, jinak je však přihlašované označení nárokováno pro celou řadu výrobků a služeb ve třídách 9, 38 a 41, které s televizními seriály nesouvisejí vůbec nebo souvisejí jen nepřímo. Z koncepce přihlašovaného označení i při zohlednění příkladů uvedených žalobkyní pak vyplývá, že výraz „kriminálka“ ve spojení se slovem „Západ“ může být spíše než jako kriminální příběh/seriál/film odehrávající se „kdesi na Západě“ chápán jako neformální název orgánu vyšetřujícího trestné činy a majícího sídlo a působnost v západní části České republiky nebo v územně správní jednotce s kompetencí pro její západní část. 7. K námitce č. 4 zpochybňující aplikaci zápisné překážky dle ustanovení § 4 písm. f) zákona o ochranných známkách předseda Úřadu s poukazem na jím provedený výklad pojmu veřejného pořádku a na závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí ze dne 13. 9. 2005, ve věci T-40/02, INTERTOPS84, uvedl, že pod definici uvedenou v ustanovení § 4 písm. f) zákona o ochranných známkách lze zařadit nejen slova či slovní spojení hanlivá, urážející, dehonestující, vulgární apod., ale rovněž taková označení, která jsou považována za nevyhovující v kontextu konkrétních okolností. V této souvislosti předseda Úřadu poukázal na označení, jež používají názvy veřejných institucí či státních orgánů, s tím, že do této kategorie lze zařadit i přihlašované označení. S odkazem na dříve uvedené závěry doplnil, že i jen neformální, avšak známý, vžitý a užívaný název fakticky existující státní instituce by neměl být zapsán jako ochranná známka. Smyslem dané veřejnoprávní výluky je podle předsedy Úřadu zabránit zápisu takových označení, která by mohla např. narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot, ale i jinak narušovat pravidla, na kterých leží právní základy naší společnosti. Skutečnost, že se jedná byť o neformální název takové instituce, který se podílí na stíhání pachatelů trestné činnosti, tj. na udržování pořádku uvnitř státu, ochraně občanů a majetku, je podle předsedy Úřadu dostatečným důvodem k zamítnutí přihlášky na základě uvedeného ustanovení, neboť smyslu a účelu institutu ochranné známky by nepochybně odporovalo, aby bylo ke komerčnímu využití monopolizováno označení obsahující názvy, včetně těch neformálních, státních institucí a jejich složek. 8. K související námitce č. 8, týkající se rozsahu zamítnutí přihlašovaného seznamu výrobků a služeb předseda Úřadu uvedl, že pokud Úřad dospěje k závěru, že přihlašované označení spadá pod výluku uvedenou v ustanovení § 4 písm. f) zákona o ochranných známkách, zamítnutí přihlášky se děje ve vztahu ke všem výrobkům a službám, jelikož se jedná o důvody absolutní, které mají veřejnoprávní povahu a spočívají v samotném označení či jeho vlastnostech. 9. K námitce č. 9, kterou žalobkyně požadovala posouzení přihlašovaného označení shodně jako přihlášky dnes již zapsaných ochranných známek č. 331151 a č. 331153 ve znění Kriminálka Smíchov, č. 304776 ve znění Policie Modrava a č. 301230 ve znění Kriminálka Anděl, předseda Úřadu uvedl, že přes velmi podobnou koncepci neexistuje právní nárok na stejné posuzování v případě, kdy Úřad ohledně zápisné způsobilosti zcela zreviduje svůj názor, jako je tomu u předmětného označení. Úřad má v současné době ve věci zápisné způsobilosti posuzovaného označení opačné stanovisko, a proto od svého původního přístupu odstoupil, kdy je přesvědčen, že takový postup nezakládá nezákonnost rozhodnutí. Správní rozhodování podle předsedy Úřadu má být sice konstantní, nemůže však být neměnné, jinak by vylučovalo vlastní vývoj, proto může Úřad přehodnotit své původní nahlížení na označení svou koncepcí podobná předmětnému označení. Podle předsedy Úřadu se nelze účinně dovolávat zásady leg