9 As 121/2021 — Nejvyšší správní soud

10 A 114/2021- 41 - text 7 pokračování 10A 114/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: Z. Š. bytem X proti žalované: Česká advokátní komora, IČO 66000777 sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 8. 2021, čj. 10.01-000411/21-002 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 8. 2021, čj. 10.01-000411/21-002 neurčila žalobkyni advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. 2. Žalobkyně má za to, že žalovaná nerozhodla o předmětu její žádosti, neboť rozhodla o neurčení „bezplatné“ právní služby a nikoli o žádosti žalobkyně ze dne 15. 7. 2021 „o právní službu pro fyzickou osobu“. V ní žalobkyně vyplnila jen své identifikační údaje a označení věci, jíž se má služba týkat, neuváděla údaje o své finanční situaci. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Neobstojí část odůvodnění, v níž žalovaná uvedla, že žádost byla opožděná; žalobkyně uvedla, že žalovaná žádost věcně projednala. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že podobnou věc žalobkyně projednával městský soud pod sp. zn. 11A 18/2021, rozsudek ze dne 14. 5. 2021 potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 7. 9. 2021, č. j. 9 As 121/2021-29. Poukázala na výklad, který oba soudy zaujaly k § 18 a 18c zákona o advokacii, z něhož vyplývá, že žalobkyně pro určení advokáta musí splnit podmínku jak nemajetnosti, tak odmítnutí poskytnutí služeb od dvou advokátů. Žalovaná shrnula průběh řízení o určení advokáta. Poukázala na to, že žalobkyně byla zastoupena advokátem v řízení o kasační stížnosti sp. zn. 9 As 121/2021 a rovněž tak i v řízení o ústavní stížnosti pod sp. zn. III. ÚS 2984/21. Je tedy s podivem, že si nebyla žalobkyně schopna zajistit advokáta pro podání ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 27 Cdo 194/2021. 4. Žalobkyně v podání ze dne 22. 8. 2022 doplnila, že žalovaná včasnost žádosti žalobkyně neposoudila ve spojení s § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Názor žalované neobstojí ani s jejím dřívějším rozhodnutím ze dne 30. 1. 2017, č. j. 249/17, kdy rozhodla o žádosti žalobkyně ze dne 23. 1. 2017 (žalobkyni advokáta určila), kterou obdržela poslední den lhůty stanovené Nejvyšším správním soudem k předložení plné moci. K nesplnění podmínek dle § 18c odst. 1 a 4 zákona o advokacii žalobkyně navrhla přerušení řízení do doby rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 o návrhu městského soudu v jiném řízení žalobkyně pod sp. zn. 6 A 101/2021 o zrušení části ustanovení § 18c odst. 1 zákona o advokacii ve znění „jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“. II. Jednání ve věci 5. Jednání ve věci se konalo 25. 8. 2022. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. 6. Žalovaná k věci uvedla, že žalobkyně si byla ve zmíněných řízeních u Nejvyššího správního soudu i před Ústavním soudem i sama schopna si zvolit advokáta. Dřívější rozhodnutí o určení advokáta bylo vydáno za předchozí právní úpravy zákona o advokacii. Od 1. 7. 2018 jsou podmínky § 18, § 18a, § 18c formulovány jinak. Žalobkyně si je toho podle žalované nepochybně vědoma, s žalovanou u městského soudu vede řadu sporů. Žalovaná si je vědoma návrhu k Ústavnímu soudu, který byl učiněn městským soudem v řízení pod sp. zn. 6 A 101/2021 k formulaci podmínek podle § 18c odst. 1 zákona o advokacii. To však podle žalované nyní soudu nebrání, aby ve věci rozhodl, neboť žalované rozhodnutí je založeno na více důvodech. V posledních týdnech byla podána kasační stížnost proti rozsudku jiného senátu Městského soudu v Praze sp. zn. 5 A 50/2017, Nejvyšší správní soud bude posuzovat tutéž otázku jako Ústavní soud. Poukázal na to, že v případě rozhodnutí ze dne 30. 1. 2017, č. j. 249/17 šlo o zcela jinou situaci – řízení o kasační stížnosti již bylo zahájeno, proces o kasační stížnosti byl tedy jiný než při posouzení o podané nebo nepodané ústavní stížnosti. 7. Městský soud provedl na jednání důkaz žádostí ze dne 23. 1. 2017 a rozhodnutím žalované ze dne 30. 1. 2017, č. j. 249/17 o určení advokáta pro řízení u Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 2/2017. III. Posouzení věci Městským soudem v Praze 8. Žaloba byla podána včas (podána k poštovní přepravě poslední den lhůty), osobou k tomu oprávněnou. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Napadené rozhodnutí podléhá přezkumu ve správním soudnictví (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 11. 9. 2008, čj. 6 Ads 19/2008-103, č. 2179/2011 Sb. NSS). 10. Ze spisového materiálu soud a provedeného dokazování zjistil následující podstatné skutečnosti. 11. Žalobkyně zaslala 16. 7. 2021 žalované částečně vyplněný formulář „Žádost o právní službu pro fyzickou osobu (§ 18c zákona o advokacii)“. Vyplněné údaje v žádosti obsahovaly: identifikace žalobkyně jako žadatele, kontaktní údaje. Žalobkyně vyplnila údaje týkající se věci – šlo o ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, č. j. 27 Cdo 194/2021 – 347, lhůta k podání ústavní stížnosti měla uplynout 27. 7. 2021. K žádosti nebyl přiložen žádný doklad, kterým by žalobkyně prokazovala své příjmové a majetkové poměry (žalobkyně je ani netvrdila). 12. Žalovaná o žádosti žalobkyně rozhodla dne 6. 8. 2021 pod čj. 10.01-000411/21-002, tak, že advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby žalobkyni dle § 18c zákona o advokacii neurčila z důvodu, že žádost není včasná dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii (byla podána 11 dní před vypršením žadatelkou uvedenou lhůtou k podání ústavní stížnosti, přičemž žalovaná má 30 dní na rozhodnutí o žádosti), a z důvodu, že žalobkyně netvrdila a neprokazovala své finanční a majetkové poměry. Žalobkyně tak nesplnila podmínky dle ustanovení § 18 odst. 2, § 18c odst. 1 a § 18c odst. 4 zákona o advokacii. 13. Žádost i žalované rozhodnutí jsou součástí správního spisu, městský soud jimi zvláště neprovedl dokazování – správním spisem se dokazování neprovádí (vizte rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 14. Z důkazů provedených na jednání městský soud zjistil, že žalovaná žalobkyně na základě žádosti ze dne 23. 1. 2017 určila advokáta dne 30. 1. 2017 pod č. j. 249/17 k poskytnutí právní služby před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 4 As 2/2017. 15. Podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c. 16. Podle § 18c odst. 1 zákona o advokacii žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2. 17. Podle § 18c odst. 2 zákona o advokacii žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). 18. Podle § 18c odst. 3 zákona o advokacii nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů. 19. Podle § 18c odst. 4 zákona o advokacii K žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. 20. Žalobkyně v první řadě namítla, že žalovaná nerozhodla o předmětu její žádosti. Dle žalobkyně žalovaná rozhodla o neurčení „bezplatn