6 Afs 270/2015 — Nejvyšší správní soud

11 A 190/2021- 77 - text 9 11 A 190/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: BPO Czech, s.r.o., IČO 28707303 sídlem Ve Smečkách 1258/6, 110 00 Praha 1 zastoupená společnosti UNTAX, s. r. o., IČO 25260537 sídlem U Továren 256/14, 102 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 14. 7. 2021, čj. MPO 285478/21/61100/010000 takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 14. 7. 2021, čj. MPO 285478/21/61100/010000, je nicotné. II. Ruší se opatření žalovaného ze dne 1. 3. 2021, čj. MPO 224484/21/61100/61150, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkynina zástupce, společnosti UNTAX, s. r. o. Odůvodnění: 1. Vymezení věci 1. Žalovaný poskytl žalobkyni rozhodnutím z 2. 7. 2010, čj. 2614-10/2.2ITS02-074/10/08200, dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace na projekt Centrum profesionálních služeb Štětí. 2. První čtyři etapy žalovaný žalobkyni proplatil. Následně však inicioval daňovou kontrolu za účelem ověření, zda žalobkyně neporušila rozpočtovou kázeň. Finanční úřad rozhodl, že nezjistil v rozsahu daňové kontroly porušení rozpočtové kázně. I přesto žalovaný žalobkyni neproplatil část dotace připadající na pátou etapu a namísto toho rozhodl 1. 3. 2021 opatřením čj. MPO 224484/21/61100/61150, o dočasném nevyplacení části dotace ve výši 18 374 837 Kč. Měl totiž za to, že žalobkyně nedodržela dotační podmínky a účel poskytnuté dotace. 3. Proti opatření podala žalobkyně námitky, kterým žalovaný napadeným rozhodnutím nevyhověl. 2. Žalobní argumentace 4. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Žalobu koncipovala jako obsáhlou oponenturu s jednotlivými částmi odůvodnění napadeného rozhodnutí, kterou soustředila do dvou okruhů: (i) nedodržení účelu dotace a dotačních podmínek a (ii) legitimní očekávání. Její argumentaci lze shrnout následovně. 5. Žalobkyně je primárně přesvědčena, že dodržela dotační podmínky a účel dotace. Vybudovala totiž centrum profesionálních služeb ve Štětí a dodržela všechny závazné ukazatele. Žalobkyně vysvětlila, z jakého důvodu v průběhu dotačního projektu změnila místa realizace oproti původnímu vymezení a žalovaný tuto změnu schválil. Hlavním místem realizace bylo nadále Štětí, přičemž je nepodstatné, že méně než 1/3 zaměstnanců měla v pracovních smlouvách uvedeno místo výkonu práce právě ve Štětí. Žalobkyně postupovala v souladu s dotačními podmínkami i účelem dotace. Skutečnosti, které jí žalovaný vytýká, nejsou buď vůbec součástí dotačních podmínek, nebo jde o nepřípustně extenzivní výklad těchto podmínek. 6. Žalobkyně zároveň uvedla, že je nutné chránit její legitimní očekávání a dobrou víru, když naplnila všechna stanovená kritéria. Případné vady v nastavení dotačních podmínek jsou odpovědností žalovaného. Zdůraznila, že žalovaný neměl žádné výhrady k prvním čtyřem etapám dotačního projektu a napadené rozhodnutí bylo vydáno více než 6 let od žalobkyniny žádosti o proplacení páté etapy. Žalovaný vystavěl své odůvodnění na výsledcích vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“). Nevzal ale v potaz, že na základě závěrů OLAF prověřovala žalobkyni kontrolní skupina sestavěná žalovaným, která shledala pouze jediný nedostatek. V návaznosti na tento nedostatek se žalovaný obrátil na finanční úřad, který u žalobkyně provedl daňovou kontrolu a neshledal porušení rozpočtové kázně. Závěry daňové kontroly žalovaný nerespektoval a pátou etapu neproplatil. V takovém postupu žalobkyně spatřuje nepřípustnou libovůli. 3. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobní argumentací nesouhlasí. 8. Popsal průběh řízení a důvody, které ho vedly ke krácení dotace. Zdůraznil, že cílem dotačního projektu bylo „pokrýt poptávku po specializovaných strategických službách ze strany zákazníků“, přičemž žalobkyně v dotačním projektu uvedla, že „nové centrum bude mít centrálu ve Štětí, přičemž majorita pozic vznikne v Ústeckém kraji, čímž dojde k realizaci investice v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti“. To žalobkyně nesplnila, neboť z provedené kontroly vyplynulo, že většina zaměstnanců měla jako místo výkonu práce sjednány Zdiby a pracovní dobu trávili výhradně na pracovních cestách v Praze. Ke tvorbě pracovních míst tudíž docházelo v Praze, nikoliv ve Štětí. 