6 As 57/2014 — Nejvyšší správní soud

8 Ad 8/2019- 169 - text 19 8 Ad 8/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému za účasti Karlovarská Korunní s.r.o., IČO: 182 26 990 se sídlem č.p. 77, 363 01 Stráž nad Ohří zast. Mgr. Jakubem Oniskem, advokátem se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2 Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí č. 4, 128 01 Praha 2 Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO: 000 00 205 Pod Juliskou 1321/5, Praha, divize Karlovy Vary, Mattoniho nábřeží 203/130, Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 04. 2019, č.j. MZDR 592/2019-5/PRO takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím rozhodl Ministr zdravotnictví ve věci rozkladu žalobce proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, oddělení Český inspektorát lázní a zřídel (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 28. 12. 2017, č.j. MZDR 30993/2017-6/OZD-ČIL-T (dále jen „nové povolení“) tak, že se rozklad podaný žalobcem dne 20.12.2018 podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 92 odst. 1 správního řádu „jako nepřípustný zamítá“. 2. Dne 18. 01. 2017 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí o povolení užívání zdroje KRONDORF s označením BJ-142 v lokalitě Stráž nad Ohří č.j. MZDR 57458/2016-13/OZD-ČIL-Vac a platností na dobu určitou do 31.01.2019 (dále jen „původní povolení“). Účastníky řízení o vydání původního povolení byli mimo samotného žadatele, tj. společnosti Krondorf, také žalobce a osoba zúčastněná na řízení. 3. Dne 23. 07. 2017 zažádala společnost Krondorf o vydání nového povolení k užívání zdroje KRONDORF. Nové povolení bylo vydáno pod č.j. MZDR 30993/2017-6/OZD-ČIL-T dne 28. 12. 2017. Mezi účastníky tohoto řízení již nebyl žalobce přizván, nebyl o probíhajícím řízení nijak informován a nové povolení nebylo žalobci doručeno. 4. Žalovaný odůvodnil své rozhodnutí o zamítnutí rozkladu žalobce proti vydanému novému povolení tím, že žalobce nespadá do okruhu účastníků řízení, které předcházelo vydání nového povolení, jelikož se v případě žalobce ve vztahu k předmětnému řízení nejedná o subjekt uvedený v § 11 zákona č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) (dále jen „lázeňský zákon“) a zároveň není založeno právo žalobce jako účastníka dle § 27 odst. 1 a odst. 2 správního řádu. Žalovaný zhodnotil, že žalobce není v daném případě dotčenou osobou, neboť změnou povolení k využívání zdroje Krondorf co do platnosti tohoto povolení, při nezměněném objemu čerpání minerální vody, nedošlo k přímému dotčení práv žalobce a žalobce dotčení svých vrtů nebo jiných konkrétních práv změnou platnosti původního povolení na dobu určitou netvrdil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Rozhodnutí žalovaného považuje žalobce za nezákonné jak z důvodů hmotněprávních, neboť se správní orgán prvního stupně i žalovaný dopustili nesprávného právního posouzení věci, tak i z důvodů procesněprávních, neboť správní řízení je stiženo zásadními vadami. 6. Vrt BJ-142 (dále jen „vrt KRONDORF“), o jehož povolení se jedná, se nachází na pozemku p. č. 1094, k.ú. Stráž nad Ohří, který je v majetku České republiky a ve správě osoby zúčastněné na řízení. Na stejném pozemku jako vrt KRONDORF se nachází rovněž vrty žalobce s označením BJ 30 B a v těsném sousedství (na hranici pozemku p.č. 1094 a 30/6) také vrt BJ 4, tj. stavby jímacího zařízení ve vlastnictví žalobce, včetně části minerálkovodu. V těsném sousedství vrtu KRONDORF se dále nachází další významné jímací zařízení žalobce, konkrétně pak vrt BJ 9 s označením Korunní kyselka II, umístěný na pozemku p.č. 1093/1, k.ú. Stráž nad Ohří, který je v majetku žalobce. 7. Žalobce je dále vlastníkem jímacích zařízení a provozovatelem vrtů s označením BJ-5 (Korunní kyselka I), BJ-11 (Korunní kyselka III), BJ-21, BJ-22, BJ-26, BJ-37, BJ-145, HV-12, HV-14B, HV-16, HV-25, HJ-104B, HJ-105, HJ-107, vše v lokalitě Stráž nad Ohří, umístěných na pozemcích buďto přímo sousedících s pozemkem p. č. 1094, k.ú. Stráž nad Ohří, na němž se nachází vrt KRONDORF, nebo v jeho těsné blízkosti. Umístění jednotlivých vrtů v lokalitě doložil žalobce znázorněním na katastrální mapě. 8. Žalobce dále uvedl, že z předchozích řízení, ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného není zřejmé, z čeho správní orgány vycházejí při definování hranic zdroje s označením KRONDORF, jímaného vrtem BJ – 142, a to s ohledem na to, že podzemní zdroj přírodní minerální vody jako přírodní síla nerespektuje hranice pozemku, na němž se nachází vrt určený k jeho jímání a nelze jej tudíž automaticky touto hranicí vymezit. To platí o to více v případě, kdy je jímací zařízení příslušného zdroje umístěno blízko samotné hranice pozemku, tak jako je tomu v případě vrtu BJ-142. 9. V lokalitě Stráž nad Ohří navíc v tuto chvíli nelze povrchově ohraničit zdroj s označením KRONDORF ani pomocí tzv. ochranných pásem tak, jak je to zcela běžné v jiných lokalitách. Důvodem je především fakt, že zdroj s označením KRONDORF nemá svá vlastní ochranná pásma I. a II. stupně, která by byla nezávislá na ochranných pásmech definovaných pro zdroje Korunní ve správě žalobce. Až do okamžiku podání této žaloby nedošlo v rozporu s podmínkami Původního povolení k revizi ochranných pásem zdroje s označením KRONDORF a nelze tak v tuto chvíli vůbec stanovit, pod jakými pozemky a nemovitostmi se tento zdroj nachází, resp. kde leží z hydrogeologického hlediska jeho hranice. S ohledem na hydrogeologickou strukturu dané lokality a měnící se vlastnosti tohoto zdroje dokonce v tuto chvíli ani není a nebylo postaveno najisto, že se jedná z hydrogeologického hlediska o samostatný zdroj, nezávislý na zdrojích ve správě žalobce (k tomu viz dále). 10. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, pod nimž se zdroj s označením KRONDORF jímaný vrtem BJ-142 s pravděpodobností hraničící s jistotou přinejmenším alespoň z části nachází. Vrt BJ-142 KRONDORF se nachází cca 37 metrů od hranice pozemku p.č. 1093/1 ve vlastnictví žalobce, cca 18 metrů od hranic pozemku p.č. 1177 a p.č. 1176 opět ve vlastnictví žalobce a cca 5 metrů od pozemku 30/6 ve vlastnictví obce Stráž na Ohří, jehož část má však žalobce v užívání s ohledem na umístění některých svých vrtů. Zároveň se přímo na pozemku, na němž se nachází vrt KRONDORF, nachází také osvědčený vrt žalobce s označením BJ-30 B. S ohledem na znění § 498 občanského zákoníku je i tento vrt, resp. stavbu jímacího zařízení, nutné považovat za samostatnou nemovitou věc ve vlastnictví žalobce, tj. nemovitost přímo dotčenou a spadající pod vymezení účastníků dle § 11 lázeňského zákona. Je přitom zřejmé, že prakticky veškeré pozemky a jiné nemovitosti ve vlastnictví žalobce, pod nimiž se s pravděpodobností hraničící s jistotou zdroj s označením KRONDORF nachází, jsou nezbytně provozem tohoto zdroje přímo dotčeny. Žalobce má tyto pozemky ve vlastnictví nebo užívání právě a jen za účelem jímání přírodní minerální vody Korunní, přičemž dochází-li v bezprostřední blízkosti k jímání podzemní vody ze zdroje nacházejícího se pod pozemky žalobce, je vzájemná provázanost obou těchto provozů nevyhnutelná (k tomu podrobněji viz dále). 11. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného není zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že žalobce není žádnou z osob zmiňovaných v § 11 lázeňského zákona a nelze tedy přisvědčit argumentaci uvedené v rozhodnutí žalovaného. Tato argumentace se zakládá na nesprávném skutkovém i právním zhodnocení, resp. je z hlediska požadavků na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu zcela nedostačující a nepřezkoumatelná. 12. Žalovaný rovněž v napadeném rozhodnutí žalovaného dospěl k závěru, že žalobce není dotčenou osobou ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu „neboť změnou povolení k využívání zdroje Krondorf co do platnosti tohoto povolení při nezměněném objemu čerpání minerální vody nedošlo k přímému dotčení práv společnosti Karlovarská Korunní“ a dále, že „dotčení jejích konkrétních práv nebylo po dobu platnosti předchozího rozhodnutí prokázáno a společností Karlovarská Korunní s.r.o. dotčení svých vrtů nebo jiných konkrétních práv změnou platnosti povolení na dobu neurčitou netvrdí“. 13. Předně žalobce uvádí, že nové povolení bylo vydáno jako povolení, kterým se „ruší a v plném rozsahu nahrazuje rozhodnutí ministerstva MZDR 57458/2016-13/OZD-ČIL-Vac ze dne 18. ledna 2017“, tj. původní povolení. Již z formálního hlediska se tedy nejedná o změnu povolení ve smyslu § 14 odst. 1 a 2 lázeňského zákona, tak jak tvrdí žalovaný, ale o vydání povolení zcela nového, v novém řízení vedeném dle § 10 a násl. lázeňského zákona. 14. Ani z materiálního hlediska se však nejedná o pouhou změnu dob