4 As 12/2018 — Nejvyšší správní soud

17 A 91/2022- 119 - text 9 17 A 91/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobci: proti žalovanému: za účasti: a) IDS Praha a. s., IČO: 60194260 se sídlem Praha 2, Nové Město, Na Moráni 360/3 b) Š. F. bytem X c) MVDr. V. F. bytem X d) V. F. bytem X e) H. J. bytem X všichni zastoupeni advokátem Mgr. Zdeňkem Vaňátkem se sídlem Praha 1, Národní 365/43 Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2/2 I) Central Group Nové Pitkovice III. a.s., IČO: 24246743 se sídlem Praha 4, Na Strži 1702/65 II) Pražská developerská společnost, příspěvková organizace, IČO: 09211322 se sídlem Praha 1, Staré Město, U radnice 10/2 zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2022, č. j. MHMP 1322578/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto jejich odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8 ze dne 7. 10. 2021, č. j. MCP8 393921/2021. Uvedeným rozhodnutím bylo na základě žádosti společnosti Central Group Nové Pitkovice III. a.s. (dále jen „stavebník“) podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, vydáno stavební povolení na stavbu „Obytný soubor Z., bytový dům C, Praha, L., Z., V. L.m.“ na pozemku parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG v k. ú. L. (dále jen „stavba“), a to za podmínek uvedených v rozhodnutí. II. Obsah žaloby 2. V podané žalobě žalobci tvrdili, že napadeným rozhodnutím byl porušen stavební zákon, neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ, nemá oporu ve spise a dále procesním postupem žalovaného byli žalobci zkráceni na svých právech. Konkrétně namítali, že žalovaný svůj závěr k vypořádání námitky týkající se vydržení práva žalobci spočívající ve vzniku věcného břemene – služebnosti práva přístupu na pozemek žalobců parc. č. XH přes pozemek parc. č. XA, vše v k. ú. L., opírá o ryze formalistický přístup, že nedohledal namítané zatížení pozemku parc. č. XA v katastru nemovitostí. Žalovaný však nepřihlédl k tomu, že existence stávajícího chodníku na uvedeném pozemku, který slouží jako přístup ke stavbě č. p. X, je zaznamenaná v rozhodnutích prvostupňového orgánu minimálně od roku 1995. Záznamy o existenci stávajícího chodníku přes pozemek parc. č. XA na pozemek parc. č. XH lze nalézt v minulých územních plánech hl. m. Prahy (např. v územním planu z roku 2009) a v dokumentech, se kterými stavební úřad v minulosti pracoval, jako je stavební povolení či ohlášení stavby. Tvrdili, že stávající chodník na pozemku parc. č. XA je zakreslen i v aktuálním územním plánu hl. m. Prahy, kdy výkres současného územního plánu a vyznačení přístupového chodníku do objektu č. p. X přes pozemek parc č. XA, X, je dostupný i online na https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykresyUP/. 3. Tvrdili, že navrženým rozsahem zástavby bytového domu bude ztížen přístup do jejich stavby č. p. X a bude tedy i ztížen zásah složek záchranného systému, zejména hasičů. 4. Dle žalobců žalovaný zvolil ryze formalistický přístup, i pokud jde o závěry k bodu III. odvolání, kdy nepřihlédl k tvrzení, že povolením hromadné garáže v počtu 48 stání, z toho 43 k 62 bytovým jednotkám a 5 návštěvnických stání je počet stání poddimenzován a dojde tak k silnému zatížení okolí bytového domu, pokud jde o požadavky na parkování, což bude mít dopad i na žalobce. Žalovaný se s uvedenou skutečností nijak nevypořádal. Žalobci tak i zde byli zkrácení na svých právech. 5. K závěrům žalovaného k bodu V. odvolání žalobci tvrdili, že navržený bytový dům je předimenzovaný s ohledem na okolní historickou zástavbu a jeho stavbou budou s ohledem na navrženou hmotu a výšku bytového domu změněny i ekologické poměry na nemovitostech žalobců zejména tím, že budou nepřiměřeně zastíněny, dále se zhorší větratelnost vzniklého vnitrobloku a s ohledem na klimatické změny se navýší i jeho přehřívání, což je v přímém rozporu s politikou města. I v tomto případě se žalovaný s tvrzením žalobců nevypořádal. 6. Pokud jde o bod VI. odvolání, žalobci tvrdili, že v územním řízení byli jako účastníci řízení opomenuti, ačkoliv jsou stavebnímu úřadu známi, čímž došlo ke zkrácení jejich práv, zejména pak u žalobců b) až e). 7. Formalistický závěr žalovaného dle žalobců převážil rovněž u závěrů k bodu VII. odvolání, kdy došlo ke zvýhodnění stavebníka, neboť žalovaný konstatoval, že stavebnímu úřadu byly poměry na staveništi dobře známy a žádost poskytla dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby, kdy tím byly kumulativně splněny podmínky pro upuštění od místního šetření. Žalobci s uvedeným závěrem nesouhlasili a tvrdili, že kdy jindy než při místním šetření se mohlo zjistit, že s ohledem na navrženou hmotu a výšku bytového domu budou změněny i ekologické poměry na nemovitostech žalobců zejména tím, že budou nepřiměřeně zastíněny, dále se zhorší větratelnost vzniklého vnitrobloku a s ohledem na klimatické změny se navýší i jeho přehřívání. I v tomto případě byli žalobci zkráceni na svých právech. 8. Konečně žalobci nesouhlasili se závěry k bodu VIII. odvolání, když opětovně tvrdili, že se žalovaný nevypořádal zejména s tím, zda navrženou hmotou a výškou stavby nebudou podstatně změněny i ekologické poměry na nemovitostech žalobců v jejich neprospěch zejména tím, že budou nepřiměřeně zastíněny, dále se zhorší větratelnost vzniklého vnitrobloku a s ohledem na klimatické změny se navýší i jeho přehřívání. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření 9. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí, neboť žalobci uplatnili zcela obdobné námitky, a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 10. Žalovaný odmítl tvrzení žalobců, že rozsahem zástavby bude ztížen přístup do jejich objektu č. p. X, k. ú. L., neboť tato skutečnost nevyplývá z výroku napadeného rozhodnut, kde ve výčtu pozemků dotčených stavbou není zahrnut pozemek par. č. XA, k.ú. L. Znamená to, že navržená stavba nezasahuje na daný pozemek. Tvrzení žalobců nelze dovodit ani z projektové dokumentace ověřené k stavebnímu povolení, konkrétně z výkresu Koordinační situace C.3. V napadeném rozhodnutí je uvedeno, že tento pozemek není dotčen žádnou částí bytového domu „C“ s výjimkou podzemních kotev pro zajištění stavební jámy pro založení stavby, které se nepropisují na povrch pozemku parc. č. XA, k.ú. L., tak, aby žalobcům byl ztížen pohyb v zeleni, jak je zřejmé z výpisu katastru nemovitostí a faktického stavu dohledatelného na místě samém. Není zřejmé ani to, co vede žalobce k názoru o vydržení služebnosti k pozemku parc. č. XA, k.ú. L., pro přístup k jejich nemovitosti. Nahlédnutím do katastru nemovitostí žalovaný opakovaně ověřil, že pozemek parc. č. XA, k. ú. L., je zatížen toliko věcným břemenem užívání pro vedení telekomunikační sítě ve prospěch společnosti GTS Czech s.r.o. Z výpisu katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek par. č. XA, k. ú. L., plní funkci zeleně, a to i fakticky. Přístup k nemovitosti žalobců z jižní strany, konkrétně k jižní štítové stěně (bez otvorů) objektu č.p. X, k.ú. L., zajišťuje komunikace s pevným povrchem na pozemku parc. č. XI, k.ú. L., která je vedena v katastru nemovitostí jako ostatní komunikace. Ani tento pozemek není dotčen žádnou částí navržené stavby bytového domu „C“, jak je zřejmé z žalobou napadeného rozhodnutí a projektové dokumentace. Žalovaný považuje za nedůvodné, aby složky integrovaného záchranného systému zásah prováděly z nezpevněného pozemku zeleně, když k tomu je předurčena přímo ulice Zenklova. Tvrzení žalobců, že povolením stavby je ztížen přístup k objektu č.p. X, k.ú. L., přes pozemek par. č. XA, k.ú. L., přes který vede chodník, je tedy liché. 11. Žalovaný nepřisvědčil tvrzení žalobců, že v důsledku formalistického přístupu nepřihlédl k jejich námitkám o počtu garážových stání. Ustanovení § 114 odst. 2 stavebního zákona, výslovně stanovuje, že k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, se ve stavebním řízení nepřihlíží. Řešení kapacity parkování je územně technickou podmínkou, která byla stanovena v rozhodnutí o umístění stavby ze dne 15. 11. 2018. Judikatura Nejvyššího správního soudu zastává názor, že námitky, které spadají do územního řízení, není odvolací správní orgán povinen ve stavebním řízení zkoumat. 12. Výše uvedené platí rovněž pro tvrzení žalobců, že bytový dům je předimenzovaný s ohledem na okolní historickou zástavbu, dojde k