4 As 5/2003 — Nejvyšší správní soud

9 Af 20/2019- 97 - text 11 9Af 20/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové ve věci žalobce: M. R. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Machurkem sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno proti žalovanému: Finanční arbitr sídlem Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956 sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Robertem Němcem, LL. M. sídlem Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2018, č. j. FA/SR/ZP/1889/2016-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 5. 2019 u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) domáhal přezkoumání rozhodnutí finančního arbitra (dále též „žalovaný“) ze dne 6. 6. 2018, č. j. FA/SR/ZP/1889/2016-7 v rozsahu potvrzení výroku I. nálezu žalovaného ze dne 8. 12. 2017, č. j. FA/33707/2017 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl námitky žalobce a nález finančního arbitra ze dne 8. 12. 2017, ev. č. FA/33707/2017, sp. zn. FA/ZP/1889/2016 (dále též „nález“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“) potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím rozhodl finanční arbitr o návrhu žalobce na určení neplatnosti pojistné smlouvy č. 6942982428 a zaplacení částky 40 083 Kč s příslušenstvím, podaného dne 22. 11. 2016 (dále též „návrh žalobce“). Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí finanční arbitr řízení v části pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění dospělých sjednaného v pojistné smlouvě č. 6942982428 podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“), zastavil (dále též „výrok I. nálezu“). Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí finanční arbitr návrh žalobce ve zbytku podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítl (dále též „výrok II. nálezu“). 3. K výroku I. nálezu finanční arbitr v odůvodnění nálezu poukázal na § 54 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), tedy právního předpisu, který obsahoval právní definici životního pojištění v okamžiku uzavření pojistné smlouvy mezi žalobcem a osobou zúčastněnou na řízení (16. 3. 2006), podle kterého je životní pojištění pojištěním pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka. Za pojištění změny osobního postavení člověka se např. považuje svatební pojištění, pojištění narození dítěte. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci je sice stejně jako životní pojištění podkategorie pojištění osob, zákon o pojistné smlouvě jej však upravuje samostatně v ustanoveních § 60 a násl. a § 62 a násl. Finanční arbitr uzavřel, že není příslušný řešit spor z pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění dospělých, neboť toto připojištění je mimo rámec životního pojištění vymezeného v § 54 zákona o pojistné smlouvě. Jedná se tak ve smyslu § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi o nepřípustný návrh, a proto finanční arbitr návrh žalobce v části týkající se pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění dospělých podle § 14 odst. 1 písm. a) téhož zákona zastavil. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve rekapituloval předchozí průběh řízení a shrnul obsah námitek žalobce podaných proti nálezu. 5. K výroku I. nálezu žalobce v námitkách uvedl, že nelze z pojistné smlouvy č. 6942982428, uzavřené dne 16. 3. 2006 mezi žalobcem a osobou zúčastněnou na řízení, označené jako „Životní pojištění DYNAMIK Plus“, s počátkem pojištění dne 17. 3. 2006 a pojistnou dobou 31 let, jejímž předmětem bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobce s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 100 000 Kč, pojištění zproštění od placení pojistného a úrazové pojištění dospělých (dále též „pojistná smlouva“) vyčleňovat doplňková pojištění, která jsou s životním pojištěním neoddělitelně spjata. Žalobce odkázal na vybraná ustanovení pojistných podmínek pojistné smlouvy, ze kterých vyplývá závislost doplňkových pojištění na základním (životním) pojištění, a namítl, že finanční arbitr je povinen rozhodnout o vydání veškerých plnění smluvních stran. 6. K otázce příslušnosti a pravomoci žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na § 1 odst. 1 písm. e) zákona o finančním arbitrovi, podle něhož je finanční arbitr příslušný řešit pouze spory ze životního pojištění. Shrnul, že pojistná smlouva, která je předmětem sporu, obsahuje pojištění pro případ smrti nebo dožití (životní pojištění), pojištění zproštění od placení pojistného v případě invalidity (pojištění pro případ nemoci, srov. § 62 zákona o pojistné smlouvě: „V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění“), pojištění pro případ smrti úrazem a pojištění trvalých následků úrazu, pojištění doby nezbytného léčení tělesného poškození úrazem (úrazové pojištění). S odkazem na čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“, finanční arbitr setrval na své nepříslušnosti k řešení sporu v části týkající se platnosti pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění a vydání pojistného zaplaceného za tato pojištění, a uzavřel, že řízení v této části podle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi ve výroku I. nálezu správně zastavil. III. Žaloba 7. Žalobce v úvodu žaloby rekapituloval, že dne 7. 8. 2018 podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu na přezkum rozhodnutí správního orgánu dle § 244 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu projednal a dne 27. 11. 2018 vydal rozsudek č. j. 27C 146/2018 - 36, proti kterému se žalobce odvolal. Před projednáním odvolání odvolací soud shledal, že se Obvodní soud pro Prahu 1 nevypořádal s nesouhlasem žalobce se zastavením řízení v části pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění a uložil soudu I. stupně, aby se s tímto bodem vypořádal. Obvodní soud pro Prahu 1 následně vydal dne 30. 4. 2019 usnesení, kterým zastavil řízení o žalobě proti výroku I. nálezu finančního arbitra ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách a zároveň poučil žalobce o právu podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve lhůtě dle § 72 odst. 3 s. ř. s. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 4. 2019 nabylo právní moci dne 16. 5. 2019. 8. Žalobce poukázal na článek 1 všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění schválených představenstvem České pojišťovny, a.s. dne 14. 9. 2004 pod č. j. 4, označených jako VPP-ŽP-DYKP-0002 (dále jen „VPP“), který stanoví, že v rámci životního pojištění lze sjednat pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění závažných onemocnění a pojištění pro případ invalidity. Podle odstavce 2 téhož článku může pojistitel sjednat i jiné druhy životního pojištění a podle odstavce 3 článku 1 VPP „V jedné pojistné smlouvě lze sjednat se životním pojištěním i další druhy pojištění.“ 9. Žalobce tvrdil, že v souladu s článkem 1 odst. 3 VPP sjednal s osobou zúčastněnou na řízení v pojistné smlouvě pojištění zproštění od placení pojistného a úrazové pojištění dospělých. Tato pojištění však nebyla sjednána jako samostatná pojištění, ale dle dikce článku 1 odst. 3 VPP jako doplňková pojištění k základnímu životnímu pojištění. Již z pouhého gramatického výkladu pojistných podmínek tak podle názoru žalobce vyplývá, že existence dalších druhů pojištění sjednaných ve smlouvě o životním pojištění je pevně vázána na existenci základního životního pojištění, a oddělení a následná samostatná a nezávislá existence dalších druhů takto sjednaných doplňkových pojištění je vyloučena. Zcela evidentní vazba na životní pojištění je pak v případě pojištění zproštění od placení pojistného, sjednaného právě za životní pojištění, neboť není-li platně sjednáno základní životní pojištění, nemůže dojít k pojištění zproštění od jeho placení. 10. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný v daném řízení nesprávně aplikoval ustanovení vymezující jeho věcnou příslušnost, neboť pojistnou smlouvu měl posoudit z hlediska její platnosti ja