4 Ads 55/2013 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 9/2017- 36 - text 8 8 Ad 9/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému M. V., zastoupený Mgr. Alicí Kubíčkovou, LL.M., advokátkou se sídlem Za Poříčskou branou 375/22, 186 00 Praha 8 Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 1, 160 01 Praha 6, o žalobě proti rozhodnutí náměstka pro řízení Sekce ekonomické a majetkové Ministerstva obrany ze dne 8. 3. 2017, č. j. SpMO 8713-11/2017-8201, takto: I. Rozhodnutí náměstka pro řízení Sekce ekonomické a majetkové Ministerstva obrany ze dne 8. 3. 2017, č. j. SpMO 8713-11/2017-8201, a rozhodnutí ředitele Agentury služeb ze dne 28. 12. 2016, č. j. 208-3/2016-5810, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: I. Základ sporu. 1. Žalobce podal dne 12. 7. 2016 u ředitele Agentury služeb žádost o proplacení služeb nad základní dobu služby podle § 153 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále také jen „zákon“). V této žádosti se domáhal proplacení služeb konaných nad základní týdenní dobu služby (dále jen „služby přesčas“), nařízených podle § 29 zákona, a to za léta 2013 až 2016. Žalobce ve své žádosti poukázal na relevantní právní úpravu a odkázal rovněž na judikaturu správních soudů, která jím uplatňovaný nárok podporuje s tím, že žalobci měly být nařizovány služby přesčas dlouhodobě a pravidelně na základě předem stanovených určení služeb zachycených zejména v tzv. rozpisech výjezdů techniky, a to bez jakéhokoliv zdůvodnění, a aniž by byl dán důležitý zájem služby ve smyslu § 29 zákona. V žádosti rovněž odkázal na podkladové materiály (důkazy), které jsou k dispozici u vojenského útvaru. 2. Ředitel Agentury služeb žádost rozhodnutím ze dne 28. 12. 2016, č. j. 208-3/2016-5810, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zamítl. V odůvodnění je uvedené: „Agentura služeb zabezpečuje flexibilně úkoly v rámci přepravy zabezpečovaných organizačních celků Ministerstva obrany a činností vojáků z povolání, které jsou pevně stanoveny v ročním plánu Agentury služeb, je minimum. Jedná se pouze o tematická zaměstnání (např. střelby, školení), které nařizuje a stanovuje přímo ředitel Agentury služeb. Hlavní činností vojáků z povolání u Agentury služeb je přeprava osob a materiálu a její majoritní část probíhá v pevně nastavené době služby tj. od 7:45 do 16:15 hod. Prováděné jízdy však nelze časově pevně ohraničit, protože jako služba je plnění úkolů závislé zejména na požadavcích zabezpečovaných organizačních celků a vývoji jednotlivých dílčích akcí v reálném čase.“ Dále podrobněji popisuje způsob běžného fungování Agentury služeb, které se obecně vyznačuje větší mírou nepředvídatelnosti a nutností reagovat na aktuální potřeby (dle požadavků jiných organizačních celků, pro které je Agentura služeb servisní organizací stran přepravy), a to i přesto, že je v týdenním předstihu zpracováván „týdenní plán použití VTM“ (uzavírán vždy ve čtvrtek do 10:00 na následující týden). Tento plán je ale pouze orientační, přesnou délku služby nelze (s ohledem na to, že požadavek ze strany jiné organizační složky je teprve dodatečně konkretizován) předvídat. Ředitel Agentury služeb dále uvádí mimo jiné následující: „V průběhu plnění úkolů v zabezpečení dopravní obslužnosti dochází k mimořádným výjezdům (neplánovaným), které je však v důležitém zájmu služby nezbytné zabezpečit. Podle prioritního požadavku jsou podle možností přidělována vozidla s přihlédnutím ke schválenému „Týdennímu plánu použití VTM“, dále dochází i ke změnám v rámci již schváleného plánu použití techniky tzn. již přidělená jízda je řidiči odebrána a je mu přidělena jiná (důvodem je např. zdravotní indispozice, odpočinek před jinou jízdou, případná oprava techniky). Tyto změny nelze předvídat, a to včetně dne, kdy má probíhat vlastní jízda, mnohdy i před nebo při přistavení vozidla, kdy dojde ze strany uživatele k upřesnění požadavku. Každá tato situace je řidiči oznámena a řidič je dle možností předem srozuměn s průběhem plnění úkolu a to jak ze strany jeho přímého vedoucího, tak i ze strany řízení provozu techniky. Z výše uvedeného postupu je jasné, že není možno plně nastavit a dodržovat plán plnění dopravní obslužnosti. Změny situace a plnění úkolů jsou nepředvídatelné, probíhají podle aktuálních potřeb při zabezpečování bezpečnosti státu a dílčích úkolů rezortu Ministerstva obrany a Armády České republiky.