8 As 12/2015 — Nejvyšší správní soud

3 A 161/2019- 47 - text 14 3A 161/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: A. V., narozena dne X bytem X proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Generální inspekce bezpečnostních sborů sídlem Skokanská 2311/3, 169 00 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 3. 9. 2019 č. j. GI-2605-8/ČJ-2019-840113-IF, takto: I. Rozhodnutí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 3. 9. 2019 č. j. GI-2605-8/ČJ-2019-840113-IF a rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 7. 8. 2019 č. j. GI-2605-5/ČJ-2019-840113-IF, se zrušují. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se u Městského soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále též „GIBS“) potvrdil rozhodnutí GIBS ze dne 7. 8. 2019 č. j. GI-2605-5/ČJ-2019-840113-IF. Tímto rozhodnutím GIBS částečně odmítla žádost žalobkyně, tehdy žadatelky, ze dne 15. 7. 2019 o poskytnutí informace podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „informační zákon“), ve spojení s § 8a informačního zákona a čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále též „GDPR“). 2. Žalobě předcházely tyto rozhodné skutečnosti: 3. Dne 15. 7. 2019 byla GIBS doručena žádost žadatelky ze dne 5. 7. 2019 (dále též „Žádost o informace“) o poskytnutí informací: 1) V jakých všech bezpečnostních sborech – s konkrétními místy služebního zařazení – a po jak dlouho dobu na konkrétních pracovištích – sloužil rada pplk. M. B. před nástupem na GIBS? 2) V jaké obci má rada pplk. M. B. trvalý pobyt? 3) Jaký je ročník narození rady pplk. Mgr. M. B.? 4) Jakou další odbornou vzdělávací kvalifikaci v rámci svého dalšího vzdělávání absolvoval rada pplk. Mgr. M. B. v rámci svého celkového působení na GIBS? 5) Jakou vysokou školu a jaký konkrétní studijní program a obor má rada pplk. M. B. vystudovaný? 6) Jaká celková finanční částka byla vyplacena ze strany GIBS za poslední 3 roky soudním znalcům z ústavu soudního lékařství ÚVN v Praze za jejich znalecká zkoumání a odborná vyjádření? [v Žádosti o informace osobu s iniciálami „M. B.“ (dále též „příslušník“) žadatelka jmenovala, pozn. soudu]. 4. Dne 23. 7. 2019 GIBS vyrozuměla příslušníka o možnosti uplatnit práva dotčené osoby v řízení o Žádosti o informace a zároveň jej vyzvala ke sdělení, zda tohoto práva využije. 5. Dne 22. 7. 2019 GIBS vyrozuměla žadatelku o prodloužení lhůty k poskytnutí informací o 10 dnů do dne 9. 8. 2019, jelikož požadované informace jsou objemné, vedené odděleně, odlišného charakteru v součinnosti více oddělení GIBS. 6. Dne 23. 7. 2019 GIBS bylo doručeno podání příslušníka, v němž oznamuje, že je dotčenou osobou a s poskytnutím informací požadovaných pod body 1), 2), 3) a 5) nesouhlasí. 7. Dne 7. 8. 2019 GIBS pod č. j. GI-2605-6/ČJ-2019-840113-IF přípisem poskytla žadatelce informaci požadovanou pod bodem 6) Žádosti o informace tohoto znění: „za poslední 3 roky (rok 2016, 2017 a 2018) byla ze strany GIB soudním znalcům Vojenského ústavu soudního lékařství, Ústřední vojenské nemocnice Praha vyplacena celková částka ve výši 19. 846 Kč. Nad rámec informační povinnosti k bodu 5) žádosti Vám sdělujeme, že podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, musí každý příslušní GIBS splňovat pro služební místo, na kterém je ustanoven, příslušný stupeň vzdělání a též požadavek oboru nebo zaměření vzdělání, je-li pro služební místo stanoven, případně další odborný požadavek a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven. Pplk. Mgr. M. B. disponuje ukončeným vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu a splňuje předpoklady stanovené ustanovením § 7 zákona č. 361/2003 Sb., pro jím vykonávané služební místo.“ Tento přípis byl žadatelce doručen dne 9. 8. 2019. 8. Rozhodnutím GIBS (ze dne 7. 8. 