1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 1/2020- 62 - text 9 9Ad 1/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Bc. Jana Ferfeckého ve věci žalobce: Ing. D. Č. bytem X, zastoupen Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. MHMP 2203527/2019, sp. zn. S-MHMP 1643683/2017, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. MHMP 2203527/2019, sp. zn. S-MHMP 1643683/2017, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 23 570 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Ludmily Kutějové, advokátky. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odboru sociálních věcí (dále jen „OSPOD“), ze dne 2. 6. 2017, č. j. MCP8 077609/2017 8 Om 113/17, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o nahlédnutí do spisové dokumentace k nezletilému dítěti dle § 55 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“) ze dne 30. 5. 2017 (dále jen „žádost“); a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplynulo, že žalobce v žádosti žádal o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené ke svému nezletilému synovi K. Č. (dále jen „K. Č.“). OSPOD žádost zamítl pro rozpor se zájmem K. Č., který spočíval v ustanovení OSPOD kolizním opatrovníkem. Zdůraznil, že kolizní opatrovník je procesním zástupcem dítěte, jehož role je podobná roli právního zástupce, neboť oba vykonávají procesní práva zastoupeného a jejich prostřednictvím činí vše pro to, aby obhájili stanovisko klienta, resp. nejlepší zájem dítěte. Rodiče dítěte jsou přitom samostatnými účastníky soudního řízení. Nadto je OSPOD v případech, kdy plní funkci kolizního opatrovníka, sice povinen vést spisovou dokumentaci, ale neprovádí dokazování. Po dobu trvání kolizního opatrovnictví nelze s ohledem na ochranu práv dítěte umožnit rodičům, jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, resp. jejich zástupcům nahlížení do spisové dokumentace dle § 55 odst. 5 ZSPOD. Umožnit nahlížení oprávněných osob lze pouze do těch částí dokumentace, které s řízením nesouvisejí, příp. s ním souvisejí a jsou součástí soudního spisu. Opačný přístup by vedl k porušení zásady rovného postavení účastníků v občanském soudním řízení, neboť kolizní opatrovník je alter egem zastoupeného dítěte, přičemž dítě prostřednictvím opatrovníka nemůže požadovat nahlédnutí do podkladů, které si vedou ostatní účastníci. OSPOD musí zachovávat objektivitu a nemá s účastníky jednat o otázkách souvisejících se soudním řízením, zejména o své procesní strategii, což je též jeden z důvodů, proč nelze po dobu výkonu opatrovnictví umožnit nahlížení. 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 7. 2017, č. j. MHMP 1154016/2017, sp. zn. S-MHMP 1050840/2017 (dále jen „původní rozhodnutí žalovaného“) k odvolání žalobce změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že se žádost odmítá dle § 55 odst. 6 písm. b) ZSPOD. Odmítnutí žádosti zdůvodnil nikoli tím, že byl OSPOD jmenován kolizním opatrovníkem dítěte, nýbrž tím, že se měl žalobce snažit ovlivnit názor OSPOD na vyjádření druhé strany, matky dítěte, což je v rozporu se zájmem dítěte dle § 55 odst. 6 písm. b) ZSPOD. Proti původnímu rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke zdejšímu soudu, který ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 27. 9. 2019, č. j. 14 Ad 6/2017-36. V něm původní rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť neshledal jednání žalobce způsobilým narušit roli OSPOD ke K. Č., resp. zhoršit ochranu jeho práv, nemohlo tedy dojít k naplnění důvodu dle § 55 odst. 6 písm. b) ZSPOD. 4. Žalovaný proto o odvolání rozhodl znovu, žalobou napadeným rozhodnutím. V něm se ztotožnil se závěry OSPOD. Uvedl, že úkolem kolizního opatrovníka je zjistit a znát stanoviska jednotlivých účastníků a ideálně i zastupovaného dítěte. Tok informací, který je tedy nastaven od opatrovaného a dalších účastníků k opatrovníkovi, slouží k nalezení co nejvhodnějšího řešení předmětu soudního řízení v zájmu zastupovaného dítěte. Spisová dokumentace kolizního opatrovníka (OSPOD) obsahuje pouze výstupy z této činnosti. Upozornil, že OSPOD v roli kolizního opatrovníka nevykonává zároveň sociálně-právní ochranu, je pověřen pouze výkonem soukromoprávního