7 As 93/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 160/2019- 98 - text 8 5 A 160/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: epohledavky.cz s.r.o., IČO: 02215055 se sídlem V Olšinách 2300/75, Praha 10 – Strašnice zastoupená Mgr. Jindřichem Lvem, advokátem se sídlem Belgická 196/38, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí ministryně žalovaného ze dne 11. 9. 2019, č. j. MSP-13/2016-SJL-ROZ/35, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 4. 2016, č. j. MSP-1/2016-OED-SENA/12, byla na základě podnětu Exekutorské komory České republiky uložena žalobkyni pokuta ve výši 100 000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 124b odst. 1 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „exekuční řád“), kterého se dopustila tím, že minimálně v období od 14. 1. 2016 do 1. 3. 2016 označovala svoji činnost jako „exekuceonline“ a na internetových stránkách (http://exekuceonline.cz), jejichž je provozovatelkou, nabízela služby „podání exekuce za 30 vteřin“, „on-line stav exekuce“ a rovněž nabízela k využití formulář s označením „zahájit exekuci“ (dále souhrnně jen „služby exekuceonline.cz“). Její internetové stránky tedy byly způsobilé vyvolat nebezpečí záměny tím, že neoprávněně označovala svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuce“ nebo „exekuční činnost“, případně tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat či přivodit nebezpečí záměny se shora uvedenými označeními, přestože neprováděla nucený výkon exekučních titulů na základě zákona. Při stanovení výše pokuty zohlednil žalovaný i to, že aktivity žalobkyně byly propagovány v rozhlasu, čímž se škodlivý následek znásoboval. Zároveň žalobkyni uložil povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Proti rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který zamítl ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 14. 7. 2016, č. j. MSP-13/2016-SJL-ROZ/3. 2. Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který jí rozsudkem ze dne 20. 11. 2018, č. j. 9 A 174/2016-47 (dále jen „zrušující rozsudek“), vyhověl a rozhodnutí ministra spravedlnosti zrušil. Městský soud shledal, že z prvostupňového i z žalobou napadeného rozhodnutí je zcela zjevné, za jaké konkrétní protiprávní jednání byla postihnuta a na základě jakých úvah dospěly správní orgány k závěru o naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 124b odst. 1 písm. b) exekučního řádu. Způsob označení internetových stránek provozovaných žalobkyní, jejichž prostřednictvím svou činnost vykonávala a na nichž inzerovala konkrétní služby, skutečně odporuje zákazu stanovenému v § 4 odst. 2 exekučního řádu. Žalobkyní používaný způsob užívání pojmu exekuce na internetových stránkách mohl vyvolat u třetích osob, především pak u potenciálních účastníků exekučního řízení, v rozporu se skutečným stavem věci dojem o tom, že žalobkyně je na základě veřejnoprávního oprávnění oprávněna zajišťovat nucený výkon rozhodnutí v rámci své podnikatelské činnosti. Městský soud nesouhlasil s žalobkyní, že by správní orgány nepřihlédly k tvrzené podstatě fungování internetových stránek (první žalobní bod). Relevantní průměrný uživatel veřejné datové sítě, který předmětné internetové stránky navštívil, mohl bez ohledu na ustanovení podmínek, kterým pravděpodobně nepřikládá větší pozornost, z označení a obsahu předmětných internetových stránek vyvozovat, že předmětem činnosti provozovatele předmětného portálu je poskytování služeb exekučního vymáhání pohledávek (druhý žalobní bod). V důsledku užití pojmu exekuce v označení internetových stránek a v důsledku opakovaného užití tohoto slovního prvku v rámci jejich obsahu mohly třetí osoby dospět k závěru, že žalobkyně je oprávněna v rámci své podnikatelské činnosti vykonávat exekuce (třetí a čtvrtý žalobní bod). Za důvodnou však městský soud označil námitku, v níž žalobkyně poukazovala na to, že správní orgány neprovedly žádný důkaz, jímž by prokázaly naplnění přitěžující okolnosti v podobě její údajné mediální kampaně (pátý žalobní bod). Správní orgány obou stupňů totiž opřely své úvahy o výši pokuty o závěr o přitěžující okolnosti spočívající v tom, že její internetové stránky byly mediálně propagovány. Městský soud však při prostudování správního spisu nezjistil, že by uvedený skutkový závěr vycházel z podkladů založených ve správním spisu. Ani žalovaný ostatně v podaném vyjádření k žalobě nečinil sporným, že k uvedené skutečnosti žádné dokazování neprováděl. V části týkající se úvahy o výši pokuty ve vztahu k závěru o mediální propagaci předmětných internetových stránek, na němž správní orgány zčásti založily závěr o výši pokuty, postrádalo tedy napadené rozhodnutí jakoukoli oporu ve správním spisu. Existenci mediální kampaně přitom nelze pokládat za skutečnost obecně známou. 