“ 3. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 3. 2017, č. j. SpMO 8713-11/2017-8201 odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil (dále jen „napadené rozhodnutí“). Odůvodnění se v zásadě shodovalo s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí. 4. Žalobce se s tímto výsledkem nespokojil a proti uvedenému rozhodnutí podal dne 20. 4. 2017 k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu podle § 65 s. ř. s. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce v žalobě opakovaně uvádí, že mu v letech 2013 až 2016 byly opakovaně nařizovány služby přesčas podle § 29 zákona o vojácích z povolání, a to se souhlasem služebního orgánu na základě služeb předem určených zejména prostřednictvím tzv. rozpisů výjezdu techniky, přičemž tyto služby přesčas nebyly žalobci nijak zdůvodněny. Za takto vykonané služby přesčas nebylo žalobci poskytnuto ani náhradní volno, ani vyplaceny příslušné platové náležitosti. 6. Žalobce zpochybňuje tvrzení ředitele Agentury služeb o způsobu fungování agentury, zejména uvádí, že plán výjezdu techniky je sestavován vždy s týdenním předstihem (plán na následující týden je uzavřen nejpozději dopoledne pátku předchozího týden). 7. Žalobce dále odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 4 Ads 11/2013-41, a ze dne 26. 9. 2013, č. j. 4 Ads 55/2013-59. Podle prvně citovaného rozsudku může být služba přesčas nařízena pouze za splnění 4 kumulativních podmínek: a) důležitý zájem služby, b) z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti takové služby, c) odůvodnění přijetí tohoto opatření a d) maximální rozsah 150 hodin v kalendářním roce. Žalobce uvádí, že s ohledem k nutnosti splnění takovýchto podmínek představuje služba přesčas zcela výjimečné opatření umožňující výkon služby nad rámec základní doby služby pouze v ojedinělých případech a zcela výjimečných a nepředvídatelných situacích. V žádném případě nelze tento institut zneužívat plošně a řešit tak dlouhodobý nedostatek personálních kapacit. Tento rozsudek se sice vztahuje k zákonu č. 361/2013 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, druhý citovaný rozsudek ale explicitně stanovil, že se závěry předchozího je nutné analogicky aplikovat i na služby přesčas nařizované dle zákona o vojácích z povolání. Uvedený závěr potvrzuje i pozdější rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2015, č. j. 22 Ad 20/2014-69. 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 23. 6. 2017 na podanou žalobu nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že Agentura služeb je mezi jinými vojenskými útvary specifická. Velitelé běžných vojenských útvarů mají v kompetenci plánovat a realizovat veškeré činnosti a služební doba podřízených vojáků je skutečně v jejich gesci. U Agentury služeb se plnění úkolů přeprav a pracovní režim řidičů odvíjí od jednotlivých pracovních úkolů každého organizačního celku rezortu. Podřízení vojáci – řidiči – jsou sice v obecné kompetenci ředitele Agentury služeb, avšak v okamžiku přistavení vyžádaného služebního vozidla podléhají tzv. veliteli vozu, tedy osobě, která si jízdu vyžádala a jejímiž pokyny se řidič až do ukončení jízdy řídí. 9. Dále ve vztahu k „týdenní mu plánu požití VTM“ uvedl, že nelze rigorózně nastavit a dodržovat plán plnění dopravní obslužnosti Agentury služeb, který je dán plněním úkolů zaměstnance jiného organizačního celku (např. délkou jednání, které sám neřídí). Dále uvádí, že dle statistiky Agentury služeb je asi 40 – 60 % jízd tvořeno operativními a nepředvídanými cestami. I u plánovaných cest je však jejich harmonogram pouze předpokládaný a uzpůsobuje se momentální situaci a potřebám uživatelů. Dále uvádí, že asi 90 % jízd zajišťovaných Agenturou služeb slouží k zajištění přepravy osob (kde je riziko neočekávaných změn a úprav), pouze asi 10 % jízd se týká přepravy materiálu (u kterých je větší předvídatelnost). 10. Dále uvedl, že žalobcem uplatněné nároky je třeba rozdělit do dvou kategorií, těch, které se vztahují k službám přesčas v období do 30. 6. 2015 a těm po tomto datu (k 1. 7. 2015 totiž došlo k novelizaci zákonné úpravy). Uvádí, že za služby přesčas do 30. 6. 2015 (limit 150 hodin) již žalobci určité plnění poskytnuto bylo; v období po 30. 6. 2015 neobsahuje právní úprava základ pro žalobcem uplatněný nárok. III. Posouzení žaloby 11. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnu