3 Afs 203/2019 — Nejvyšší správní soud

14 Af 12/2017- 72 - text 13 pokračování 14Af 12/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: Státní fond životního prostředí České republiky sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2017, č. j. 33346/17/5000-10480-703694, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 31. 7. 2017, č. j. 33346/17/5000-10480-703694, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým Odvolací finanční ředitelství (dále jen „žalovaný“) zamítlo jeho odvolání proti platebnímu výměru č. 4380856/2016 ze dne 19. 5. 2016, č. j. 4380856/16/2000-31471-109992 (dále jen „platební výměr ze dne 19. 5. 2016“), který vydal Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“). Uvedeným platebním výměrem správce daně žalobci vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 121 201,00 Kč. 2. Ze správního spisu k dané věci vyplynulo, že Ministerstvo vnitra schválilo žalobci jeho žádost o finanční podporu z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „OP LZZ“) pro realizaci projektu „Nastavení systému řízení a rozvoje zdrojů na SFŽP“, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/48.00018. Zároveň mu vydalo Podmínky použití prostředků pro realizaci projektu ze dne 22. 2. 2010, včetně přílohy č. 1 „Rozpočet projektu“ a přílohy č. 2 „Přehled monitorovacích indikátorů“ (dále jen „Podmínky“). K podmínkám byly vydány celkem 4 dodatky. 3. Na projekt byly schváleny prostředky v celkové výši maximálně 11 466 000,00 Kč, z toho maximálně 9 746 100,00 Kč z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie, tj. ve výši 85 % výše celkových způsobilých výdajů projektu, a maximálně 1 719 900,00 Kč z ostatních veřejných prostředků příjemce na část národního spolufinancování, tj. 15 % výše z celkových způsobilých výdajů. 4. Při realizaci projektu byl žalobce povinen postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) a s pravidly stanovenými Metodickým pokynem pro zadávání OP LZZ, ve verzi účinné v rozhodném období (dále jen „Metodický pokyn“). 5. Dne 19. 1. 2016 zahájil správce daně u žalobce daňovou kontrolu protokolem č. j. 181031/16/2000-31471-107747 (dál jen „protokol o zahájení daňové kontroly“). Žalobce byl seznámen s výsledkem kontrolního zjištění dne 25. 4. 2016, o čemž byl sepsán protokol o ústním jednání č. j. 3351894/16/2000-31471-107747 (dále jen „protokol o ústním jednání ze dne 25. 4. 2016“) a téhož dne byla daňová kontrola ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole č. j. 3352092/16/2000-31471-107747 ze dne 25. 4. 2016 (dále jen „zpráva o daňové kontrole“). 6. Dle obsahu zprávy o daňové kontrole žalobce v rámci realizaci veřejné zakázky na služby „Zpracování popisu pozic a kompetenčního modelu, včetně zpracování personální strategie a systému hodnocení“ zadávané v otevřeném řízení (dále jen „veřejná zakázka 001“) nedodržel povinnost uchovávat veškeré dokumenty související s realizací projektu v souladu s platnými právními předpisy. Tímto jednáním žalobce porušil podmínku stanovenou částí II bodem 17 Podmínek. Dále bylo zjištěno, že vymezení technických kvalifikačních předpokladů neodpovídalo předmětu veřejné zakázky, čímž byl porušen § 56 odst. 7 písm. c) zákona o veřejných zakázkách. 7. Dále žalobce v rámci realizace veřejné zakázky na služby „Implementace pilotních vzdělávacích aktivit“ zadávané v otevřeném řízení (dále jen „veřejná zakázka 002“) nezveřejnil dodatečné informace týkající se předmětné veřejné zakázky na stránkách www.esfcr.cz, čímž porušil § 49 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Obdobného pochybení se žalobce dopustil i v rámci realizace veřejné zakázky na služby „Implementace pilotních vzdělávacích aktivit – vzdělávání v oblasti legislativy a právních předpisů“ zadávané v otevřeném řízení (dále jen „veřejná zakázka 005“). 8. Výše popsané jednání vedlo k neoprávněnému použití jiných peněžních prostředků státu a k neoprávněnému použití poskytnutých peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), a tím k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. a) a b) rozpočtových pravidel. 9. V důsledku konstatování porušení rozpočtové kázně vydal správce daně platební výměr ze dne 19. 5. 2016, který se týkal porušení rozpočtové kázně ve vztahu k prostředkům poskytnutých ze státního rozpočtu, a dále platební výměr č. 4380781/2016, jenž stanovil odvod za porušení rozpočtové kázně ohledně prostředků, které žalobce vynaložil na národní spolufinancování daného projektu. Platební výměr č. 4380781/2016 byl potvrzen rozhodnutím žalovaného č. j. 33344/17/5000-10480-703694, proti němuž žalobce podal samostatnou správní žalobu, která je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 Af 11/2017. 10. Žalobce podal dne 20. 6. 2016 proti platebním výměrům společné odvolání, v němž namítal, že u veřejných zakázek 001, 002 a 005 nebyly použity prostředky ze státního rozpočtu, ale z jeho vlastního rozpočtu. Správce daně měl při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně přihlédnout ke skutečnosti, že žalobci poskytovatel nevyplatil prostředky v plné výši, neboť v opačném případě byl žalobce sankcionován dvakrát. Žalobce nesouhlasí, že porušil svou povinnost zveřejnit dodatečné informace, neboť tyto informace zveřejnil na svém webovém profilu. 11. Žalovaný odvolání zamítl žalobou napadeným rozhodnutím s odůvodněním, že žalobce hospodaří s majetkem státu v postavení organizační složky a jeho peněžní prostředky jsou jinými peněžními prostředky státu dle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel. Příslušné odůvodnění obsahuje zpráva o daňové kontrole, technický kvalifikační předpoklad u veřejné zakázky 001 byl nepřiměřený a příslušné informace nebyly zveřejněny na webové stránce www.esfcr.cz. V případě odvodu za porušení rozpočtové kázně se nejedná o správní trestání, a proto se zde neuplatní princip retroaktivity in mitius. II. Obsah žaloby 12. Žalobce v žalobě nejprve vyjadřuje nesouhlas se závěrem žalovaného, že je organizační složkou státu z hlediska rozpočtování. Naopak tvrdí, že jeho rozpočet náleží do soustavy veřejných rozpočtů České republiky, které tvoří státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a mimorozpočtové fondy. Podle § 2a zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SFŽP“) žalobce sestavuje návrh svého rozpočtu na následující rozpočtový rok nejméně v rozsahu celkových příjmů a výdajů na základě částky sdělené Ministerstvem financí a předkládá ho vládě prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Tento podíl se týká prostředků, které žalobce poskytuje jako finanční podporu příjemcům dotací právě ze svého rozpočtu. Jedná se o prostředky ve smyslu § 3 písm. c) rozpočtových pravidel, které jsou odděleny od prostředků státního rozpočtu. Tuto skutečnost žalovaný nebere v úvahu. 13. Vláda předkládá návrh rozpočtu žalobce spolu s návrhem na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Rozpočet žalobce však není součástí žádné kapitoly státního rozpočtu, a stojí tedy mimo něj. Rozpočet žalobce je součástí státního rozpočtu pouze ve smyslu státního rozpočtu jako souhrnu finančních dokumentů projednávaných a schvalovaných Poslaneckou sněmovnou. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu je předkládán s dokumentací, která v jedné ze svých příloh popisuje hospodaření veřejných rozpočtů, jichž je součástí jak státní rozpočet, tak rozpočet státních fondů. Pokud by byl rozpočet žalobce schodkový, tento schodek by pokryly prostředky ze zůstatku na jeho běžném účtu. Z rozpočtu žalobce jsou vynakládány i finanční prostředky spojené s realizací vlastních projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Žalobce rovněž připomíná, že zůstatek jeho finančních prostředků koncem kalendářního roku nepropadá, jako je tomu ve státním rozpočtu. 14. K okamžiku vzniku porušení rozpočtové kázně žalobce uvádí, že dle § 44 odst. 1 a § 3 písm. e) rozpočtových pravidel je tímto okamžikem skutečné použití veřejných prostředků. Okamžik vzniku porušení rozpočtové kázně uvedený ve zprávě o daňové kontrole jako úhrada faktur ze strany příjemce je proto nesprávný. Ke vzniku porušení rozpočtové kázně u prostředků státní