9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 139/2017- 42 - text 11 9 A 139/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: HSnet s.r.o., IČO: 29281865 se sídlem Brno – Královo Pole, Mojmírovo náměstí 75/2, zastoupen Mgr. Michalem Žibřidem, advokátem, se sídlem Sezimovo Ústí, nám. T. Bati 424, Český telekomunikační úřad se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 5. 6. 2017, č. j. ČTÚ-3 597/2017-603 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „žalovaný“) ze dne 5. 6. 2017, č. j. ČTÚ-3 597/2017-603, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 2. 9. 2016, č. j. ČTÚ-67 805/2016-610/III. vyř. Uvedeným rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl, že se žalobce dopustil správního deliktu podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 127/2005 Sb.“) tím, že nepředložil informace, údaje a podklady stanovené formulářem elektronického sběru dat ART152 – Služby poskytované v elektronických komunikacích umístěných v systému Elektronického sběru dat (dále jen „ESD“) v rozsahu geografických údajů o přístupu k internetu prostřednictvím bezdrátového přístupu ve volných pásmech – zejména 2,4; 5 a 10 GHz (tzn. včetně WiFi) do 15. 3. 2016 vyžádané Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „ČTÚ“) č. j. ČTÚ-781/2016-610 ze dne 21. 1. 20169 podle § 115 zákona č. 127/2005 Sb. Za uvedený správní delikt byla žalobci uložena podle § 118 odst. 22 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb. pokuta ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve rekapituloval průběh dosavadního řízení. Následně konstatoval, že je mu z úřední činnosti známo a ze spisového materiálu (konkrétně z printscreenu profilu žalobce v elektronické aplikaci Úřadu ČTÚ MOSS) vyplývá, že žalobce podniká v elektronických komunikacích, přičemž oznámil ČTÚ zahájení činností poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ke dni 1. 5. 2012. Žalobce oznámil poskytování služby přístupu k síti Internet s tím, že žalobce provozuje veřejnou pevnou komunikační síť. Žalobce je tedy dle § 114 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. povinnou osobou (neboť je osobou vykonávající komunikační činnost podle zákona č. 127/2005 Sb.), na niž se vztahuje informační povinnost dle § 115 zákona č. 127/2005 Sb., jakož i povinnosti vyplývající ze Všeobecného oprávnění. Coby povinná osoba je žalobce dle § 115 zákona č. 127/2005 Sb. povinen poskytnout na žádost ČTÚ ve stanovené přiměřené lhůtě požadované formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona ČTÚ příslušný. Žalobce byl na základě citovaného ustanovení a v souladu s čl. 2 písm. c) Všeobecného oprávnění „Žádostí o poskytnutí informací podle § 115 zákona o elektronických komunikacích“ ze dne 21. 1. 2016, zn. ČTÚ-781/2016-610 (dále jen „Žádost“), doručenou žalobci dne 26. 1. 2016 (jak vyplývá z doručenky založené ve spise), vyzván k poskytnutí informací vyplněním formuláře „ART152 – Služby poskytované v elektronických komunikacích“ (dále též jen „formulář“) prostřednictvím systému ESD. Termín odevzdání formuláře byl v žádosti stanoven na 15. 3. 2016. Z komunikace mezi ČTÚ a žalobcem, realizované ve dnech 1. 4. 2016 až 17. 6. 2016 prostřednictvím portálu ESD, jejíž printscreen je založen ve spise, vyplývá, že žalobce ve stanoveném termínu formulář vyplnil, nicméně v geografické příloze formuláře (konkrétně sekce 2 řádek 38) namísto konkrétních adresních míst jednotlivých přípojek jednotlivých koncových uživatelů uvedl adresní místa vysílačů. Uvedenou skutečnost potvrzuje i sám žalobce, když v rozkladu uvádí, že „vyplněný formulář byl účastníku řízení několikrát vrácen s tím, že má doplnit adresní místa zákazníků…“ a dále namítá, že „…účastník řízení uvedl, v souladu s předchozí praxí, adresní místa vysílačů s počty klientů, což je více než dostačující.“. Nápravu žalobce nezjednal, přestože byl ČTÚ prostřednictvím portálu elektronického sběru dat na uvedený nedostatek upozorněn a vyzván k jeho odstranění. Uvedeným jednáním žalobce naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 118 odst. 5 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. 