9 Azs 256/2019 — Nejvyšší správní soud

9 A 73/2021- 27 - text 8 9A 73/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: D. T. G. státní příslušnost X bytem v ČR X zastoupeného advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Příkop 834/8, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, 140 21 Praha 4 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žalovaná je povinna rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 16. 8. 2019, č. j. OAM-8925-86/DP-2015, podaném dne 14. 1. 2020, ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Sedláka, advokáta. Odůvodnění: Žaloba 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze dne 22. 6. 2021, domáhal toho, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout ve věci jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 8. 2019, č. j. OAM-8925-86/DP-2015 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla podle § 46 odst. 3 ve spojení s § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999Sb. o pobytu cizinců, ve znění účinném do 17. 12. 2015 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta žádost manželky žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny na území, neboť nebyla splněna podmínka trestní zachovalosti. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání jako další účastník řízení podle § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 2. Žalobce konstatoval, že o jeho odvolání žalovaná již jednou rozhodla, a to rozhodnutím ze dne 17. 3. 2020, č. j. MV-18859-4/SO-2020, které však bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2021, č. j. 15 A 28/2020 50, zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. 3. Dále uvedl, že řízení o jeho odvolání bylo následně formálně přerušeno usnesením žalované ze dne 10. 3. 2021, č. j. MV-18859-11/SO-2020, a to do vydání pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 10 A 1/2020 ve věci žaloby manželky žalobce proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 10. 12. 2019, MV-147511-5/SO-2019, kterým bylo zamítnuto odvolání manželky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce považuje rozhodnutí žalované o přerušení řízení za nezákonné, a tedy bez právních účinků na běh zákonných lhůt pro rozhodnutí o jeho odvolání. Nesouhlasí s názorem žalované, že řízení ve věci žádosti jeho manželky o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky bylo již pravomocně ukončeno, neboť žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, o kterém žalovaná dosud nerozhodla. Výsledek řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 1/2020 proto nelze považovat za předběžnou otázku mající zásadní vliv na to, jak bude možno o odvolání žalobce rozhodnout. 4. Návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4 správního řádu nebylo usnesením ministra vnitra ze dne 11. 6. 2021, č. j. MV-18859-15/SO-2020, vyhověno. 5. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované povinnost rozhodnout o jeho odvolání v řízení o žádosti jeho manželky o podané žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny na území ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě shrnula průběh správního řízení ve věci žádosti manželky žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny na území. 7. Potvrdila, že řízení o odvolání žalobce je od 12. 3. 2021 přerušené a žalovaná po dobu přerušení předmětného řízení nemůže v dané věci činit jiné úkony než ty, které povedou k odstranění důvodů pro přerušení řízení, proto má za to, že ve věci není nečinná. Žalovaná připustila, že z formálního hlediska není prvostupňové rozhodnutí vzhledem k závěru rozsudku městského soudu ze dne 25. 1. 2021, č. j. 15 A 28/2020 50 v právní moci. Ve věci však existuje vydané rozhodnutí o odvolání manželky žalobce, které je předmětem přezkumu v řízení před městským soudem pod sp. zn. 10 A 1/2020, žalovaná tedy dle svého názoru nemůže v řízení o odvolání žalobce pokračovat, aniž by bylo rozhodnutí o odvolání manželky žalobce zrušeno, neboť jinak by byla nucena rozhodovat znovu ve věci již rozhodnuté. 8. Žalovaná je přesvědčena, že žaloba je nedůvodná a navrhla její zamítnutí. Obsah správního spisu 9. Z obsahu správního spisu vyplývají následující, pro rozhodnutí ve věci relevantní skutečnosti: 10. Manželka žalobce podala dne 4. 3. 2015 na Zastupitelském úřadu České republiky v Hanoji žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, resp. společného soužití s manželem (žalobcem), který má na území České republiky povolen trvalý pobyt. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 16. 8. 2019, č. j. OAM-8925-86/DP-2015 byla žádost manželky žalobce podle ustanovení § 46 odst. 3 ve spojení s § 56 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců zamítnuta, neboť manželka žalobce nesplňovala podmínku trestní zachovalosti. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala manželka žalobce dne 3. 9. 2019 odvolání, které bylo rozhodnutím žalované ze dne 10. 12. 2019, č. j. MV-147511-5/SO-2019 zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Manželka žalobce následně v dané věci podala k Městskému soudu v Praze žalobu, která je vedena pod sp. zn. 10 A 1/2020; řízení dosud není pravomocně skončeno. 11. Žalobce podal dne 14. 1. 2020 ke správnímu orgánu I. stupně odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, ve kterém namítal jeho nezákonnost z toho důvodu, že mu nebylo umožněno jednat v procesním postavení účastníka řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, a nemohl tak uplatnit svá práva, ačkoliv se žádost jeho manželky týkala sloučení jeho rodiny. Žalobce v odvolání argumentoval zejména odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2019, č. j. 9 Azs 256/2019 - 22. O odvolání žalobce rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 3. 2020, č. j. MV-18859-4/SO-2020, tak, že jej jako nepřípustné zamítla z toho důvodu, že bylo podáno osobou, která nebyla účastníkem řízení. V odůvodnění citovaného rozhodnutí žalovaná dospěla k závěru, že žalobce nebyl účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, jelikož jakožto manžel žadatelky nemohl být považován za účastníka správního řízení v řízení ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu žadatelky – účastnice řízení, neboť povolení k dlouhodobému pobytu ze své podstaty opravňuje pouze osobu, které je vydáno, pobývat na území České republiky; nejedná se tedy o společenství práv či povinností. Zároveň žalovaná nedospěla k závěru, že by byl žalobce účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, jelikož toto ustanovení předpokládá přímé bezprostřední dotčení na právech a povinnostech. Řízení ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu se přímo a bezprostředně dotýkalo jen manželky žalobce a žalobce mohl být dotčen pouze nepřímo. Proti citovanému rozhodnutí podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu, o které bylo rozsudkem ze dne 25. 1. 2021, č. j. 15 A 28/2020 - 50, rozhodnuto tak, že se rozhodnutí žalované ze dne 17. 3. 2020, č. j. MV-18859-4/SO-2020, zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Rozsudek městského soudu č. j. 15 A 28/2020 – 50 nabyl právní moci dne 26. 1. 2021. 12. Dne 10. 3. 2021 rozhodla žalovaná podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu usnesením č. j. MV-18859-11/SO-2020 o přerušení řízení o odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí, a to do vydání pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. 10 A 1/2020 ve věci žaloby manželky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 12. 2019, č. j. MV-147511-5/SO-2019 (dále též „usnesení o přerušení řízení“). V odůvodnění usnesení o přerušení řízení žalovaná uvedla, že rozhodnutí Městského soudu v Praze o žalobě manželky žalobce, vedené pod sp. zn. 10 A 1/2020, považuje za předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu, mající zásadní vliv na to, kdy a jak bude možné o odvolání žalobce rozhodnout. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 17. 5. 2021 v návaznosti na zamítnutí opravného prostředku, který proti němu směřoval. 13. Návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne 17. 5. 2021 ministr vnitra usnesením ze dne 11. 6. 2021, č. j. MV-18859-15/SO-2020, nevyhověl. V odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že není dán důvod pro vydání opatření proti nečinnosti podle §