7 Ads 120/2018 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 6/2022- 23 - text 9 4 Ad 6/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobce: X. X., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2021, č.j. MPSV-2021/197769-911 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2021, č. j. MPSV-2021/197769-911 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jana Švarce, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 15. 12. 2021 č.j. MPSV-2021/197769-911 (dále jen „napadené rozhodnutí “) Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“), jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 10. 2021 č.j. 1327218/21/AB sp. zn. 48692-13-AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo dle § 52 a § 53 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) rozhodnuto tak, že žalobci se odnímá dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2013, protože nárok na dávku zanikl ke dni 30. 9. 2013. II. Obsah žaloby 2. Žalobce rekapituloval předchozí průběh správního řízení a soudního přezkumu, kdy dne 11. 8. 2013 podal žádost o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, správní orgán I. stupně mu tuto dávku přiznal rozhodnutím ze dne 13. 11. 2013, ke dni 19. 9. 2013 žalobce změnil místo trvalého pobytu a tuto změnu ohlásil úřadu. Následně mu byla dávka odejmuta, Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 2 Ad 21/2014-20 žalobu zamítl, ale ze zcela jiného důvodu, Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 7 Ads 120/2018-27 rozsudek městského soudu i napadené rozhodnutí zrušil. Žalovaný však následně znovu rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil s obdobným odůvodněním, městský soud rozsudkem č.j. 16 Ad 4/2019-32 jeho rozhodnutí zrušil, žalovaný poté zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Ten však opět rozhodl o odejmutí dávky, žalovaný napadeným rozhodnutí jeho rozhodnutí potvrdil, žalobci bylo doručeno dne 15. 12. 2021. 3. Nesouhlasil s názorem žalovaného, že by pro pokračování výplaty dávky od 1. 10. 2013 musel podat novou žádost o příspěvek na bydlení na nový byt. Jak již žalobce uváděl dříve, zákon o státní sociální podpoře nestanovuje, že v případě změny místa trvalého pobytu nárok na dávku zaniká, ani že je třeba podávat novou žádost; dle § 52 zákona o státní sociální podpoře se v takovém případě pouze nově posoudí nárok na dávku a její výši. Dle § 53 odst. 3 zákona se taková dávka následně odejme pouze za předpokladu, že přestaly být splněny podmínky stanovené pro nárok na dávku, pokud však tyto podmínky byly i po datu změny nadále splněny, výše dávky se pouze zvýší nebo sníží, případně zůstane zachována. 4. Dále odkazoval na § 58 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, kde zákon zcela jasně stanoví jako následek změny místa trvalého pobytu povinnost předání podkladů jiné krajské pobočce Úřadu práce, jiný následek nestanoví, dané ustanovení je proto třeba vykládat tak, že zákon pro případy změny místa trvalého pobytu výslovně vylučuje jiný následek včetně zániku nároku na dávku. K tomu odkázal na rozsudky Městského soudu v Praze č.j. 2 Ad 21/2014-20, body 12 a 13, a č.j. 16 Ad 4/2019-32, žalovaný přesto opakovaně posoudil věc opačně. Ze všech těchto důvodů je jeho rozhodnutí nezákonné pro nesprávné posouzení právní otázky. 5. Není správný ani názor žalovaného, že novou žádost o příspěvek na bydlení je třeba podat, pokud účastník tuto změnu neoznámí v zákonné lhůtě 8 dnů, neboť lhůta dle § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře není prekluzivní, žalovaný sám uvedl, že žalobce svou povinnost ohlásit rozhodné změny na pozdější výzvu úřadu splnil. 6. Není pravdivé tvrzení, že žalobce nedoložil ani příjmy ani náklady na nový byt, je to v rozporu se správním spisem. 7. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný uvedl, že žalobce byl příjemcem dávky příspěvek na bydlení s nárokem od 1. 7. 2013 na byt č. X na adrese X, dne 21. 11. 2013 správní orgán I. stupně vyzval žalobce k doložení trvalého pobytu, neboť z evidence obyvatel zjistil, že žalobce má od 19. 9. 2013 trvalý pobyt na adrese X, žalobce dne 3. 