2019 č. j. GI-2605-5/ČJ-2019-840113-IF) byla žádost žadatelky částečně odmítnuta pod body 1) až 5) Žádosti o informace podle § 15 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 8a informačního zákona a čl. 6 odst. 1 písm. a). V odůvodnění GIBS uvedla, že žadatelka požaduje o příslušníkovi konkrétní informace, které se jej jako fyzické osoby bezprostředně týkají, jedná se o osobní údaje podle čl. 4 odst. 1 GDPR. Poskytnutí požadované informace žadatelce by znamenalo zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 4 odst. 2 GDPR. Při takovém poskytnutí by GIBS jako povinný subjekt porušila povinnosti podle čl. 5 a čl. 6 GDPR, neboť při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a na právu na ochraně před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů (fyzické osoby). V čl. 6 odst. 1 GDPR jsou stanoveny taxativní podmínky, za nichž lze tyto údaje zpracovávat. Pokud není naplněn některý z taxativních titulů, nelze tak činit bez souhlasu subjektů údajů – v tomto případě je zpřístupnit, popřípadě předat třetí osobě, kterou je v daném případě žadatelka. Podle GIBS není dán zákonný důvod podle čl. 6 odst. 1 GDPR pro sdělení požadované informace bez předchozího souhlasu subjektu údajů. Jestliže smyslem a účelem práva na informace má být kontrola činnosti GIBS ze strany veřejnosti, v daném případě se jedná o informaci, která se týká pouze konkrétního příslušníka. Při poměřování mezi právem na informace a ochranou soukromí a osobních údajů byla vzata v úvahu ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, neboť u příslušníků bezpečnostního sboru v postavení policejního orgánu existuje zvýšené riziko např. dehonestace a útoků ze strany např. prověřovaných, vyšetřovaných, obviněných a odsouzených osob. Žadatelka požaduje konkrétní informace o příslušníkovi poté, co s ním přišla do úředního styku v rámci trestního řízení, v němž žadatelka má postavení poškozené a požaduje informace k osobě zpracovatele. Proti tomuto rozhodnutí podala žadatelka odvolání, o kterém rozhodl ředitel GIBS. 9. Napadeným rozhodnutím (ze dne 3. 9. 2019 č. j. GI-2605-8/ČJ-2019-840113-IF) ředitel GIBS rozhodnutí GIBS potvrdil s tím, že GIBS postupovala podle § 15 odst. 1 informačního zákona. Pokud by požadované informace GIBS poskytla, porušila by povinnosti uložené obecně závaznými předpisy upravujícími oblast ochrany osobních údajů. Osobní údaje identifikující fyzickou osobu jako subjekt údajů není GIBS oprávněna poskytnout, neboť k tomu nemá souhlas této osoby či jiný zákonný titul ve smyslu příslušných právních předpisů. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2015 č. j. 10 As 117/2014-64, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím lze brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž žadatel nesouhlasí. GIBS v souladu s platnou legislativou neshledala zákonný důvod vymezený v čl. 6 odst. 1 GDPR pro sdělení informace bez předchozího souhlasu subjektu údajů. GDPR neopravňuje GIBS jako povinný subjekt, která je zároveň správcem požadovaných osobních údajů, k jejich poskytnutí žadatelce. V případě, že by tak GIBS jako povinný subjekt učinil, jednal by v rozporu s uvedeným právním předpisem i s Listinou základních práv a svobod. 10. Proti napadenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba. 11. Žalobkyně v žalobě brojí proti postupu příslušníka, který šetřil okolnosti předcházející tragickému úmrtí jejího syna. Namítá, že příslušník postupoval nepřiléhavě a v rozporu se zákonem, vyhýbal se žalobkyni jako poškozené i jejím dvěma zmocněncům. Chování příslušníka vedlo žalobkyni k podezření, že existuje vazba mezi příslušníkem a prověřovaným policistou, který v daném případě pochybil, a jeho pochybení bylo žalobkyni zamlčováno. 12. Žalobkyně zmiňuje ohledně Žádosti o informace podané jejím zmocněncem, že žádost podal zmocněnec svým jménem, nikoli jménem žalobkyně, kterému GIBS odmítla informace sdělit a vyžadovala plnou moc. Následně bylo žalobkyni dne 20. 3. 2019 sděleno, že příslušník sloužil před nástupem na GIBS na Krajském ředitelství policie hl. m. Prahy a jeho nadřízená na Krajském ředitelství policie Středočeského kraje. Na další otázky odmítla GIBS odpovědět. Zástupce žalobkyně proto podal odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti ze dne 20. 3. 2019