7 As 79/2012 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 8/2019- 56 - text 15 5 Ad 8/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobkyně: Mgr. M. P., r. č. X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Alešem Buriánkem sídlem Vodičkova 33, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká lékárnická komora sídlem Rozárčina 1422/9, 140 02 Praha 4 zastoupená Mgr. Jiří Švejnoha, advokát, Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí Čestné rady České lékárnické komory ze dne 26. 11. 2018, č. j. 759/ČR/2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 6. 2019 domáhá zrušení rozhodnutí Čestné rady České lékárnické komory ze dne 26. 11. 2018, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání disciplinárního deliktu spočívajícího v tom, že jako odborný zástupce provozovatele lékárny X, společnosti AMURA spol. s r.o., IČ: 254 88 899, se sídlem U Hadích lázní 1168/50, 415 01 Teplice, a jako vedoucí lékárník v uvedené lékárně porušila své povinnosti stanovené právními předpisy, když (i) připustila přinejmenším v době od 1. 1. 2018 do 22. 2. 2018 porušení povinnosti v předmětné lékárně řádně vést evidenci skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravků a (ii) přinejmenším v období od 1. 1. 2018 do 22. 2. 2018 v předmětné lékárně opakovaně připustila výdeje léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, mimo otevírací dobu předmětné lékárny neznámou osobou, tedy porušila svou povinnost odborně vést lékárnu, povinnost vykonávat své povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, povinnost znát a dodržovat stavovské předpisy komory a zachovávat respekt k orgánům stavovské samosprávy. 2. Popsaným jednáním se žalobkyně dopustila disciplinárního deliktu spočívajícího v závažném porušení povinností člena Komory uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění (dále jen „zákon o komorách“), v § 7 odst. 1 písm. a), b) Organizačního řádu České lékárnické komory (dále jen „organizační řád“), v § 82 odst. 2 písm. a), v § 82 odst. 3 písm. e) a § 83 odst. 6 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění zákona č. 36/2018 Sb., o léčivech (dále jen „zákon o léčivech), § 22 odst. 2 písm. k) vyhl. č. 84/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 204/2018 Sb., o správné lékárenské praxi a v bodě 12) Etického kodexu České lékárnické komory. 3. Za tento disciplinární delikt bylo žalobkyni uloženo disciplinární opatření vyloučení z České lékárnické komory (dále jen „ČLnK“). 4. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 9. 5. 2019. II. Rozhodnutí žalované (Napadené rozhodnutí) 5. K věcné příslušnosti Čestné rady ČLnK 6. Věcnou příslušnost Čestné rady ČLnK žalovaná zdůvodnila tím, že skutky popsanými v bodech I. a II. výroku napadeného rozhodnutí se žalobkyně dopustila závažného porušení rozhodných právních a stavovských předpisů, neboť výroba, distribuce, příjem a výdej léčivých přípravků a zejména léčivých přípravků na lékařský předpis jsou vzhledem k jejich funkci a podstatnému vlivu na zdraví a život člověka právními předpisy značně regulovány. Důsledné dodržování stanovených postupů je s ohledem na ochranu zdraví a života pacientů nezbytné a zcela zásadní a od lékárníka jako osoby odborně kvalifikované se předpokládá a musí být důsledně vyžadováno. Vzhledem k závažnosti protiprávního jednání žalobkyně je pak podle § 7 odst. 1 Disciplinárního řádu České lékárnické komory dána věcná příslušnost Čestné rady ČLnK. 7. K povaze a závažnosti disciplinárního provinění 8. Žalovaná ve svém rozhodnutí uvedla, že s ohledem na postavení žalobkyně jako vedoucí lékárny bylo její odpovědností, jakým způsobem zajistí řádný chod lékárny a splní všechny povinnosti vyplývající z právních a stavovských předpisů při provozu lékárny a výdeji léčivých přípravků. Pochybení je tím závažnější, že žalobkyně doznala, že v rozporu s právními předpisy opakovaně a vědomě připustila vydávání léčivých přípravků na lékařský předpis osobami nelékárníků (minimálně dvěma lékaři) mimo prostory lékárny. Zákonem daný postup je přitom stanoven zejména z důvodu ochrany zdraví a života pacientů, ale i ochrany celé společnosti proti zneužívání takových léčivých přípravků, včetně zjištění správného způsobu skladování léčivých přípravků, poskytnutí informace o správném užití léčivého přípravu, prevence zneužití takového léčivého přípravku při