4 As 113/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 46/2019- 20 - text 13 16 A 46/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: M. O., nar. X X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2019 č. j. 740/2019-160-SPR/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále jen „žalovaný“) ze dne 11. 6. 2019 č. j. 740/2019-160-SPR/3 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 1. 3. 2019 č. j. MHMP 400827/2019/Dvo (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) podle ust. § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), zastavil řízení ve věci přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), ohledně skutku ze dne 27. 6. 2018 v 13:01 hodin v Praze 6, Brusnický tunel (tunelový komplex Blanka), směr Strahov, zahájeného proti žalobci, neboť spáchání skutku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákon č. 361/2000 Sb., o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno. II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že žalovaný odvolání nesprávně vyhodnotil jako nepřípustné, podatelem odvolání nebyl P. K., ale zmocněnec žalobkyně, obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., IČ: 24317594, zastoupená jednatelem, spolkem Ochrana řidičů o.s., IČ: 01917714, jednajícím P. K., narozeným dne X, jako osobou pověřenou pro výkon funkce člena statutárního orgánu. Tvrdil, že P. K. prokázal své oprávnění jednat, když spolu s plnou mocí doručil správnímu orgánu smlouvu o převodu obchodního podílu a rozhodnutí jediného společníka o odvolání jednatele a jmenování nového jednatele, z této smlouvy vyplývalo, že novým vlastníkem 100 % podílu společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., zmocněnce žalobkyně, je právnická osoba Ochrana řidičů, o.s., z rozhodnutí jediného společníka pak vyplývalo, že nový nabyvatel společnosti jako jediný společník odvolal jednatele P. D. a jmenoval nového jednatele, kterého pro výkon funkce jednatele zastupuje P. K. 4. Měl za to, že P. D. za společnost jednat nemůže, neboť jí bylo doručeno rozhodnutí jediného společníka, kterým byla z funkce odvolána. Žalovaný přitom nic stran právního posouzení oprávnění jednat za společnost nerozporuje, pouze tvrdí, že předložené dokumenty neprokazují, že by P. K. mohl jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. Namítal, že pravdivost údajů obsažených v listině je zaručena úředně ověřenými podpisy k tomu oprávněných osob, pravdivost jmenování P. K. osobou vykonávající funkci jednatele je zaručena ověřeným podpisem jediného společníka. Žalovanému tedy nevznikla důvodná pochybnost založená na konkrétních skutečnostech. Nesouhlasil s tím, že by odvolatel (ať už tím žalovaný myslí P. K. nebo společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o.) v minulosti zpochybnil plnou moc. Shrnul, že P. K. byl oprávněn jednat jménem právnické osoby, která byla zmocněncem žalobce, což řádně doložil stejnými listinami, jaké jsou dokládány i rejstříkovému soudu. Žalovaný neměl důvod o nich pochybovat. V obchodním rejstříku nebyla sice uvedena oprávněná jednat za spolek Ochrana řidičů, o.s., nicméně tato skutečnost vyplývala z živnostenského rejstříku, žalovanému nic nebránilo v tomto směru potřebné doklady vyžádat. 5. Dále poukázal na to, že správní orgán I. stupně na základě identických listin dlouhodobě a ve velkém množství akceptuje podání společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., zastoupené P. K., což vyvolává legitimní očekávání na straně žalobce. 6. I pokud by v otázce prokázání zastoupení byla jakákoli vada, a to i v případě, pokud by na podání odvolání bylo po právu nahlíženo jako na podání P. K., byl žalovaný povinen vyzvat žalobce k odstranění vad podání podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu, poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2004, sp. zn. 5 A 41/2001. 7. Konečně tvrdil, že P. K. byl oprávněný jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. též z titulu pověřeného zaměstnance, žalovanému bylo předloženo písemné pověření zaměstnance. Dodání pracovní smlouvy je zcela nad rámec povinností účastníka. Žalovaný měl o podaném odvolání meritorně rozhodnout. 