institutu opatrovnictví. Proto je jeho postup upraven jinými předpisy než ZSPOD. Spisová dokumentace je tedy vedena pouze v rozsahu podkladů pro právní jednání, k němuž je jmenován, tj. k zastupování dítěte v soudním řízení. V tomto rozsahu je OSPOD zástupcem dítěte, naopak rodiče v něm nemohou činit právní jednání v zastoupení dítěte. Proto v projednávaném případě nebyla splněna podmínka § 55 odst. 5 ZSPOD pro nahlížení do spisové dokumentace. II. Obsah žaloby 5. Žalobce v žalobě namítal nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť jím došlo k zásahu do jeho práv na výchovu a péči o dítě a do práva na informace. Shrnul dosavadní průběh správního řízení a mimo jiné uvedl, že dne 29. 10. 2019 opětovně požádal o nahlédnutí do spisové dokumentace ke K. Č., přičemž OSPOD mu na základě této žádosti umožnil nahlédnout do spisu co do listiny č. l. 1 až 138 a 421, s odůvodněním, že ostatní listiny byly vedeny OSPOD jakožto kolizním opatrovníkem, pročež do nich není možné nahlédnout. 6. V prvním žalobním bodě namítal nesprávnost závěru žalovaného, že OSPOD vykonával toliko roli kolizního opatrovníka, pročež bylo odmítnutí žádosti ze strany OSPOD v souladu se zákonem. K tomu uvedl, že výkon kolizního opatrovnictví není v rozporu s právem rodiče nahlížet do spisové dokumentace OSPOD. Odkázal na § 54 ZSPOD, dle něhož obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí uvedených v § 6 ZSPOD (tzv. ohrožené děti) a dětí, jimž byl ustanoven opatrovníkem či poručníkem. Upozornil, že v původním rozhodnutí žalovaného žalovaný uvedl, že žádost nelze odmítnout jen z důvodu jmenování OSPOD kolizním opatrovníkem K. Č. a že podmínky pro nahlížení do spisové dokumentace OSPOD jsou shodné pro oprávněné osoby bez ohledu na to, zda se jedná o ohrožené děti nebo děti, kterým byl OSPOD jmenován opatrovníkem či poručníkem. Stejný názor žalovaný uvedl i v dalším rozhodnutí, týkajícím se jiné žádosti žalobce. Není zřejmé, z jakého důvodu se žalovaný od této své rozhodovací praxe odklonil. Dále uvedl, že kolizní opatrovnictví neklade překážku nahlížení do spisu oprávněným osobám, neboť slouží nejen ke kontrole činnosti OSPOD, ale i k prohlubování důvěry v práci kolizního opatrovníka. S odkazem na § 55 odst. 5 ZSPOD dodal, že mu stále náleží rodičovská odpovědnost, proto je oprávněn jako otec K. Č. do spisové dokumentace nahlížet. To, že nemůže K. Č. zastupovat v soudním řízení, kde jej zastupuje jako kolizní opatrovník OSPOD, nemá na výkon rodičovské odpovědnosti vliv. Závěrem upozornil na Zprávu o šetření veřejné obhájkyně práv ze dne 23. 11. 2017, sp. zn.: 5278/2016/VOP/BJ, dle níž je-li OSPOD povinen vést spisovou dokumentaci o dětech, jimž byl ustanoven opatrovníkem, a mají-li zároveň rodiče ze zákona právo nahlížet do spisové dokumentace OSPOD, nelze rodiči toto právo s výše uvedeným odůvodněním upírat. 7. Ve druhém žalobním bodě s odkazem na komentářovou literaturu uvedl, že jsou-li součástí spisové dokumentace podklady pro zpracování písemné dokumentace, mají být vedeny samostatně ve složce P/Om, do níž nelze nahlížet. Žalovaný však z nahlížení nevyloučil podklady pro zpracování písemné dokumentace, ale en bloc všechny podklady pro právní jednání k účelu, k němuž byl jmenován, tj. ke koliznímu opatrovnictví. Dodal, že odmítnutí nahlížení je krajním opatřením, k němuž má být přistupováno jen v odůvodněných případech taxativně daných v § 55 odst. 6 písm. b) ZSPOD. Žádný z těchto důvodů není v projednávané věci dán. 8. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že OSPOD, jakožto orgán veřejné moci, je vázán zásadou legality dle čl. 2 odst. 3 Ústavy, potažmo § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Svou pravomoc tedy uplatňuje pouze v rozsahu, v jakém mu byla svěřena, pouze k účelům, k nimž mu byla svěřena. Základním rámcem jeho činnosti je kromě samotného právního jednání (zastupování nezletilého v soudním řízení) postup dle § 946 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), tedy zjištění stanoviska rodiče, příp. poručníka, příp. i dítěte či jiných osob. Tato stanoviska jsou však podkladem pro samotné provedení právního jednání opatrovníkem. O postupu před samotným právním jednán