manipulaci s ním neoprávněnou sobou atd. Výdej léčivých přípravků na recept způsobem v rozporu s právním předpisy je nepřípustný, a to i v případě proklamované důvěry v lékaře, v tomto případě MUDr. B. Rovněž evidence skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravků musí být úplná a průkazná, není možné evidovat nějaký léčivý přípravek v počítači jako přijatý a nevydaný a současně, aby takový léčivý přípravek nebyl fyzicky na skladě v lékárně. Z provedených důkazů (i výpovědi pr. zástupce žalobkyně) přitom vyplývá, že šlo o praxi opakovanou, resp. soustavnou, žalobkyně o ní věděla a sama ji realizovala. V kontextu všech uvedených souvislostí disciplinární orgán shledal zjištěná pochybení jako velmi závažná. Uvedl, že je z něj patrné výlučně ekonomické hledisko, nikoli zájmy pacienta a ochrana života a zdraví. 9. Pokud jde o jednání vytýkané v bodě II. výroku, žalobkyně rovněž doznala, že, ač věděla o působení Mgr. K. v předmětné lékárně, které bylo v rozporu s právními a stavovskými předpisy (tato osoba v lékárně nepracovala, nebyla tedy oprávněna k výdeji léčivých přípravků v předmětné lékárně, navíc k výdeji léčivých přípravků jejím jménem docházelo mj. opakovaně i mimo provozní dobu lékárny), neučinila konkrétně nic, aby této nezákonné praxi zabránila (ač tak učinit měla a mohla). Ze skutečnosti, že po provedení prohlídky žalobkyně zablokovala přístup Mgr. K. do počítačového systému lékárny, disciplinární orgán usoudil, že žalobkyně mohla toto opatření učinit i dříve. Jednání žalobkyně spočívající v následném zablokování přístupu Mgr. K. do počítačového systému tak označil jako účelové, stejně jako námitky o tom, že byla „pouhým zaměstnancem“, který nemohl s probíhající praxí nic udělat. I z textu výpovědi z pracovního poměru, který žalobkyně následně podala, je přitom zřejmé, že žalobkyně si byla vědoma své odpovědnosti spojené s funkcemi odborného zástupce a vedoucího lékárníka. Tvrzení, že provozovatele lékárny upozornila na nezákonnost popsaných postupů, nijak nedoložila, avšak ani to by ke zbavení se její odpovědnosti za popsané jednání samo o sobě nemohlo vést. Žalobkyně měla a mohla učinit řádně a včas kroky nezbytné k zamezení nezákonné praxe v lékárně, přinejmenším mohla a měla uvedenou praxi nerealizovat, případně se obrátit na příslušné orgány, zejm. Českou lékárnickou komoru za účelem nápravy, případně zajistit počítačový systém lékárny proti neoprávněnému přístupu do něho jakoukoli osobou (jak také po provedení kontroly učinila). 10. Disciplinární orgán dále poukázal na podnět paní J., na základě kterého byla provedena v předmětné lékárně kontrola, jakož i na předchozí disciplinární řízení vedené Českou lékárnickou komorou proti žalobkyni (byť v něm byla žalobkyně obvinění zproštěna z důvodu, že se jí vytýkané jednání neprokázalo), a uzavřel, že popsaná nezákonná praxe spočívající ve výdeji léčivých přípravků na recept v ordinacích lékařů mohla mít mnohem rozsáhlejší rozměr, než bylo zjištěno v tomto řízení. Navíc právě tím, že proti ní bylo již vedeno disciplinární řízení pro podezření z připuštění výdeje léčivého přípravku na recept v ordinaci lékaře, musela žalobkyně mj. i z listin v rámci uvedeného disciplinárního řízení (např. z disciplinárního obvinění) dobře vědět, že takové jednání je závažným disciplinárním deliktem a je v rozporu se zákonem, přesto se uvedeného jednání i při této vědomosti poté opakovaně dopustila, jak bylo prokázáno v tomto řízení. Z toho je zřejmá lhostejnost disciplinárně obviněné k základním principům a zásadám výkonu lékárnického povolání a k jeho účelu a poslání a nerespektování základních povinností lékárníka. 11. K výběru disciplinárního opatření 12. Při úvaze o vhodném disciplinárním opatření žalovaná přihlédla k povaze skutku a k jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl způsoben, k osobě a poměrům žalobkyně a k míře jejího zavinění a dospěla k závěru, že u žalobkyně nepostačí uložení disciplinárního opatření pokuty, ani podmíněného vyloučení z České lékárnické komory, ale je nezbytné uložit nejpřísnější sankci, tedy vyloučení z České lékárnické komory, a to vzhledem k velmi vysoké závažnosti projednávaného disciplinárního deliktu uvedeného ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí, k opakování, resp. soustavnosti uvedených pochybení žalobkyně a k prokázanému úmyslnému jednání žalobkyně, která se uvedený