6 Azs 163/2015 — Nejvyšší správní soud

16 A 20/2023- 32 - text 8 16 A 20/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: D. B., nar., státní příslušností Ukrajina, bytem v ČR , zastoupeného JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2023, č. j. OAM-37476-20/DP-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla žalobci dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky ve znění do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost a bylo rozhodnuto o neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, neboť žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. 2. Žalobce namítl, že je sice pravdou, že byl odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, avšak byl mu uložen toliko peněžitý trest, který žalobce v době před vydáním rozhodnutí uhradil, tudíž se na něj hledí jako na netrestaného, kdy dle něj má odstranění záznamu z rejstříku trestů toliko deklaratorní účinek. Žalobce má za to, že zamítnutí žádosti bylo v jeho případě v rozporu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky a napadené rozhodnutí tak nevychází ze skutečného stavu věci. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce byl shledán vinným úmyslnými trestnými činy rvačky a výtržnictví, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 20 000 Kč. Trestní příkaz nabyl právní moci 21. 9. 2022. Žalovaný ověřoval u Obvodního soudu pro Prahu 1, zda došlo k uhrazení peněžitého trestu a následně toto opakovaně zjišťoval v evidenci Rejstříku trestů ČR, nicméně žalobce peněžitý trest ke dni vydání rozhodnutí neuhradil. Jak vyplývá z opisu z evidence rejstříku trestů, k úhradě uloženého peněžitého trestu došlo až dne 7. 7. 2023, tedy až poté, co bylo žalobci doručeno zamítavé rozhodnutí. Tvrzení žalobce, že peněžitý trest uhradil již před vydáním rozhodnutí, je nepravdivé. Ke dni vydání rozhodnutí nebyl peněžitý trest uhrazen a odsouzení proto nemohlo být zahlazeno. Žalovaný rozhoduje podle stavu věci ke dni vydání rozhodnutí. Nelze očekávat, že by vyčkával do doby, než bude uložený peněžitý trest uhrazen, navíc když dle informace Obvodního soudu pro Prahu 1 byla výzva k úhradě peněžitého trestu žalobci doručena již 1. 11. 2022. Žalovaný též dodal, že žalobce během řízení rovněž nejevil žádný zájem o průběh správního řízení a nedostavil se k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Peněžitý trest žalobce podle žalovaného uhradil zjevně až v reakci na jemu doručené rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Bylo tak třeba ke dni vydání napadeného rozhodnutí nahlížet na žalobce jako na osobu, která není trestně zachovalá. Žalovaný je názoru, že jeho rozhodnutí bylo řádně odůvodněno. Je přesvědčen, že dostatečně posoudil i dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce dle dostupných informací a dospěl k závěru, že neprodloužením povolení k dlouhodobému pobytu nebude zasaženo do rodinného a soukromého života s takovou intenzitou, aby tato skutečnost odůvodnila vyhovění jeho žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu, a to navíc v situaci kdy již žalobce neplní účel pobytu. Žalobce jako občan Ukrajiny má možnost požádat o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území, aby se nemusel vracet do země původu v době, kdy tam probíhá ozbrojený konflikt. Této možnosti si je dle žalovaného žalobce vědom, jak vyplývá z textu žaloby, nicméně ji doposud nevyužil. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto skutečnosti. 5. Žalobce dne 30. 8. 2022 požádal o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. 6. Dne 14. 6. 2023 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým žádost žalobce zamítl. 7. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 8. Soud při svém rozhodování vyšel z uvedených právních předpisů: 9. Podle § 35 odst. 3 zákona o pobytu cizinců dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). 10. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. 11. Podle 44a odst. 3 zákona o pobytu cizinců ve znění do 30. 6. 2023 žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 55 odst. 1 a 2 vztahují obdobně. 12. Podle § 47 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. 13. Podle § 47 odst. 3 zákona o pobytu cizinců zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. 14. Podle § 69 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. 15. Podle § 105 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin. 16. Podle § 106 trestního zákoníku bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. 17. Žalobce namítl, že je sice pravdou, že byl odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, avšak byl mu uložen toliko peněžitý trest, který žalobce v době před vydáním rozhodnutí uhradil, tudíž se na něj hledí jako na netrestaného, kdy dle něj má odstranění záznamu z rejstříku trestů toliko deklaratorní účinek. 18. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nejprve zabýval tím, zda byla žádost žalobce podána včas. K tomu poukázal na § 47 odst. 1 a odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Uvedl, že žalobci bylo jeho dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu vydáno s platností do 31. 8. 2022, proto konstatoval, že žalobce dne 30. 8. 2022 požádal včas. 19. Dále se žalovaný zabýval tím, zda byly u žalobce naplněny podmínky pro prodloužení jeho pobytového oprávnění. K tomu uvedl, že tyto podmínky jsou zákonem vymezeny pozitivně a negativně a poukázal na § 37, § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Žalovaný uvedl, že na základě vyžádaného výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR bylo zjištěno, že se žalobce dopustil trestné činnosti. Konkrétně bylo zjištěno, že byl žalobce trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 vydaným pod sp. zn. 7 T 108/2022, shledán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu dle § 158 odst. 1 trestního zákoníku a dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Za spáchané činy byl žalobci uložen peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb ve výši denní sazby 100 Kč. Žalovaný konstatoval, že tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 21. 9. 2022 a žalovaný ke dni vydání rozhodnutí ověřil, že záznam o odsouzení žalobce stále figuruje ve výpisu z evidence Rejstříku trestů ČR. Vzhledem k těmto skutečnostem žalovaný dospěl k závěru, že v případě žalobce byly dány důvod