3. Proti zrušujícímu rozsudku městského soudu podal žalovaný kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 3. 2019, č. j. 9 As 421/2018-30, zamítl. Kasační soud nesouhlasil s žalovaným, že by mediální propagace internetových stránek žalobkyně (resp. propagace v rozhlasu), byla skutečností obecně známou. Bylo tedy nezbytné, aby byla ve správním řízení podložena dokazováním a aby výstup z dokazování byl zachycen ve správním spise. Nejvyšší správní soud rovněž nesouhlasil s žalovaným v tom, že by se takové důkazy již ve správním spise nacházely. 4. Žalovaný následně doplnil dokazování důkazními materiály, kterými prokazoval propagaci činnosti žalobkyně v souvislosti s určením rozsahu její činnosti. Do spisu založil 21 otisků internetových stránek ze serverů www.facebook.com a www.youtube.com, kopie 13 tiskových zpráv dostupných na internetových stránek žalobkyně www.epohledávky.cz a 2 otisky z týž internetových stránek. Veškeré otisky ze serveru www.facebook.com byly pořízeny ze zveřejněných fotografií ze stránky s názvem epohledávky.cz, stejně tak otisky ze serveru www.youtube.com byly pořízeny ze zveřejněných videí na profilu epohledavky.cz. Z otisků internetových stránek www.epohledávky.cz dle žalovaného vyplývá, že tato je platformou pro přístup ke službě exekuce online „prokliknutím“. Na internetové stránce www.epohledavky.cz se dále nacházejí veškeré informace o službě exekuceonline.cz. Totéž vyplývá i z facebookové stránky epohledavky.cz, neboť u příspěvku ze dne 11. 1. 2016, jehož otisk žalovaný založil do správního spisu a jehož obsahem je náhled služby exekuceonline.cz, se uvádí „Dnešním dnem je spuštěna revoluční služba exekuceonline.cz a exekucieonline.sk“. Otisky založené do spisu dále zachycují novinové články (např. v deníku PRÁVO, Deník, MF DNES či E15), inzerovanou reklamu portálu www.epohledavky.cz a rozhovory s Tomášem Medřickým, autorem projektu epohledavky.cz a jednatelem společnosti ERECEIVABLES MANAGEMENT s. r. o. (firma žalobkyně platná do 25. 1. 2023). Tisková zpráva ze dne 12. 1. 2016 pak pojednává o spuštění zmíněné služby exekuceonline.cz a podstatě jejího fungování, včetně informace o 10% provizi serveru exekuceonline.cz ze skutečně vymožené částky. U otisků ze serveru www.youtube.com se jedná o propagační spoty, které byly zveřejněny prostřednictvím profilu Tomáše Medřického. Dále žalovaný doplnil správní spis o 10 videozáznamů obsahujících reklamní a propagační spoty žalobkyně ze serveru www.youtube.com. 5. Ministryně žalovaného následně vydala nyní posuzované rozhodnutí specifikované v záhlaví tohoto rozsudku. V novém rozhodnutí dospěla ministryně žalovaného ke stejným závěrům ohledně odpovědnosti žalobkyně za dané správní delikty. Ve vztahu k výši pokuty zohlednila bezúhonnost žalobkyně jako okolnost svědčící ve její prospěch a rovněž okolnosti přitěžující – velký rozsah spáchaného deliktního jednání a to, že žalobkyně propagovala svoji činnost v médiích (nikoliv specificky formou rozhlasu) a na sociálních sítích za účelem rozšíření povědomí veřejnosti o službách exekuceonline.cz. To vyplynulo z otisků internetových stránek www.facebook.com, www.epohledavky.cz a www.youtube.com. 6. K potenciálně likvidační výši pokuty ministryně žalovaného odkázala na prvostupňové správní rozhodnutí, kde bylo uvedeno, že žalobkyně na svých internetových stránkách proklamuje, že v rámci své činnosti „vymohla“ již 243 354 980,50 Kč. V obchodních podmínkách je uvedeno, že z fakticky vymožené částky obdrží provizi ve výši 10 %. V daném případě tedy žalovaný vycházel z předpokladu, že výše provize žalobkyně po dobu provozování její činnosti činí 24 335 498,05 Kč. Pokuta ve výši 100 000 Kč tak není likvidační. K dostupné účetní závěrce prvostupňový správní