12. 2013 zaslal datovou schránkou formulář „hlášení změn“, kde uvedl, že od 19. 9. 2013 změnil bydliště, nájemní smlouva v předchozím bydlení skončila dne 30. 9. 2013, na nové adrese Z. je nájemcem domu a bydlí zde s ním společně posuzovaná osoba M. H. Dávka byla žalobci odejmuta ke dni 1. 10. 2013 pro nesplnění podmínek nároku, věc byla opakovaně projednávána Městským soudem v Praze pod sp. zn. 2 Ad 21/2014 a 16 Ad 4/2019. V dalším řízení byla změna skutečností rozhodných pro nárok posouzena dle § 52 zákona o státní sociální podpoře, a to ke dni změny trvalého bydliště (19. 9. 2013), správní orgány shledaly, že k tomuto datu žalobce nesplňoval podmínky pro nárok, žalobce ke dni změny rozhodných skutečností nedoložil nájemní smlouvu na byt, ani výši nákladů na bydlení. Dávka byla odejmuta ke dni 1. 10. 2013 dle ust. § 51 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 9. Ze spisového materiálu soud zjistil, že dne 12. 8. 2013 žalobce požádal o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení (dále též „dávka“) s nárokem ode dne 1. 7. 2013, s tím, že je nájemcem bytu, trvalé bydliště N., P. 10. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 13. 11. 2013 č.j. 826352/13/AB byla žalobci přiznána dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 6 296 Kč měsíčně od 1. 7. 2013 do 30. 6. 2014, a to k bytu na adrese X. 11. Výzvou ze dne 21. 11. 2013 správní orgán I. stupně podle § 51 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře vyzval žalobce, aby doplnil údaje k jeho žádosti o příspěvek na bydlení na období říjen 2013, konkrétně, aby se dostavil na úřad k doložení adresy trvalého pobytu. Výzva obsahuje poučení o tom, že pokud žalobce nesplní povinnost mu určenou v této listině, nárok na dávku mu zanikne. Žalobce dne 5. 12. 2013 podal hlášení změn, kde uvedl, že nájemní smlouva k bytu v ulici N. skončila dne 30. 9. 2013, změnu trvalého pobytu ohlašuje na samostatném formuláři, na nové adrese Z. je žalobce nájemcem domu a společně posuzovanou osobou je M. H. 12. Oznámením o zahájení správního řízení ze dne 18. 12. 2013 správní orgán I. stupně zahájil řízení o odejmutí dávky příspěvek na bydlení podle § 46 odst. 1 a § 36 odst. 1, 2 a 3 zákona o státní sociální podpoře, žádost podána dne 12. 8. 2013, a to z důvodu neuposlechnutí písemné výzvy ze dne 21. 11. 2013 k objasnění trvalého pobytu. Bylo zde uvedeno, že v případě ukončení nájemního vztahu k bytu na adrese X je nutné doložit doklad o ukončení. 13. Z evidence bylo zjištěno, že žalobce má od 19. 9. 2013 trvalý pobyt na adrese X. Dle nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2016 byl žalobce spolu s M. H. nájemcem bytu v 1. patře na adrese X. 14. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014 č.j. 650852/14/AB správní orgán I. stupně rozhodl podle § 24 a § 69 zákona o státní sociální podpoře tak, že žalobci odejmul dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení od 1. 10. 2013, protože nárok na dávku zanikl ke dni 18. 9. 2013. Dle odůvodnění bylo správnímu orgánu oznámeno ukončení nájemního vztahu k bytové jednotce č. X na adrese X v září 2013 a zároveň došlo ke dni 19. 9. 2013 ke změně trvalého pobytu žalobce na adresu X, proto se dávka příspěvek na bydlení na bytovou jednotku č. X na původní adrese trvalého pobytu odnímá. 15. Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 5. 2014 č.j. MPSV-UM/7871/14/4S-HMP bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 16. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 1. 2018 č.j. 2 Ad 21/2014-20 žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl, Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 10. 2018 č.j. 7 Ads 120/2018-27 rozsudek městského soudu i rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2014 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 17. Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 12. 2018 č.j. MPSV-2018/245367-911 změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 17. 4. 2014 tak, že dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení se žalobci podle § 52 a § 53 zákona o státní sociální podpoře odnímá ode dne 1. 10. 20