3. K rozkladovým námitkám žalobce relevantním pro projednávanou věc žalovaný uvedl následující: 4. K námitce, že je rozhodnutí správního orgánu I. stupně nepřezkoumatelné, neboť v odůvodnění rozhodnutí zcela absentují důkazy, na základě kterých správní orgán I. stupně zjistil a dovodil skutkový stav, žalovaný konstatoval, že správní orgán I. stupně v rozhodnutí odkazoval na žádost a dále na historii stavů formuláře na portále ESD. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je tedy zřejmé, o jaké podklady správní orgán I. stupně svá skutková zjištění opírá. Skutková zjištění správního orgánu I. stupně potvrzují i tvrzení žalobce uvedená v jím podaném odporu a rozkladu. O skutkovém stavu, jak byl zjištěn správním orgánem I. stupně, tak nejsou důvodné pochybnosti. 5. K námitce, podle které žádost nemá náležitosti dle § 115 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., žalovaný konstatoval, že v žádosti je uvedeno, že údaje jsou požadovány „zejména za účelem pravidelného sběru informací pro využití v rámci analýz relevantních trhů, mezinárodního vykazování, státní statistické služby a mapování existence NGA infrastruktury“. Účel, pro který byly informace od žalobce požadovány, tedy byl v žádosti uveden. 6. K námitce, že správnímu orgánu I. stupně opakovaně sdělil, že mapování se týká NGA sítí a tyto sítě žalobce neprovozuje, uvedl, že z žádosti vyplývá, že údaje v rozsahu stanoveném ve formuláři nebyly vyžadovány výhradně za účelem mapování existence NGA infrastruktury, ale rovněž za účelem pravidelného sběru informací pro využití v rámci analýz relevantních trhů, mezinárodního vykazování a státní statistické služby. Požadavek na poskytnutí informací v rozsahu dle formuláře tak byl dostatečně zdůvodněn, nicméně uvedený výčet je uvozen slovem zejména, a tedy se jedná o výčet demonstrativní (tj. nikoli vyčerpávající). Žalovanému je přitom z jeho úřední činnosti známo, že mapování se netýká pouze NGA infrastruktury, nýbrž mapování existující infrastruktury internetu jako takové. Na uvedené byl žalobce upozorněn, když mu v rámci ESD komunikace bylo sděleno, že „Data jsou sbírána zejména za účelem mapování existující infrastruktury internetu, které jsou nezbytnou součástí přípravy dotačního programu na podporu budování vysokorychlostních NGA sítí v ČR.“. Žalobce byl tedy upozorněn, že mapování se týká existující infrastruktury internetu, nikoli výhradně infrastruktury NGA sítí. Jak již uvedl správní orgán I. stupně, mapování předpokládalo sběr geografických dat v rozlišení na adresní místa všech sítí, tedy i těch, které ve stávajících parametrech neodpovídají definici sítě NGA. Žalobce v rozkladu namítá, že „uvedl adresní místa vysílačů s počty klientů, což je více než dostačující.“. Z uvedeného tvrzení je zřejmé, že žalobce řízení sítě, na něž se vztahuje povinnost poskytnout informace na základě žádosti, provozuje, a byl si této skutečnosti vědom. Žalobce by ČTÚ stěží na základě žádosti poskytoval informace o adresních místech vysílačů s počty klientů v případě, že by žádné sítě dotčené žádostí neprovozoval. Žalovaný se tak neztotožnil s tvrzením žalobce, že „správní orgán I. stupně opakovaně vyžaduje po účastníkovi řízení informace, kterými účastník řízení nedisponuje, a poté ještě v souvislosti s tímto je udělena účastníku řízení pokuta.“. Žalobce sítě dotčené žádostí provozuje, a tudíž mu musí být mimo jiné známy i adresy připojení jednotlivých uživatelů sítě, jež však ČTÚ nesdělil, ačkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. Žalovaný se přitom plně ztotožňuje se závěry správní orgánu I. stupně, že pouhý „údaj adresního místa vysílače pro potřeby mapování existence NGA infrastruktury nemá dostatečnou vypovídací hodnotu, protože neposkytuje informaci o tom, jaká adresní místa skutečně pokrývá a jakým typem přípojky jsou adresní místa v jeho dosahu vybavena. Skutečný dosah vysílače může být také ovlivněn dalšími faktory, jako jsou členitost terénu, rušení atd.“. Pouhý údaj o adresním místě vysílače tak pro účely zmapování sítě elektronických komunikací nelze považovat za dostačující. 7. K námitce, že ČTÚ na pořádaných školeních proklamuje, že mapa, kterou se chystá vytvořit na základě údajů požadovaných v žádosti, bude mít nejmenší jednotku trojkovou obec, přičemž obce, ve kterých účastník řízení internet provozuje, jsou z větší části obce s velmi n