7 As 82/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 38/2019- 37 - text 8 8 A 38/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalované D. N., zastoupený JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2019, č. j. MV-14384-4/SO-2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 22. 11. 2018, č. j. OAM-2469-40/DP-2013, kterým byla zamítnuta její žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území spočívající v tom, že žalobkyně neplnila účel povoleného dlouhodobého pobytu: výkonný manažer – účast v právnické osobě. 2. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 12. 3. 2014 její žádost zamítl z důvodu, že neplní účel, pro který jí bylo povolení uděleno, a z důvodu, že předložila k žádosti náležitost, v níž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídaly skutečnosti. Žalovaná k odvolání žalobkyně toto rozhodnutí zrušila a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně, neboť správní orgán vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3. Správní orgán proto doplnil dokazování ve věci mimo jiné výslechem žalobkyně a rozhodl, jak shora uvedeno. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná mimo jiné konstatovala, že provedeným výslechem dne 9. 3. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně neplnila účel povoleného pobytu výkonný manažer – účast v právnické osobě. Ke své činnosti pro společnost V.I.N. Familie s.r.o. žalobkyně uvedla, že sháněla úklidové práce a nabízela je dál, sháněla zákazníky a klienty společnosti, nicméně nebyla schopna tyto zakázky blíže specifikovat. Z popisu činností, které žalobkyně vykonávala a jaké má povědomí o fungování společnosti lze vyvodit, že nevykonávala činnost jednatelky této společnosti a neplnil tak účel povoleného pobytu. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně namítá, že správní orgány nezjistily stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu a neopatřily si dostatečné podklady pro své rozhodnutí. 5. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem napadeného rozhodnutí, neboť není pravdou, že by byla pouze účelově zapsaná jako jednatelka společnosti V.I.N. & Familie s.r.o. a na jejím podnikání se jakkoli nepodílela. 6. Žalobkyně se v rámci svého výslechu obsáhle vyjádřila ke svým aktivitám v uvedené společnosti. Z pokládaných otázek ze strany správního orgánu byla zjevně patrná cílená snaha žalobkyni maximálně v rámci výslechu znervóznit a zneužít její nižší právní erudovanosti. Na základě toho však vytvořil situaci, kdy bude z několika neurčitých odpovědí možné zdánlivě dovozovat jinak zcela nedůvodný závěr o tom, že žalobkyně neplní účel pobytu. 7. Žalobkyně na otázku správního orgánu, jaký je její vztah k shora uvedené společnosti odpověděla: „Já tam stále jako jednatel“. Na otázku, jak se podílela/podílí na činnosti společnosti, odpověděla: „Volala, sháněla úklidové práce a nabízela je dál, sháněla zákazníky a klienty společnosti. Obchodovali jsme s někým z Ukrajiny, týkalo se to lesnictví.“ Na otázku, kdy za společnost vedla své poslední obchodní jednání, kde, kdy a s kým to bylo, žalobkyně odpověděla: „Tak myslím, že v roce 2006 s panem V., scházeli jsme se všichni společníci a jednatelé a jednali jsme. Jednali jsme o firmě, že se ji moc nedařilo a o takových věcech.“ 8. Žalobkyně uvádí, že s ohledem na tato vyjádření žalobkyně je zřejmé, že se žalobkyně na chodu společnosti aktivně podílela a fakticky působila jako jednatelka této firmy, když i správní orgán uvedl, že z veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že žalobkyně je od 20. 4. 2010 do podání žaloby její jednatelkou. 9. Je tedy zřejmé, že žalobkyně disponuje v současnosti platným dokladem o plnění účelu pobytu na území ČR. Není pravdou, že se dopustila obcházení zákona, že neplnila účel povoleného pobytu a reálně nevykonávala funkci jednatelky v této společnosti a to po celou dobu zkoumaného povoleného pobytu. Neexistuje proto jiná závažná překážka v pobytu cizinky na území ČR. 10. V rozporu se závěry napadeného rozhodnutí je navíc zřejmé, že žalobkyně v současnosti disponuje platným živnostenským oprávněním a prokazatelně tak plní i v současné době účel dlouhodobého pobytu – podnikání jako OSVČ – když navíc v předchozím období plnila účel pobytu - podnikání - svou účastí v právnické osobě. 11. Žalobkyně má proto za to, že došlo k porušení jednak ust. § 3 a jednak § 2 odst. 1, 3 a 4 správního řádu. 12. Dále žalobkyně upozornila na skutečnost, že správní řízení bylo v jejím případě započato již v 16. 1. 2013, a k vydání rozhodnutí Ministerstva vnitra došlo až po více než 6-ti letech, což je doba zcela neadekvátní a nezákonná. Po celou tuto dobu žila žalobkyně v nejistotě, zda jí bude dlouhodobý pobyt prodloužen či nikoliv. 13. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Námitky uváděné v podané žalobě jsou identické s námitkami uvedenými v odvolání. S ohledem na toto plně odkázala na odůvodnění rozhodnutí Komise č. j. MV-14384-4/SO-2019 ze dne 13. 2. 2019, ve kterém byly námitky řádně vypořádány. III. Posouzení žaloby 14. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalovaná se k možnosti takového postupu ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila a žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 16. Dle ust. § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 17. Dle ust. § 2 odst. 1 správního řádu, správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. 18. Dle odst. 3, správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 19. Dle odst. 4, správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 20. Dle ust. § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území. 21. Dle ust. § 134 Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. účinného do 31. 12. 2013, jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 22. Dle ust. § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. učinného od 1. 1. 2014, jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. 23. Dle odst. 2 tohoto ustanovení jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Nikdo však není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2. 24. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že účel, pro který byl cizinci povolen pobyt, musí být skutečně naplňován a to po celou dobu t