8. Žalobce též navrhl naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci a nesouhlasil s tím, aby na webu Nejvyššího správního soudu byly uvedeny osobní údaje žalobce a jeho právního zástupce. Argumentoval tím, že právní zástupce žalobce v roce 2017 vystupoval ve stovkách řízení před soudy pro věci správního soudnictví, nemá zájem na tom, aby z webu Nejvyššího správního soudu byl ze strany veřejnosti a orgánů státní moci zjistitelný jeho časový program jakožto advokáta, jde o jeho soukromou věc. Rovněž měl za to, že právní zástupce je i jako advokát soukromoprávní osobou, která má zájem na tom, aby ze strany veřejnosti nebyla ztotožňována se svým klientem. Namítal protiústavnost ust. § 130 odst. 1 Směrnice č. 3/2017 Kancelářského a spisového řádu Nejvyššího správního soudu. Domníval se, že žalobce a její právní zástupce mají právo být zapomenuti, navrhl aplikaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016. 9. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení a aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě shrnul okolnosti skutku ze dne 27. 6. 2018, na jehož základě vzniklo podezření ze spáchání přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., které bylo postoupeno správnímu orgánu I. stupně, dále shrnul průběh správního řízení. 11. Setrval na nepřípustnosti podaného odvolání, odkázal na stranu 2 napadeného rozhodnutí, P. K. neprokázal, že by byl zmocněn žalobcem, ani nebylo prokázáno, že je oprávněn jednat za právnickou osobu Pomáháme a chráníme, s.r.o., Městský soud v Praze na podkladě shodných listin odmítl provést změnu zápisu v obchodním rejstříku, což je dalším důvodem pro pochybnosti žalovaného ohledně oprávnění P. K. jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o.. Z uvedeného je zřejmé, že v případě pochybností žalovaný vycházel z údajů uvedených právě v obchodním rejstříku, neboť pan K. neprokázal opak. Ohledně zpochybňování plných mocí obecnými zmocněnci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017 č. j. 1 As 352/2016-36. 12. Uvedl, že správní orgán I. stupně, ani žalovaný v žádném případě neakceptovali shodně doložené oprávnění jednat jménem právnické osoby Pomáháme a chráníme, s.r.o., nelze hovořit o ustálené praxi, jedná se o novinku a je vhodné odstranit jistou nejednotnost. 13. Měl za to, že se zde plně uplatní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018 č. j. 4 As 113/2018-39, na jehož základě již není třeba P. K. vyzývat k doplnění podání, tj. prokázání zmocnění, neboť opakovaně podává vadná podání a byl již o jejich náležitostech několikrát poučen. Konstatoval, že P. K. si je vědom, že zastupovat ve správním řízení je možné pouze po předložení řádné plné moci, to však v daném případě učiněno nebylo, správnímu orgánu I. stupně byla předložena plná moc udělená žalobcem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., ve které ani není uvedeno, že by žalobce souhlasil s udělením plné moci třetí osobě, naopak je výslovně uvedeno, že nesouhlasí se substitucí, je tedy zcela jasné, že vůlí žalobce bylo nenechat se zastupovat nikým jiným než společností Pomáháme a chráníme, s.r.o., tato vůle je prokázána plnou mocí, nikoli rozhodnutím jediného společníka o odvolání jednatele a jmenování nového jednatele a smlouvou o převodu obchodního podílu. Žalovaný však nezpochybňuje žalobní legitimaci žalobce. 14. Domníval se, že hlavním důvodem pro požadavek nezveřejňování údajů žalobce a jeho právního zástupce je to, že pan Mgr. Voříšek se cítí být poškozován, je-li spojován se způsobem, jakým vykonává advokacii, resp. jeho spojitostí s konkrétními obecnými zmocněnci (např. pan K., společnost ODVOZ VOZU s.r.o.), jím zvolený způsob výkonu advokacie je zcela v jeho kompetenci, tudíž v podstatě poškozuje sám sebe a není důvod údaje anonymizovat. 15. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 16. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska př