3 Azs 241/2020 — Nejvyšší správní soud

10 A 66/2022- 22 - text 8 10 A 66/2022 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: V. S. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra P.O.Box 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného při vyřizování žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 13. 5. 2018 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění I. Předmět věci 1. Žalobce se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ministerstva vnitra. Uvedl, že 13. 5. 2018 podal k Ministerstvu vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, žádost o udělení mezinárodní ochrany na území ČR ve smyslu zákona č. 326/1999 Sb., zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce ve věci své žádosti o udělení mezinárodní ochrany až do dnešního dne neobdržel žádné rozhodnutí. Dne 14. 4. 2022 se proto obrátil na nadřízený správní orgán, ke kterému podal k uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Na podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti žalobce až do dnešního dne, tedy po více než 90 dnech od podání podnětu, neobdržel odpověď. Stejně tak neobdržel žalobce rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, předvolání k převzetí rozhodnutí ani jiný přípis správního orgánu, který by jej informoval o současném stavu řízení. II. Žaloba 2. V postupu žalovaného spatřuje rozpor s § 27 zákona o azylu, neboť rozhodnutí o mezinárodní ochraně nevydal v zákonných lhůtách. Dále rozpor s článkem 31 odst. 2 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (tzv. Procedurální směrnice), neboť nepostupuje tak, aby bylo rozhodnutí vydáno co nejdříve. 3. Žalobce uvedl, že dne 1. 4. 2020 byl dle § 94 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“) vzat do předběžné vazby za účelem jeho vydání na Ukrajinu k výkonu trestu odnětí svobody a to na základě příkazu Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 11 Nt 51/2020-128. Dne 30. 6. 2020 byl Krajskému soudu v Hradci Králové doručen návrh Krajského státního zastupitelství, č. j. 1 KMZ 63/2019-117 ze dne 29. 6. 2020 na rozhodnutí o přípustnosti jeho vydání na Ukrajinu dle § 95 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Žalobce byl proto od dubna 2020 do května 2022 omezen na osobní svobodě ve Vazební věznici Hradec Králové a to za účelem jeho extradice do země původu. S ohledem na aktuální vojenský konflikt na Ukrajině, kdy jeho vydání nelze prakticky realizovat, byl žalobce propuštěn v květnu 2022 na svobodu. 4. Žalobce je názoru, že přestože extradiční řízení bylo zahájeno až po azylovém řízení, správní orgán měl postupovat podle citovaného ustanovení a vydat rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu a to nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení o přípustnosti jeho vydání. Řízení o extradici bylo zahájeno 30. 6. 2020, rozhodnutí o mezinárodní ochraně mělo být vydáno dle § 27 odst. 7 zákona o azylu už 29. 8. 2020. 5. Případně měl správní orgán postupovat dle § 27 odst. 1 až 4 zákona o azylu a rozhodnout nejdéle do 18 měsíců, tj. od 16. 5. 2018 měl žalovaný rozhodnout do 16. 11. 2019. O nutnosti prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí žalovaný žalobce informoval naposledy přípisem č. j. OAM-414/ZA-ZA11-2018 ze dne 15. 3. 2019, kterým byla lhůta pro vydání rozhodnutí prodloužena do 16. 8. 2019. 6. Ať už by se tedy na případ žalobce aplikovala jakákoliv ze lhůt dle § 27 zákona o azylu, je zřejmé, že tato lhůta pro vydání marně uplynula. Dopady nečinnosti přitom mají zásadní dopad do právního postavení žalobce, neboť nečinností správního orgánu dochází k průtahům v řízení. Ty měly v minulosti za následek omezování osobní svobody žalobce, který v důsledku nečinnosti správního orgánu strávil v předběžné vydávací vazbě již více než 2 roky. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě postupoval v souladu se zákonem, když opakovanými vyrozuměními informoval žalobce o prodloužení lhůty pro vydání správního rozhodnutí, neboť jde o věcně a právně složitý případ, který neumožňuje vydání rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany ve standardní 6timěsíční lhůtě. Poukázal na to, že správní orgán vyhodnocoval dokumenty doložené žalobcem. 