6 Afs 138/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 23/2020- 49 - text 15 8 A 23/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce: Sportovní klub INTEROBAL PLZEŇ, z.s., IČO 49775502, se sídlem Nerudova 1404/5, 301 00 Plzeň – Jižní Předměstí, zastoupen advokátem JUDr. Danielem Vidunou, LL.M., se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Národní sportovní agentura, se sídlem Českomoravská 15, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 19. 12. 2019, č. j. MSMT-15356/2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) jako správní orgán příslušný dle § 14 odst. 2 a § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zamítlo žádost žalobce o poskytnutí dotace ze dne 29. 10. 2018, evidované pod č. SPORT-2-B-5093/2019, v rámci výzvy MŮJ KLUB 2019 (dále jen „výzva“), vydané ministerstvem pod č. j. MSMT-29088/2018-2. Důvodem zamítnutí žádosti bylo nesplnění podmínky podle odst. 6.7 výzvy, když žalobce jako žadatel nedodal finanční vypořádání ve lhůtě a způsobem stanoveným vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 367/2015 Sb.“ či „vyhláška o finančním vypořádání“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v žalobě zopakoval průběh správního řízení. Napadené rozhodnutí označil za nezákonné, neboť žalovaný v předmětném dotačním řízení postupoval od začátku v rozporu s právními předpisy a se základními zásadami správního řízení a zcela překračoval a zneužíval meze správního uvážení. Napadené rozhodnutí je tak v rozporu s právními předpisy a se základními zásadami správního řízení a zásadami řízení o poskytnutí dotace. 3. Žalobce namítá absenci principů zákonného a transparentního dotačního procesu v řízení, a to od samého počátku. Ministerstvo je v procesu poskytování dotací povinno postupovat v souladu se správním řádem a judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“). V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014-46, podle kterého mj. musí být právní pravidla s ohledem na princip právní jistoty jasná a přesná a musí zajišťovat, že právní vztahy a jejich důsledky zůstanou pro adresáty pravidel předvídatelné, a podle kterého nesmí být aplikační praxe poskytovatelů dotace excesivní, či svévolná. 4. Žalobce namítá, že vydání napadeného rozhodnutí bezprostředně souvisí s dotačním řízením týkajícím se bezprostředně předcházejícího období, tedy Dotačního neinvestičního programu státní podpory sportu na období roku 2018 MŮJ KLUB (dále jen „Můj Klub 2018“). V čl. 6 odst. 3 a 4 vyhlášení Můj Klub 2018 byla stanovena povinnost předložit ve lhůtě do 15. 2. 2019 vyúčtování poskytnutých dotací a vypořádat vztahy se státním rozpočtem v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb. Rozhodnutí vydané v rámci výzvy 2018 (dále jen „rozhodnutí 2018“) obsahovalo i podklady pro vyúčtování dotace, vč. tabulky „Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých příjemcům přímo ze státního rozpočtu“, která byla současně ministerstvem označena jako povinná příloha vyúčtování. V odst. 3 a 4 části B) rozhodnutí 2018 bylo explicitně stanoveno, že příjemce dotace je povinen zaslat ministerstvu vyúčtování dotace do 15. 2. 2019 na předepsaných formulářích, jež jsou přílohou č. 3 rozhodnutí 2018. Jestliže tak žalobce jako příjemce dotace neučiní, je povinen zjednat nápravu ve lhůtě stanovené ministerstvem. Jestliže ke zjednání nápravy nedojde ani ve stanovené lhůtě, může být ze strany ministerstva stanoven odvod za nedodržení podmínek dotace, a to až do výše 5 % poskytnuté dotace. Žalobce z toho dovodil, že ministerstvo označilo nepředložení vyúčtování, resp. finančního vypořádání se státním rozpočtem za odstranitelnou chybu, kterou nadto považuje za nevýznamnou (sankce max. 5 % z poskytnuté dotace). Ministerstvu tak s ohledem na znění části B) rozhodnutí 2018 a § 14f rozpočtových pravidel vznikla povinnost vyzvat žalobce jako příjemce dotace k předložení finančního vypořádání se státním rozpočtem, jestliže tak neučinil sám ve lhůtě do 15. 2. 2019. Pokud by tak ministerstvo postupovalo, nemohlo dojít k porušení rozpočtové kázně. 