1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

6 A 87/2016- 76 - text 28 6 A 87/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: ██████████, narozený ██████████, bytem ████████████████████████████ nad Labem zastoupen advokátem ██████████████████████████ sídlem ███████████████████████████ proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, sídlem ███████████████████████████ o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2016, č. j. 2495/500/14, 72120/ENV/14 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2016, č. j. 2495/500/14, 72120/ENV/14 (dále též „napadené rozhodnutí“) a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Shora označeným rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, oddělení ochrany lesa (jako správního orgánu prvního stupně, dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 26. 8. 2014, č. j. ČIŽP/41/OOL/SR01/1405332.005/14/PJI (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci dle ust. § 4 písm. a) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále též „zákon o ČIŽP“) uložena pokuta ve výši 300.000 Kč, a to za ohrožení životního prostředí v lesích, kterého se žalobce dopustil tím, že v březnu 2014 nechal na jižní a jihovýchodní hranici lesního pozemku parc. č. X v k. ú. X bez vědomí a souhlasu dotčených orgánů navézt zeminu z výkopových prací na celkové souvislé ploše 950 m2, přičemž mocnost navezené vrstvy výkopového materiálu se pohybovala v rozmezí od 0,5 m až 2 m a navíc při této nedovolené činnosti došlo u 15 stromů k zahrnutí bazálních částí kmenů. Dále byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč podle ust. § 79 odst. 2 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ust. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb. 2. Žalobce v žalobě, ve znění doplnění ze dne 18. 10. 2019, namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesprávné vedení správního spisu. Dle žalobce ve správním spisu chybějí letecké snímky z roku 2013, na nichž má být zachycen původní stav předmětného pozemku a které byly dle prvostupňového rozhodnutí ČIŽP uveřejněny na internetových stránkách www.cuzk.cz. Na tyto snímky je přitom odkazováno v prvostupňovém rozhodnutí a stejně tak i v zápisu z inspekčního šetření ze dne 27. 3. 2014. Dle žalobce snímky představují klíčový důkaz pro srovnání dřívějšího a současného stavu, z nějž prvostupňový orgán učinil závěry o údajném ovlivnění vodního režimu v bezprostředním okolí navážky. Jelikož prvostupňový orgán vedl správní spis v části týkající se zachycení stavu v roce 2013 pouze odkazem na internetové stránky, zatížil své rozhodnutí vadou vedoucí k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. Žalovaný se dle žalobce s touto námitkou v napadeném rozhodnutí nevypořádal. Žalovaný měl prvostupňové rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušit. K otázce dokazování obsahem dokumentů dostupných pouze z internetových stránek žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011 č. j. 1 As 33/2011-58. 3. Žalobce dále namítal, že žalovaný nesprávně posoudil námitku likvidačního charakteru pokuty, když žalovaný v napadeném rozhodnutí k této námitce pouze uvedl, že předložené daňové přiznání nic nevypovídá o dalších majetkových poměrech žalobce, žalobce svou majetkovou situaci nedoložil a předmětná pokuta představuje 6 % maximální výše pokuty a je tedy nízká a přiměřená. Dle žalobce procentuální vyjádření výše uložené sankce ve vztahu k její maximální výši nic nevypovídá o tom, zda má taková pokuta likvidační charakter, či nikoli. K tomu žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008-133. Žalobce pro posouzení svých majetkových poměrů předložil žalovanému přiznání k dani z příjmů za rok 2013, ve kterém byla jako základ daně uvedena částka 538.185 Kč, a uvedl, že pečuje o dvě malé děti, tedy dle žalobce výše uložené pokuty přesahuje možnosti žalobce uhradit pokutu z běžných příjmů. Dle žalobce tak nelze bez bližšího odůvodnění zpochybňovat relevanci daňového přiznání. Žalovaný si měl v případě nedostatečnosti daňového přiznání opatřit příslušné údaje vlastní činností, či je stanovit v nezbytném rozsahu odhadem. Dle žalobce je sankce 300.000 Kč pro průměrného občana České republiky mimořádně vysoká a správní orgán by měl a priori předpokládat, že taková pokuta může mít likvidační charakter, nejsou-li mu známy zvláštní okolnosti o majetkových poměrech dotčené osoby, z nichž by mohl správní orgán učinit závěr, že v daném případě nehrozí likvidační charakter pokuty. 