4 Ads 173/2008 — Nejvyšší správní soud

13 Ad 11/2018- 67 - text 9 13 Ad 11/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: A. C., hlášen na adrese, zastoupen zmocněncem Mgr. J. P., bytem, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/20137-421/1, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/20137-421/1, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 15. 12. 2017, č. j. ABE 7859/2017-04/01, vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu odmítnutí nástupu do zaměstnání bez vážného důvodu dle § 30 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 2. Žalobce uvádí, že rozhodnutí považuje za nezákonné, aplikovaný důvod k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání je neopodstatněný a neodpovídá skutkovému stavu. Dne 13. 11. 2017 bylo s žalobcem zahájeno řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu, že údajně odmítl nabízené pracovní místo bez vážného důvodu. Jednalo se o odmítnutí zaměstnání v pekárně převážně na noční směny s prací ve stoje, aniž by měl žalobce kde bydlet, a v situaci, kdy má zdravotní problémy. Následně bylo vydáno rozhodnutí o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Důvodem byla absence vážného důvodu k (údajnému) odmítnutí práce ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Dle žalobce za vážný důvod zřejmě ÚP nepovažuje zdravotní důvody dle § 5 písm. c) bod. 6, ani důvody hodné zvláštního zřetele dle bodu 7, v situaci, kdy se žalobce nemá kde vyspat a umýt, což je základním předpokladem reálnosti, resp. možnosti, výkonu jakéhokoliv zaměstnání. 3. Žalobce považuje rozhodnutí správního orgánu I. stupně za nepřezkoumatelné. ÚP vůbec nereagoval na námitky odkazující na zdravotní stav žalobce, na onemocnění tzv. růží, které je nakažlivým infekčním onemocněním, na odpírání přístupu k dokumentům a spisovému materiálu atd. Správní řád v § 68 odst. 3 ukládá správnímu orgánu povinnost uvést podklady pro vydání rozhodnutí, které však v daném případě chybí, a rovněž mu ukládá uvést, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. V daném případě navíc žalovaný věc fakticky atrahoval na sebe, jako by sám rozhodl v prvním stupni, a poprvé se plně vypořádal s návrhy a námitkami účastníka, ovšem již bez možnosti odvolat se. Namísto toho měl žalovaný dle žalobce rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost. 4. Žalovaný se v rozhodnutí zaměřil na skutečnosti svědčící v neprospěch žalobce, které zároveň zveličuje. Jde např. o doslovný výklad pojmu „doma“ u zmínky o nedoneseném dokladu, jímž se žalovaný snaží dovodit účelové výmluvy na straně žalobce, aby dovodil, že „maří součinnost“. Ač jde o slovní obrat širšího významu. U osob bez domova je notoricky časté, že ztrácejí různé věci, ať už z důvodu okradení nebo pro omezené možnosti uchovávání většího množství věcí při sobě. Žalovaný si zakládá na tom, co žalobce podepsal či nepodepsal, odhlíží však od prokázaného skutkového stavu a od objektivní reality. 5. Vadné je dále hodnocení, že žalobce práci „odmítl“, a to dokonce „bez vážného důvodu“. Upozornění, že dotyčný danou práci nezvládne, nelze považovat za odmítnutí. V případě žalobce šlo o zdravotní překážky (zkrácenou nohu, skoliózu a dlouholeté bolesti páteře), lékař doporučil vyloučení práce vyžadující delší stání a zvedání těžkých břemen, což je typickou náplní práce v pekárně. Nabídka práce v pekárně se tak jeví jako doporučení záměrně nemožného plnění, za účelem, aby mohl žalobce být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud žalovaný argumentuje tím, že žalobce nedoložil lékařský posudek, ale toliko zprávu lékaře, je žalobce názoru, že si měl správní orgán zajistit stanovisko posudkového lékaře sám, a to tím spíše, když přístup žalobce k veřejným službám. K žalobci bylo naopak přistupováno nevhodně, nebylo mu doposud doručeno rozhodnutí s vyznačenou právní mocí apod. 6. Správní orgán nedostál své povinnosti vyplývající z § 3 správního řádu a dále z § 50 odst. 3 správního řádu, neopatřil všechny potřebné podklady. I kdyby nebylo možno podřadit doloženou lékařskou zprávu pod „lékařský posudek“ dle § 30 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, lze zdravotní stav žalobce podřadit pod důvody hodné zvláštního zřetele. 7. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti hovoří o nabídce vhodného zaměstnání. Pokud tedy lékař zaměstnání takového druhu rozhodně nedoporučuje, a současně i ustanovení § 20 písm. d) zákona o zaměstnanosti hovoří o zdravotní způsobilosti uchazeče, nelze hovořit o odmítnutí nastoupení do vhodného zaměstnání. Je otázkou, jak bylo dospěno k závěru, že jde o vhodné zaměstnání. 8. Po člověku bez domova nelze dost dobře vůbec požadovat pravidelnou docházku do zaměstnání, do doby, než nalezne nějakou střechu nad hlavou. Moderní trendy sociální práce vycházejí z předpokladu, že důstojné bydlení je conditio sine qua non toho, aby kdokoliv mohl začít na sobě pracovat apod. I v tomto ohledu je přístup správních orgánů nefunkční a formalistický, a naopak dotazy žalobce po ubytování se nejeví nesmyslně. Pokud by byl zaujat efektivní a komplexní přístup, musela s nabídkou jít ruku v ruce i sociální práce a snaha společnosti/státu nejdříve zajistit každému bydlení. Tak tomu však není. Žalobce také má v důsledku napadení Městskou policií problémy s ramenem a nervy na rukou, zprávy dokládají i infekční onemocnění zpochybňované správním orgánem. 9. Dalším důvodem vyřazení z evidence mělo být údajné maření součinnosti, a to na základě jedné události, kdy žadatel nepřinesl na ÚP požadovaný papír. Z této skutečnosti činí správní orgán skutkově nepodložené závěry. Tento důvod není uveden ve výroku rozhodnutí, proto jím nelze argumentovat. 10. V neprospěch žalobce je dále vykládáno, zda mu byla nabízena denní či noční práce. Není důvod se přiklánět k údajné verzi zaměstnavatele, který není o nic věrohodnější než žadatelova. Při kontaktu se zaměstnavatelem byla skutečně řeč o noční práci. 11. Vadná je dle žaloby argumentace, že zdravotním stavem začal žalobce argumentovat až po zahájení řízení. Jednak byly správnímu orgánu alespoň některé údaje ke zdravotnímu stavu žalobce známy, a jednak výkon procesních práv nelze žadateli přičítat k tíži. Žadatel je poučen o svých právech, včetně práva navrhovat důkazy, a posléze je mu výkon těchto práv vytknut. Správní orgán byl též informován, že žalobce v současnosti nemá přístup k žádnému lékaři, o zjištění zdravotního stavu žalobce však neusiloval. 12. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný ke skutkovému stavu uvedl, že žalobce byl na základě své žádosti zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž byl poučen o svých právech a povinnostech. V žádosti žalobce k omezením uvedl – ne ve výškách, chladu, dešti, vlhku, s ropnými a čistícími prostředky. Z předchozí evidence byly založeny dvě lékařské zprávy potvrzující problémy žalobce od mládí – nestejná délka končetin, skolióza, bolesti páteře, druhá zpráva obsahuje doporučení vyloučit zátěž vyžadující delší stání, zvedání břemen a pobyt ve vlhku či chladu. Žalobci byla předána doporučenka do zaměstnání Pekárna Kabát s. r. o. na pozici pracovník cukrářské výroby, na které bylo uvedeno, že jde i o noční provoz. Žalobce se na pohovor dostavil, avšak následně při návštěvě ÚP doporučenku neměl s tím, že uvedl, že ji zapomněl nebo ztratil. Současně bylo zjištěno, že je osobou bez přístřeší. Následně žalobce dodal doporučenku, dle které práci odmítl s tím, že ji nezvládne. Žalobce potvrdil podpisem záznam, dle kterého nabízené místo odmítl. S žalobcem proto následně bylo zahájeno řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí práce bez vážného důvodu. Na doporučenku bylo připsáno, že jde o práci na denní směny. Žalobce k doporučence uvedl, že práci neodmítl, a dále se vyjádří. Následně žalobce zaslal správnímu orgánu vyjádření, kde mj. uvedl, že úřednici informoval o své sociální situaci, vyřazením z evidence by přišel o dávky pomoci v hmotné nouzi a hrazené zdravotní pojištění. Práce u zaměstnavatele měla být z 80% v noci, přičemž na ubytovnu by se žalobce možná dostal po zkušební době. Se zaměstnavatelem se měl dohodnout, že práce pro něj není vhodná, neboť vynaložené prostředky by se nevyplatily. Nově namítl zdravotní důvody. Nikdy také ještě nevykonával manuální práci. Svou situaci se žalobce snaží řešit, poskytuje plnou součinnost. Žalobce též sdělil, že jej „vyhodil“ lékař, přičemž má infekční onemocnění a nemá přístup ke své zdravotní kartě. Požádal o lékaře za účelem doložení jeho zdravotního stavu. V rozhodnutí ÚP k námitce nedostatečné zručnosti žalobce poukázal správní orgán n