7 As 26/2005 — Nejvyšší správní soud

6 A 81/2016- 22 - text 6 6 A 81/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a Mgr. Martiny Weissové ve věci žalobce: Zemědělské družstvo „Agroholding“ se sídlem v Bernarticích, se sídlem Bernartice č.p. 111, 790 57, IČ: 471 51 544, zastoupen JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem, se sídlem Horní Lipová 271, 790 63 Lipová-lázně, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: T. B., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2016, č.j. 14999/2016-MZE-13323, sp.zn. 17PZ12131/2016-13323, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2016, č.j. 14999/2016-MZE-13323, sp.zn. 17PZ12131/2016-13323 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta jeho námitka proti oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu, Regionálního odboru Olomouc, o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 4. 2. 2016, č.j. SZIF/2016/0088251, sp.zn. 15/667/EPU/1/1029279 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Žalobce v podané žalobě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřoval v tom, že správní orgán ve věci nedostatečně a nesprávně zjistil právní stav a poté nesprávně rozhodl, čímž žalobce poškodil na jeho právech a privatizačních investicích. [3] Žalobce dále uvedl, že se stal ze zákona vlastníkem jiných než trvalých porostů vzešlých na zemědělské půdě, do té doby v užívání privatizovaného subjektu. Zemědělskou půdu od privatizovaného subjektu žalobce k užívání převzal. Pozemkový fond ČR žalobci nikdy nájemné za užívání dotčené zemědělské půdy nepředepsal. Uvedl, že dle ustanovení § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 92/1991 Sb.“), privatizoval majetek státního podniku OSEVA, semenářský statek Javorník, včetně práva užívání ze zákona pozemků specifikovaných ve zjednodušené evidenci a tento majetek dále ze zákona až do současnosti užíval a užívá. Dále uvedl, že podle smlouvy č. 2260/94 o prodeji části podniku uzavřené mezi ním Pozemkovým fondem ČR dne 27. 6. 1996 přešla na žalobce s účinností od 1. 7. 1996 veškerá práva privatizovaného subjektu OSEVA, včetně práva nájmu ze zákona pozemků specifikovaných ve zjednodušené evidenci v k.ú. x, uvedených v části „b“ sdělení Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Jeseník ze dne 8. 2. 2007. [4] Dále žalobce v žalobě uvedl, že do dnešního dne z předmětné parcely neobdržel výpověď. O uzavření nájemní smlouvy č. 67 N 08/78 na pozemek parc.č. X, k.ú. x s paní T. B. se dozvěděl až z rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Namítal, že privatizoval nemovitý majetek státního podniku, včetně práva nájmu, tj. investoval své peníze v dobré víře. Namítal, že se v jeho případě jedná o zjevné zneužití práva žalovaným, které nepožívá právní ochrany a které obsahem a účelem neodpovídá dobrým mravům a zákonu. Z toho důvodu žalobce označil předmětnou nájemní smlouvu ve prospěch paní B. za zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Namítal, že je poškozován na svých investicích za to, že Pozemkový fond ČR uzavíral duplicitní smlouvy, ačkoliv tento sám vydal metodický pokyn (ze dne 13. 9. 2004, č.j. N 43 013/04), dle kterého nelze jednu věc pronajmout podruhé, aniž by byl řádně ukončen předcházející nájemní vztah. [5] Žalovaný správní orgán v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že podstatou sporu je užívání pozemku parc.č. X, k.ú. x, orná půda o výměře 88.396 m2, který je ve vlastnictví České republiky a s nímž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Jeho právní předchůdce (Pozemkový fond ČR) uzavřel nájemní smlouvu na tento pozemek s nájemcem T. B., kterou však žalobce odmítá respektovat. K tvrzení žalobce, že ke dni 24. 6. 1991 užíval předmětný pozemek státní podnik OSEVA, a tudíž přešel na tento státní podnik nájem ze zákona, přičemž následně zakoupením části tohoto podniku přešlo na žalobce právo tento pozemek užívat, žalovaný uvedl, že se nepodařilo prokázat, že by ke dni 24. 6. 1991 předmětný pozemek užíval privatizovaný státní podnik. Dále uvedl, že ze „Zápisu o předání a převzetí věcí zahrnutých do majetku“ a z „Protokolu o realizaci privatizace samostatné jednotky“, zpracovaných dne 7. 8. 1996, které navazují na smlouvu č. 2260/94 o prodeji části podniku, vyplývá, že součástí převodu privatizovaného státního podniku nebylo právo užívat pozemky ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu ČR. Tomu tak nic nebránilo, aby v roce 2008 předmětný pozemek spolu s dalšími pozemky v dané lokalitě pronajal hospodařícímu zemědělci paní T. B. Zároveň žalovaný konstatoval, že v úvahu nepřichází ani případný vznik nájemního vztahu konkludentním jednáním žalobce a Pozemkového fondu ČR, neboť žalobce nedoložil, že by se v minulosti na užívání předmětného pozemku s Pozemkovým fondem ČR dohodl a že by mu platil nájemné. [6] Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: [7] Dne 21. 4. 2015 ohlásila paní T. B. změnu v evidenci půdy na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ní a Pozemkovým fondem č. 67N08/78, týkající se půdních bloků nacházejících se ve čtverci 550-1030, k.ú. x, o výměře 8,84 ha. [8] Oznámením o provedení aktualizace evidence půdy SZIF ze dne 18. 5. 2015, č.j. SZIF/2015/0383423, sp.zn. 15/667/EPU/1/1029279, byla provedena změna uživatele předmětného pozemku na paní T. B. SZIF dospěl k závěru, že z nájemní smlouvy č. 67N08/78, kterou paní B. dne 10. 9. 2008 uzavřela se Státním pozemkovým úřadem, jakož i z písemného potvrzení Státního pozemkového úřadu, pobočka Šumperk ze dne 2. 4. 2015 k pronájmu pozemku parc.č. X, k.ú. x, dle kterého předmětný pozemek má jediného nájemce, a tím je paní B., která má tento pozemek nepřetržitě v nájmu od 1. 10. 2008 dle uvedené nájemní smlouvy, vyplývá, že paní T. B. je od 1. 10. 2008 oprávněným uživatelem předmětného zemědělského pozemku. [9] Žalobce podal proti tomuto oznámení námitku, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 9. 2015, č.j. 37185/2015-MZE-13323, sp.zn. 3PZ18555/2015-13323, vyhověno a oznámení SZIF ze dne 18. 5. 2015 bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že dosavadní uživatel (žalobce) ve svých podáních tvrdil, že mu svědčí jako právní důvod užívání dosud neukončený nájemní vztah, avšak k prokázání tohoto tvrzení nebyl předložen žádný konkrétní důkaz. Dále žalovaný uvedl, že na druhé straně nelze pominout, že žalobce je jako uživatel ohledně předmětného pozemku zapsán v evidenci půdy a nelze tak vyloučit, že nájemní vztah mohl vzniknout i konkludentním jednáním smluvních stran. Dále konstatoval, že v dalším řízení bude na žalobci, aby doložil, konkrétně kdy a čím měl být nájemní vztah založen, jaká práva a povinnosti účastníkům vznikla, jak bylo z tohoto vztahu plněno. Rovněž pak bylo v dalším řízení třeba ověřit, kdo předmětný pozemek fakticky v minulosti užíval a zda bylo pronajímateli hrazeno nájemné. [10] Následně SZIF vyzval Státní pozemkový úřad, pobočku Šumperk, a žalobce k předložení listin prokazujících právní důvod užívání. [11] Žalobce zaslal SZIF sdělení, ve kterém uvedl, že firma byla dne 26. 6. 2009 postižena bleskovou povodní, při které došlo k zaplavení archivu, a proto nemá všechny doklady k dispozici. Dále uvedl, že vždy k 31. 10. běžného roku platí nájemné za privatizaci státního podniku č. 2260/94, přičemž dle jeho názoru je součástí platby i nájemné za pozemek parc.č. X, k.ú. x. [12] Dle vyjádření Státního pozemkového úřadu ze dne 1. 12. 2015 je jediným nájemcem paní T. B., a to s účinností od 1. 10. 2008 na základě nájemní smlouvy č. 67N08/78. Dále je ve vyjádření uvedeno, že nájem pozemku přešel z původní nájemní smlouvy č. 557N02/78, která byla uzavřená dne 30. 9. 2002. Dále je uvedeno, že dle evidence byly v minulosti s paní B.uzavřeny nájemní smlouvy i v roce 1993, ale ty jsou již zarchivovány a nelze dle historie zjistit, kterou nájemní smlouvou byl pozemek parc.č. X pronajat. Dále Státní pozemkový úřad zaslal SZIF smlouvu č. 2260/94 o prodeji části podniku, včetně příloh. [13] Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 4. 2. 2016, č.j. SZIF/2016/0088251, sp.zn. 15/667/EPU/1/1029279, bylo opětovně rozhodnuto tak, že byla provedena změna uživatele předmětného pozemku ve prospěch paní T. B. V odůvodnění tohoto rozhodnutí SZIF mimo jiné uvedl, že ze smlouvy č. 2260/94 o prodeji části podniku, ani z jejích příloh nevyplývá, že by za předmětný pozemek bylo placeno nájemné. Dále pak odkázal na sdělení Státního poz