8. Vyrozumění ze dne 15. 3. 2019 navazuje na předchozí prodloužení. Žalovaný jím žalobce informoval o dalším prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí. Jakkoli řízení ve věci extradice a řízení ve věci udělení mezinárodní ochrany představují dvě samostatná řízení, nelze říci, že by nebyla nijak provázána. Jsou to propojená řízení, která propojuje nejen konkrétní osoba jako taková, ale především to, aby v jejím případě nedošlo k porušení principu non-refoulement, tj. principu nenavrácení cizince do jiného státu, v němž by byl ohrožen jeho život nebo osobní svoboda na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení (čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, vyhlášené pod č. 208/1993 Sb.), resp. v němž by mu hrozilo, že bude porušeno jeho právo na život (čl. 2 Úmluvy) nebo že bude vystaven mučení nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu (čl. 3 Úmluvy) – k tomu srov. např. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. 7. 1989, Soering proti Spojenému království, stížnost č. 14038/88, Series A, č. 161, ze dne 20. 3. 1991, Cruz Varas a další proti Švédsku, stížnost č. 15576/89, Series A, č. 201, ze dne 12. 4. 2005, Shamayev a ostatní proti Gruzii a Rusku, stížnost č. 36378/02, ECHR 2005-III, ze dne 28. 2. 2008, Saadi proti Itálii, stížnost č. 37201/06, ECHR 2008, a mnohé další. Proto k řádnému posouzení případu žalobce bylo nezbytné, aby žalovaný měl dostatek relevantních a aktuálních podkladových informací. O této skutečnosti ho informoval. 9. Žalobce k vyjádření žalovaného ke dni tohoto rozhodnutí nepodal repliku. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10. O podané žalobě městský soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť ani jedna ze stran k výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání. Jejich souhlas s rozhodnutím věci bez jednání se tak presumuje (srov. § 51 odst. 1 s. ř. s. věta druhá). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny, z nichž soud vycházel, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117, č.‏ 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). Skutkové okolnosti, které jsou pro posouzení věci rozhodné, navíc nejsou mezi účastníky sporné, a proto k nim ani není třeba vést dokazování. 11. Ze správního spisu vyplynuly tyto podstatné skutečnosti. 12. Žalobce podal 13. 5. 2018 v Přijímacím středisku cizinců Zastávka žádost o udělení mezinárodní ochrany. Dne 16. 5. 2018 byl se žalobcem proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Do spisu byly postupně vloženy další podklady: dne 18. 5. 2018 několik (10) cizojazyčných písemností (patrně v ukrajinském jazyce), nájemní smlouva, doklad o zajištění ubytování, žádost o změnu adresy (vše 11. 6. 2018). 13. Dne 7. 11. 2018 byl žalobce pod č. j. OAM-414/ZA-ZA11-2018 vyrozuměn o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 27 odst. 2 zákona o azylu do 16. 3. 2019 z důvodu dokončení shromažďování podkladů ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. 14. Následně byly do spisu vloženy podklady – Informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 16. 5. 2018, č. j. 110372/2018-LPTP o situaci na Ukrajině neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Informace OAMP ze dne 14. 9. 2018 o situaci na Ukrajině z hlediska politické a bezpečnostní situace, mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, vojenská služba, vnitřně přesídlené osoby, zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 19. 9. 2018 o stavu lidských práv na Ukrajině 16. 5. – 15. 8. 2018. 15. Žalobce byl předvolán k seznámení se s podklady dne 13. 2. 2019, toho dne se s podklady seznámil a vyjádřil se k nim. 16. Dne 15. 3. 2019 byl žalobce pod č. j. OAM-414/ZA-ZA11-2018 vyrozuměn o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 27 odst. 2 zákona o azylu do 16. 5. 2019 z důvodu vyhodnocování podkladů ve věci žádosti o mezinárodní ochranu, se kterými byl žalobce seznámen dne 13. 2. 2019. Dle spisu téhož dne 15. 3. 2019 byl žalobce pod č. j. OAM-414/ZA-ZA11-2018 vyrozuměn o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí dle § 27 odst. 2 zákona o azylu do 16. 8. 2019 z důvodu vyhodnocování podkladů ve věci žádo