9. Žalovaný dále uvedl, že se v souladu s právní úpravou i svojí vnitřní metodikou obrátil po zjištění nesrovnalostí na příslušný finanční úřad. Ten po proběhlé daňové kontrole uzavřel, že v rozsahu daňové kontroly nezjistil porušení rozpočtové kázně. Samotná kontrola však byla zaměřena velmi úzce, a to na splnění jedné dotační podmínky. Finanční úřad nezkoumal splnění účelu dotace a neposuzoval žalobkynino jednání materiálně. Kontrola se zároveň týkala pouze již proplacených prostředků, u nichž mohlo dojít k porušení rozpočtové kázně. Následně u žalobkyně provedl kontrolu OLAF, který v závěrečné zprávě konstatoval řadu žalobkyniných pochybení a uzavřel, že „příjemce dotace de facto fungoval jako pracovní agentura s fiktivním sídlem ve Štětí, která nabírala zaměstnance, jejichž valná většina pracovala pro společnosti se sídlem v Praze“. Žalovaný stanovuje dotační podmínky, a je proto též oprávněn v případě jejich porušení nevyplatit část dotace. 10. K jednotlivým žalobním bodům žalovaný uvedl, že se žalobkyně všemi možnými způsoby snaží domoci vyplacení části dotace. Přitom z judikatury plyne, že dotační rozhodnutí jí sice založilo nárok na výplatu dotace, ale pouze za předpokladu splnění dotačních podmínek. Za jejich splnění je odpovědná pouze žalobkyně. 11. Předmětem sporu je dle žalovaného to, zda žalobkyně naplnila účel dotace. Cílem dotačního projektu však nebylo jen vybudování centra sdílených služeb ve Štětí, ale též podpora zvýšení zaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst ve stanovených místech realizace projektu. Žalobkyně svým postupem (mj. přesunem faktické centrály do Zdib a vysíláním zaměstnanců na pracovní cesty do Prahy) obcházela účel dotace, který je širší než jednotlivé dotační podmínky. 12. Žalobkyně nemohla mít legitimní očekávání ve vyplacení dotace, neboť je pouze na ní, aby dodržovala dotační podmínky. Žalovaný dále poukázal na to, že vydaným opatřením došlo pouze k dočasnému nevyplacení prostředků a bude na finančních orgánech, aby prověřily splnění dotačních podmínek. Závěry této daňové kontroly budou určující pro další postup žalovaného. Porušení účelu dotace žalobkyní se týká jak vyplacených tak nevyplacených prostředků. 13. Dočasnost opatření zároveň dle žalovaného znamená, že opatření není rozhodnutím v materiálním smyslu, neboť se jím závazně nezakládají, nemění ani neruší práva nebo povinnosti. 14. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud řízení přerušil do skončení řízení o porušení rozpočtové kázně a vyměření odvodu za její porušení. Pokud k tomu neshledá důvody, navrhl žalovaný, aby soud žalobu odmítl, případně jako nedůvodnou zamítl. 4. Žalobkynina replika 15. Žalobkyně zaslala k vyjádření žalované repliku. 16. Uvedla, že argumentace žalovaného o obcházení účelu dotace nezazněla v napadeném rozhodnutí, a nelze k ní proto přihlížet. Žalovaný ani neaplikoval test zneužití práva, jak ho dovodila judikatura. Žalobkyně navíc žalovanému opakovaně vysvětlila důvody pro svůj postup. 5. Obsah správního spisu 17. Z obsahu správního spisu zjistil zdejší soud následující podstatné skutečnosti. 18. Na základě výzvy k předkládání projektů v rámci OPPI představila žalobkyně v žádosti z 3. 9. 2009 projekt Centrum profesionálních služeb Štětí. Později doložila plnou žádost a dotační projekt s podnikatelským záměrem. Žalovaný vydal 2. 7. 2010 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Přílohou dotačního rozhodnutí byly dotační podmínky. Rozhodnutí bylo později doplněno třemi dodatky. 19. Správní spis dále obsahuje dokumentaci ke kontrolní činnosti žalovaného, OLAF a správce daně. Konkrétně zprávu o kontrole na místě č. OF/2012/1059 vypracovanou OLAF 28. 2. 2013 a k ní se vztahující anglický dokument Financial follow-up of OLAF investigation OF/2012/1059 z 18. 9. 2013, jehož přílohu tvoří závěrečná zpráva OLAF. Dále spis obsahuje protokol z 11. 12. 2013 o výsledku kontroly, kterou u žalobkyně provedla kontrolní skupina žalovaného a dodatek z 3. 4. 2014 k tomuto protokolu s přílohou seznam pracovníků s harmonogramem pracovních cest z 31. 1. 2014. Žalobkyně proti tomuto kontrolnímu zjištění podala námitky, které žalovaný vypořádal. Žalovaný podal 13. 5. 2014 podnět finančnímu úřadu k prověření, zda se žalobkyně nedopustila porušení rozpočtové kázně. V podnětu odkázal na své kontrolní závěry, z nichž dle žalovaného plyne, že ža