4. Žalobce dále namítal, že došlo k porušení zásady legitimního očekávání (§ 2 správního řádu), k ignorování dosavadní rozhodovací praxe při ukládání pokut za stejné správní delikty. Ve věci je třeba při respektování zásady legitimního očekávání vycházet z kontinuity a ustálené praxe; přitom žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009-541, a ze dne 12. 8. 2004, č. j. 2 Afs 47/2004-83. Rozhodovací praxe dle žalobce není interní věcí správního orgánu, má externí dopady. Správní orgán je správní praxí vázán, přičemž vázanost se do jisté míry objektivizuje ve finálním výstupu správního orgánu. Dle žalobce tak může představovat i limit správního uvážení. Žalobce v žalobě uvedl soupis případů, které nalezl na webových stránkách www.cizp.cz a které taktéž uvedl ve svém odvolání: a) obec Měník, právnická osoba, pokuta 100 000 Kč, porušení § 4 písm. a) zákona o ČIŽP, § 13 odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 1 písm. o) lesního zákona, právní moc rozhodnutí dne 22. 5. 2009; vlastník lesa neoprávněně využil lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkce lesů, vlastník lesa souhlasil s navážkou výkopové zeminy na část pozemku a též objednal navezení a rozhrnutí výkopové zeminy na předmětném lesním pozemku a neodstranil navezené odpady. Nicméně v případě dotčeného pozemku nebyla na rozdíl od dané věci zjištěna přítomnost odpadu. Odpad tvořil 10 až 20 %, včetně nebezpečného odpadu (betonové trubky a jiné betonové části, plasty, zbytky chemikálií atd.); pokuta ale dle žalobce byla uložena třikrát menší a navážka byla zjištěna na ploše výrazně větší než v posuzovaném případě (na ploše asi 4 000 m2); b) soukromý lesní pozemek v k. ú. X, fyzická osoba, pokuta 50 000 Kč, po odvolání snížena na 30 000 Kč, porušení § 4 písm. a) zákona o ČIŽP, § 13 odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. b) lesního zákona, právní moc rozhodnutí dne 10. 12. 2009; účastník řízení neoprávněně používal lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa, když v období od prosince 2008 do února 2009 prováděl v rámci obnovy sousedního rybníka terénní úpravy na ploše 0,38 ha a v části lesního pozemku v k. ú. X provedl stavbu oplocení pozemku; dle žalobce byla výše pokuty s posuzovanou pokutou zcela nesrovnatelná, přestože byl skutek podstatně rozsáhlejší; c) právnická osoba, pokuta 50 000 Kč, porušení § 4 písm. a) zákona o ČIŽP, § 20 odst. 1 písm. b) lesního zákona, právní moc dne 5. 9. 2009; účastník navezl výkopovou zeminu (360 t) bez příslušného povolení, bez souhlasu a vědomí vlastníka pozemku; dle žalobce byla pokuta s posuzovanou pokutou výrazně nižší, přestože byl skutek výrazně rozsáhlejší; d) právnická osoba, pokuta 150 000 Kč, právní moc rozhodnutí 3. 5. 2008; za poškození a zničení skupiny dřevin rostoucích mimo les, k čemuž došlo navezením přibližně 20 000 m3 výkopové zeminy o mocnosti dosahující 20 m, čímž došlo k poškození a zničení bez povolení skupiny desítky až stovky stromů a stovky m2 křovin rostoucích na pozemcích ve vlastnictví městyse Okříšky; e) Prostějov – soukromý lesní pozemek v k. ú. X, fyzická osoba, pokuta 120 000 Kč, porušení § 4 písm. a) zákona o ČIŽP, § 11 odst. 4, § 13 odst. 1, § 20 odst. 1 písm. b), § 20 odst. 1 písm. o) lesního zákona, právní moc rozhodnutí 17. 11. 2011; účastník ohrozil životní prostředí v lesích, když v rámci nepovolených terénních úprav dal jako vlastník pozemku pokyn umístit na lesní pozemek koncem roku 2010 navážku (představující výkopovou zeminu určenou k překrytí komunálního odpadu na sousedních nelesních pozemcích, kamení a komunální odpad) a došlo tak k překrytí plochy přibližně 2 179 m2; také došlo k vnesení látek (navážky) do životního prostředí, které jsou svou podstatou cizorodé pro dané prostředí; f) právnická osoba, pokuta 450 000 Kč, porušení § 4 písm. a) zákona o ČIŽP, § 11 odst. 4 a § 13 odst. 1 lesního zákona; účastník řízení ohrozil životní prostředí v lesích, když neoprávněně použil lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa; účastník