5. Dále žalobce namítá, že ministerstvo stanovilo ve výzvě Můj klub 2019 jako podmínku pro poskytnutí dotace správné, včasné a úplné vyúčtování dotace v rámci dotačního programu Můj klub 2018, vč. provedení finanční vypořádání, nicméně ani ministerstvem, ani žádným relevantním právním předpisem nebylo stanoveno, co se rozumí pod správným, včasným a úplným vyúčtováním, včetně provedení finančního vypořádání (zda do 15. 2. 2019, nebo dle výzvy ministerstva s přihlédnutím k § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel, resp. § 10 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 367/2015 Sb.). Nejasnost dotační podmínky nemůže jít k tíži žalobce jako slabší strany veřejnoprávního vztahu (viz rozsudek NSS ze dne 3. 8. 2011, č. j. 2 Afs 42/2011-60). 6. Žalobce dále poukázal na odst. 14.1 a 14.2 výzvy Můj klub 2019, podle kterého si ministerstvo na základě ust. § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel vyhrazuje, že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, a že k doložení dalších podkladů poskytne ministerstvo žadateli o poskytnutí dotace lhůtu přiměřenou povaze vyžádaných dalších podkladů. Žalobce současně odkázal na § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, podle kterého jestliže žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci trpí vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j žadatele o dotaci k odstranění vad, k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Je tak nepochybné, že ke dni podání žádosti v rámci výzvy Můj klub 2019 tuto podmínku správného, včasného a úplného vyúčtování dotace nesplňoval žádný z žadatelů, jelikož lhůta pro podání žádosti byla stanovena do 31. 10. 2018 a lhůta pro vyúčtování dotace poskytnuté v programu Můj Klub 2018 byla stanovena do 15. 2. 2019. Ministerstvu tak nezbylo než zkoumat splnění podmínky dle odstavce 6.7 předmětné výzvy u všech žadatelů v rámci výzvy Můj klub 2019 dodatečně. Ministerstvo tak mělo činit neprodleně po termínu předkládání vyúčtování a finančního vypořádání, tj. 15. 2. 2019, kdy ještě bylo možné sjednat nápravu ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 367/2015 Sb., podle níž platí, že pokud dojde ze strany poskytovatele ke zjištění, že předložené podklady mají nedostatky, je poskytovateli uložena povinnost zajistit nápravu, jelikož tato skutečnost měla zásadní vliv na posuzování žádostí v rámci výzvy Můj Klub 2019. 7. Dále žalobce namítal porušení principu ochrany legitimního očekávání a principu proporcionality. Žalobce v této souvislosti subsidiárně odkázal na relevantní judikaturu k principu legitimního očekávání, zásady legality a právní jistoty a judikaturu spojenou s principem proporcionality sankce pro případ porušení povinnosti příjemce dotace. Žalobce namítal zcela nepřiměřenou sankci (vyloučení z dotačního řízení v roce 2019) za drobné formální pochybení – nepředložení 1 formuláře, když navíc údaje obsažené v tabulce byly uvedeny v jiných dokumentech předkládaných v rámci vyúčtování a poskytovatel dotace tak měl dokonalý přehled o dotačních finančních prostředcích. Žalobci je známo, že po formální stránce se nejedná o přímo explicitně definovanou sankci, nicméně po faktické stránce je tato zásadní. Žalobce k tomu poukázal na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, které se zabývalo otázkou přiměřenosti výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Žalobce dále poukázal na rozhodnutí NSS ze dne 27. 6. 2019, č. j. 2 Afs 238/2018-29, které závěry usnesení rozšířeného senátu NSS rozvinulo. I kdyby ministerstvo nemělo povinnost vyzývat žalobce k doplnění jeho žádosti, muselo by být pochybení žalobce vnímáno jako marginální. 8. Žalobce rovněž poukázal na to, že postup ministerstva byl v rozporu s ústavně zakotvenou zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a se základní zásadou správního řízení, podle které správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena (§ 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“). Zásada l