2 As 93/2016 — Nejvyšší správní soud

11 A 213/2017- 43 - text 8 11 A 213/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: A.R. zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, podanou u Krajského soudu v Praze, domáhal vydání rozsudku, který by deklaroval, že zásah žalovaného spočívající v nedoručení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 16.března 2016, č.j. MHMP 1450317/2016/Pěk (dále jen „dotčené rozhodnutí“), zmocněnci žalobce Ing. M. J. do jeho datové schránky, byl nezákonný. 2. Žalobce namítá, že správní orgán měl dle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dotčené rozhodnutí doručovat zmocněnci žalobce, přičemž s tímto zmocněncem žalovaný v minulosti jednal a plná moc k zastupování žalobce zmocněncem byla doložena přímo na podatelnu žalovaného dne 5.10.2015. Pochybení žalovaného zasáhlo do veřejných subjektivních práv žalobce, jelikož je na něm vymáhána pokuta na základě rozhodnutí, které nebylo doručeno jeho zmocněnci a nemohl tak proti rozhodnutí podat odvolání. Žalobce si zvolil pro zastupování v řízení o přestupku zmocněnce, kterému měly být doručovány veškeré písemnosti, tak jak to zákon stanovuje. Žalobce byl pochybením žalovaného zkrácen na možnostech obrany proti rozhodnutí, kterým byl uznán vinným, a byla mu uložena pokuta, kterou je nyní nucen hradit. S odkazem na judikaturu NSS uvádí, že proti nedoručení rozhodnutí nelze užít žalobu na ochranu proti nečinnosti, ale lze proti němu brojit zásahovou žalobou (rozsudek NSS ze dne 25.6.2015, č.j. 2 As 190/2014-52, rozsudek NSS ze dne 9.12.2015, č.j. 10 As 180/2015-64). 3. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6.11.2017, č.j. 46 A 170/2017-11, postoupil věc Městskému soudu v Praze. 4. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě shrnul obsah spisu správního orgánu a uvedl, že s předmětnou žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby byla zamítnuta jako nedůvodná. Žalovaný dotčené rozhodnutí doručoval prostřednictvím České pošty, s.p., žalobce ani zmocněnec písemnost nepřevzali. Žalovaný dotčené rozhodnutí opatřil doložkou právní moci dne 29.4.2016. Dne 25.10.2017 byla žalovanému doručena námitka proti postupu správce daně, na základě které žalovaný zjistil, že dotčené rozhodnutí bylo vadně doručováno zmocněnci na adresu pobytu, nikoliv do datové schránky. Na základě tohoto zjištění bylo dne 20.11.2017 zastaveno řízení o přestupku z důvodu zániku odpovědnosti a stejného dne bylo vyhotoveno sdělení o pozbytí právní moci a vykonatelnosti dotčeného rozhodnutí, které bylo zasláno příslušnému registru řidičů a zmocněnci bylo do datové schránky doručeno vyrozumění o zastavení řízení. Žalovaný ihned poté, co zjistil vadu řízení, spočívající ve vadném doručování dotčeného rozhodnutí, řízení pro prekluzi zastavil. Žalobci tudíž nevznikl žádný důsledek z jednání žalovaného. Žalovaný dále uvádí, že se domnívá, že žalobce není aktivně legitimovaný, jelikož nedoručení rozhodnutí není nezákonným zásahem správního orgánu, žalobce nadto ani netvrdí nezákonný zásah a jeho důsledky ve své právní sféře. Žalobu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), nelze na daný případ použít, v tomto odkazuje na usnesení rozšířeného senátu NSSS ze dne 16.11.2010, č.j. 7 Aps 3 /2008 a rozsudek NSS ze dne 4.8.2005, č.j. 2 Aps 3/2004-42. 5. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že doložka právní moci byla vyznačena dne 29.4.2016 a žalovaný napravil své pochybení až dne 25.10.2017. Žalobce byl téměř rok a půl považován za vinného, v souvislosti s vyslovením vinny byly žalobci připsány 3 body do evidenční karty řidiče. Pochybení žalovaného, na základě kterého měl evidovány body v evidenční kartě řidiče po dobu téměř 18 měsíců, je způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce a způsobit mu újmu, kdy v tomto odkazuje na rozsudek Okresního soudu Praha-výhod ze dne 9.11.2017, č.j. 4 C 114/2017-61. Žalobce byl navíc nucen uhradit uloženou pokutu, přestože rozhodnutí pro vadné doručování nebylo pravomocné. Vyslovení nezákonnosti poslouží žalobci jako titul pro řízení o náhradě škody pro nesprávný úřední postup. Dále žalobce uvádí, že dle rozsudku NSS ze dne 10.4.2013, č.j. 4 As 6/2013-28, pokud si adresát zřídí datovou schránku, povinnost kontrolovat poštu na adrese trvalého pobytu zaniká, v takovém případě je uplatnění fikce doručení vyloučeno. Správní spis 6. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dne 17.9.2015 byl žalobci doručen příkaz o uložení pokuty, pod č.j. MHMP 1569409/2015/BuO, za spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Dne 21.9.2015 byl prostřednictvím emailu bez zaručeného elektronického podpisu zaslán v dané věci odpor, který byl podepsaný Ing. M. J. K tomuto odporu byla přiložena plná moc, ve které žalobce zmocnil Ing. M. J. k zastupování ve věci v plném rozsahu. Stejného dne přišel odpor stejného obsahu, který byl doručen prostřednictvím emailu s ověřeným elektronickým podpisem. Přiložená plná moc nebyla podepsána zmocnitelem. Dne 23.9.2015 bylo vydáno usnesení, kterým byla žalobci stanovena lhůta k doplnění podání. Dne 5.10.2015 byla žalovanému doručena podepsaná plná moc. 7. Žalovaný nařídil ústní jednání na den 11.1.2016, toto bylo zmocněnci doručeno do datové schránky dne 13.11.2015 a žalobci bylo doručováno prostřednictvím České pošty, s.p., tomuto byla písemnost vložena do schránky dne 30.11.2015. Dne 11.1.2016 zmocněnec zaslal žalovanému prostřednictvím emailu s ověřeným elektronickým podpisem vyjádření ve věci. Žalovaný nařídil ústní jednání na den 24.2.2016, kdy toto doručoval žalobci i zmocněnci prostřednictvím České pošty, s.p., přičemž ani jeden si písemnost fyzicky nepřebral a zásilka jim byla vložena do schránky dne 15.2.2016. Dne 17.2.2016 zmocněnec požádal žalovaného prostřednictvím emailu s ověřeným elektronickým podpisem o poskytnutí kopie spisu, kterou by si převzal dne 19.2.2016. 8. Dne 16.3.2016 vyhotovil žalovaný dotčené rozhodnutí č.j. MHMP 450317/2016/Pěk, sp. zn. S-MHMP 1366113/2015/Pěk., kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o pozemních komunikacích a byla mu uložena pokuta ve výši 1.500,-Kč a povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 1.000,-Kč. 9. Dotčené rozhodnutí bylo doručováno žalobci i zmocněnci prostřednictvím České pošty, s.p., ani jeden si písemnost nevyzvedl, žalobci byla zásilka vložena do schránky dne 31.3.2016 a zmocněnci dne 30.3.2016. Na dotčeném rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci, kdy rozhodnutí mělo nabýt právní moci dne 29.4.2016. 10. Dne 25.10.2017 byla žalovanému doručena námitka proti postupu správce daně ze dne 19.10.2017, ve které je uvedeno, že zmocněnec nemá žádné informace o tom, že by bylo vydáno rozhodnutí ve věci. Dne 20.11.2017 byl vyhotoven záznam o pozbytí právní moci a vykonatelnosti dotčeného rozhodnutí s odůvodněním, že je pochybnost o tom, zda byla žalobci písemnost fyzicky doručena, což mu nelze přičítat k tíži. Dne 20.11.2017 bylo zastaveno řízení o přestupku, jelikož se přestupek nepodařilo projednat v zákonné lhůtě. Zmocněnci bylo do datové schránky doručeno vyrozumění o zastavení řízení. Podmínky pro projednání žaloby 11. Žalobce považuje nedoručení dotčeného rozhodnutí do datové schránky zmocněnce žalobce za nezákonný zásah, kterým byl přímo zkrácen na svých právech, a proto podal žalobu dle § 82 a násl. s.ř.s. k Městskému soudu v Praze, který přezkoumal postup žalovaného při doručování dotčeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného zásahu. Při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, jelikož žalobce se domáhá pouze určení toho, že byl zásah nezákonný (ustanovení § 87 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobce i žalovaný s projednáním bez nařízení ústního jednání vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 s.ř.s.). 12. Podle ust. § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zá