6 As 153/2014 — Nejvyšší správní soud

11 A 116/2019- 212 - text 27 pokračování 11A 116/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce Bytové družstvo nájemníků Glowackého ul. č. 553 a 554, IČ 25114379 se sídlem v Praze 8, Glowackého 554/4 zastoupeného JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph. D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Panská 895/6 proti žalovanému Magistrát hl. m. Prahy se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2 za účasti SMO TROJA s. r. o., IČ 03662951 se sídlem v Otrokovicích, Zlínská 172 zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15 o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. S-MHMP 1344763/2018/STR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen „žalovaný“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 21. 5. 2018, č. j. MCP8 090806/2018, o umístění stavby „Bytový dům Troja“ v ulici K Pazderkám, Praha 8, na pozemcích parcelní čísla 1118/10, 1115/3, 1118/4, 1118/5, 1118/16, 1118/17, 1119/3, 1126/1, 1129/1, 1321/22, 1666/5, 1667/2 a 1741 v katastrálním území Troja (dále jen „stavba“). Žalobní body 2. V prvém žalobním bodu žalobce uvedl, že záměr je umisťován do tzv. stabilizovaného území, které je zastavitelné, výstavba je však limitována pouze možností zachování, dotvoření a rehabilitací stávající urbanistické struktury, bez možnosti nové rozsáhlé stavební činnosti. Při navrhování nových stavebních záměrů je třeba vycházet ze stávajícího charakteru zástavby. V posuzované věci se jedná o zástavbu v podobě sídliště tvořeného solitérními osmipodlažními domy jednoduchého kubického tvaru a s nečleněnými fasádami, které jsou výrazně odsazené od páteřní komunikace K Pazderkám. Žalobce namítl, že záměr urbanistickou strukturu sídliště narušuje svou výškou. Urbanistická struktura sídliště je tvořena vyššími domy v centru zástavby, zatímco směrem k jejím okrajům se domy snižují. Záměr je přitom umisťován na samém okraji struktury, nerespektuje tak velikost domů v této části. Urbanistickou strukturu sídliště záměr nerespektuje dle žalobce ani svým tvarem, jelikož se jedná o složitý mnohostěn s ustupujícími podlažími a členitou fasádou. Umístěním záměru rovněž není respektováno odsazení stávajících staveb od komunikace K Pazderkám. Záměr je umístěn k této komunikaci podstatně blíže, než je tomu v případě ostatních staveb. Záměr dle žalobce rovněž popírá stávající urbanistickou strukturu lokality tím, že má být přímo napojen na páteřní komunikaci K Pazderkám, zatímco stávající stavby přímo napojeny nejsou. Podle žalobce nelze záměr označit za zachování, dotvoření nebo rehabilitaci stávající zástavby. Dle žalobce záměr naplňuje definici rozsáhlé stavební činnosti, která ve stabilizovaném území není vůbec přípustná. 3. V žalobním bodu nazvaném Posouzení dle neaktuálního územního plánu namítl, že žalovaný posoudil soulad stavby dle územního plánu ve znění změny Z-2832. Tímto postupem žalobce připravil o možnost odvolat se proti posouzení souladu stavby s aktuálním územním plánem. 4. Dále žalobce namítl, že žalovaný porušil povinnost rozhodovat v obdobných případech obdobně, jelikož žalobci nebyl povolen záměr opravy střechy na střechu valbovou s důvodu narušení urbanistického a architektonického rázu lokality, pro niž jsou typické rovné střechy, záměr však porušuje charakter lokality ještě výrazněji, neboť nedodržuje obvyklé dopravní napojení, průběžnou nečleněnou fasádu, jednoduchý kubický tvar budovy a výrazný odstup od páteřní komunikace K Pazderkám. 5. Žalobce dále namítl, že žalovaný nesprávně posoudil otázku umístění stavby do území, které je územím se zvýšenou ochranou zeleně. V takovém území nelze umístit stavbu na úkor zeleně. Žalovaný ve vztahu k této námitce pouze parafrázoval rozhodnutí stavebního úřadu, aniž by se zabýval žalobcovým tvrzením, že stavební úřad překročil své správní uvážení. 6. Žalobce uvedl, že žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby byla podána již v roce 2014. Osoba zúčastněná na řízení následně opakovaně měnila projektovou dokumentaci. Podle žalobce proto vyjádření a závazná stanoviska z let 2014 až 2016 již nejsou ve vztahu ke stávající podobě stavby aktuální. Konkrétně žalobce namítal neaktuálnost závazných stanovisek Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 12. 1. 2015, respektive ze dne 22. 6. 2015. Současně žalobce namítl, že žalovaný v rozporu s § 149 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nevyžádal potvrzení nebo změnu závazných stanovisek od nadřízených správních orgánů. 7. Žalobce dále citoval z rozhodnutí stavebního úřadu a žalovaného části, podle nichž jsou vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury již po datu platnosti, správní orgány z příslušných vyjádření však přesto vycházely s odůvodněním, že nedošlo ke změnám, které by na jejich obsah měly vliv. Podle žalobce stavební úřad není oprávněn přezkoumávat, zda jsou vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury platná, nebo zda došlo ke změnám, pro něž je nezbytná jejich aktualizace. 8. Žalobce dále poukázal, že v rozhodnutí stavebního úřadu je mezi souhlasy vlastníků pozemků, na něž je záměr umisťován, uveden rovněž souhlas Hlavního města Prahy zastoupeného odborem evidence, správy a využití majetku. Žalobce namítl, že souhlas byl dán osobou zjevně neoprávněnou, jelikož příslušný odbor Hlavního města Prahy není oprávněn k trvalé dispozici s nemovitými věcmi v jeho vlastnictví. Taková rozhodnutí jsou vyhrazena zastupitelstvu. 9. V osmém žalobním bodu žalobce namítl, že záměr je rozporu s některými požadavky na využití území, které jsou vymezeny vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (dále jen „vyhláška OTPP“), konkrétně jejími články 4 a 8. Zejména pak rozporoval vzájemné odstupy staveb podle čl. 8 odst. 2 vyhlášky OTPP. Územní rozhodnutí umísťuje stavbu, která je vysoká 24 metrů, ve vzdálenosti minimálně 22,3 metrů od objektu bytového domu č. p. 553 na pozemku parc. č. 1118/3 v k. ú. Troja. Žalobce má za to, že objekt nesplňuje požadavky tzv. minimální odstupové vzdálenosti, když čl. 8 odst. 2 vyhlášky OTPP požaduje: „Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn,“. 10. Podle devátého žalobního bodu je záměr umisťován do území, které je z hlediska hluku a imisí zatíženo nadlimitně. Studie, z nichž záměr v tomto ohledu vychází, nejsou podle žalobce aktuální, jelikož v území došlo k zásadním změnám – ke zprovoznění tunelu Blanka a jednosměrnému uzavření ulice Trojská. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný nepředložil příslušná závazná stanoviska nadřízeným správním orgánům k přezkumu. 11. V rámci žalobního bodu nazvaného Posouzení podle nesprávných prováděcích předpisů žalobce uvedl, že původní projektová dokumentace záměru byla dne 30. 10. 2015 doplněna o jeho zcela nové řešení. Nově byl záměr navržen jakožto pyramidální dům a dne 31. 10. 2016 byla dokumentace opět upravena tak, že původně povrchové parkoviště bylo zakomponováno do záměru, čímž má nově záměr mít dvě podzemní podlaží. Žalobce namítl, že se „hmotou“ jedná o zcela novou stavbu, že o měněné žádosti mělo být vedeno nové řízení a záměr měl být posuzován podle aktuálních prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. 12. Dále žalobce namítl, že ve svém odvolání zpochybňoval věcnou správnost studie osvětlení a oslunění z důvodu, že nezohledňuje byty situované pouze ve směru ke stavbě. Podle žalobce se žalovaný s touto námitkou vůbec nevypořádal. 13. V předposledním žalobním bodu žalobce namítl, že umístěním záměru dojde k narušení pohody bydlení, jak byla vymezena v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009, č. j. 6As 38/2008 - 123, respektive ze dne 1. 11. 2012, č. j. 8As 27/2012 – 113 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná též online na www.nssoud.cz – poznámka městského soudu). Záměr bude bránit volnému výhledu a bude „vytvářet stísněný pocit s hrubým porušením soukromí v bytech“, jelikož je umístěn příliš blízko ke stávající zástavbě. Zvýší se rovněž množství osob navštěvujících nákupní středisko, poštu a lékaře. Záměr bude mít rovněž vliv na nedostatek míst ve školkách a školách a nedostatek parkovacích míst. Uvedené povede rovněž k poklesu cen sousedních nemovitostí. Negativní vliv na p