4 As 31/2006 — Nejvyšší správní soud

6 A 238/2013- 113 - text 11 6 A 238/2013 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců JUDr. Dany Černé a JUDr. Ladislava Hejtmánka v právní věci žalobců: a) X, narozený X bytem X b) X, narozená X bytem X c) X, narozená X bytem X d) X, narozená X bytem X všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Renatou Wachtlovou sídlem Pražská 346/33, Hořovice proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, sídlem Praha 1, Těšnov 65/17, za účasti: 1. X, narozená X bytem X 2. X, narozená X bytem X 3. X, narozená X bytem X 4. X, narozený X bytem X 5. X, narozená X bytem X 6. X, narozená X bytem X 7. X, narozená X bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr.Janem Luhanem sídlem Masarykova 1250, Lysá nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2013, č.j. 63150/2013-MZE-12142, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 15.10.2013, č.j. 63150/2013-MZE-12142, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 24 732 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobců Mgr. Renaty Wachtlové, LL.M., advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 15.10.2013, č.j. 63150/2013-MZE-12142 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 4.4.2013, č.j. 102135/2013, jímž bylo ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zrušeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Beroun ze dne 31.3.2003, č.j. 107/2003/5103-Ba 1890/90-Vá. Tímto rozhodnutím bylo dle ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) rozhodnuto o vlastnickém právu oprávněných osob k nemovitostem v rozhodnutí vyjmenovaným. Výrok rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 4.4.2013, č.j. 102135/2013 byl napadeným rozhodnutím změněn tak, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Beroun ze dne 31.3.2003, č.j. 107/2003/5103-Ba 1890/90-Vá bylo zrušeno v části týkající se nezákonně vydaných pozemků v rozhodnutí vyjmenovaných s tím, že v této části se rozhodnutí vrací k novému projednání a rozhodnutí a ve zbytku zůstalo rozhodnutí nezměněno. 2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, čj. 6 A 238/2013-30, byla žaloba podle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítnuta s odůvodněním, že rozhodnutí pozemkového úřadu o určení vlastnictví k nemovité věci podle § 9 odst. 4 zákona o půdě je rozhodnutím správního orgánu o soukromoprávním nároku, kde je soudní ochrana zajištěna postupem dle § 244 a následující o.s.ř. Takový charakter má i rozhodnutí o jeho přezkumu. Žalobci byli současně poučeni o možnosti podání žaloby v této věci v občanském soudním řízení dle části páté o. s. ř. 3. V souladu s poučením městského soudu podali žalobci u Okresního soudu v Berouně dne 19. 7. 2016 žalobu, kterou se v řízení podle části páté o. s. ř. domáhali, aby soud nahradil rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 15. 10. 2013, č.j. 63150/2013-MZE-12142 rozsudkem, kterým by bylo potvrzeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 4. 4. 2013, č.j.102135/2013. 4. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 27. 11. 2019, čj. 13 C 151/2016-230, žalobu v plném rozsahu zamítl. Svoje rozhodnutí odůvodnil především tím, že je přesvědčen, že v případě napadeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství se jedná o rozhodnutí, které se týká věci vyplývající ze vztahu soukromého práva ve smyslu § 244 a násl. o. s. ř. Dále uvedl, že pokud napadené rozhodnutí v zásadě potvrzovalo stav nastolený rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Beroun ze dne 31. 3. 2003, kterým byli za oprávněné osoby považováni všichni právní předchůdci současných účastníků řízení, pak lze konstatovat, že takový stav přesně odpovídá i situaci dosud zjištěné v rámci řízení před jednotlivými soudy a že napadeným rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 15. 10. 2013 nemohlo být do práv žalobců jakkoli zasaženo, a tedy je toto rozhodnutí správné. 5. Na základě odvolání žalobců byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2020, čj. 28 Co 124/2020-286 rozsudek Okresního soudu v Berouně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud vyjádřil nesouhlas s právním posouzením věcné příslušnosti soudu k projednání dané věci, vyslovené Městským soudem v Praze v usnesení ze dne 20. 6. 2016. Uvedl, že jakkoli případy, kdy správní orgán vydal rozhodnutí podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, spadají do kognice soudů v občanském soudním řízení, vedeném podle části páté o. s. ř., v nyní posuzované věci se o takový případ nejedná. Věcná příslušnost soudů v občanském soudním řízení je totiž založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodl ve věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů meritorním rozhodnutím. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 15. 10. 2013 však takovým rozhodnutím není; jedná se o rozhodnutí povahy procesní, neboť pouze zrušilo část rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání nemovitostí podle § 9 odst. 4 zákona o půdě. Tímto rozhodnutím proto nebylo žádné soukromé právo založeno či deklarováno. Krajský soud přitom odkázal na konkrétní judikaturu zvláštního senátu zabývající se obdobnými případy, zejména vyzdvihl závěry vyslovené v usnesení ze dne 21. 9. 2011, čj. Konf 65/2010-21. Z uvedených důvodů proto okresní soud zavázal, aby postupem dle § 104c odst. 2 o. s. ř. předložil věc zvláštnímu senátu k rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi soudy rozhodujícími v občanském soudním řízení a soudy správními. 6. První kompetenční návrh Okresního soudu v Berouně zvláštní senát usnesením ze dne 14. 9. 021, čj. Konf 4/2021-26, odmítl z důvodu, že navrhovatel „se výslovně v návrhu dovolává pravomoci civilních soudů danou věc projednat a rozhodnout a expressis verbis navrhuje, aby tuto pravomoc deklaroval i zvláštní senát (za současného odklizení usnesení odvolacího soudu, s jehož právním názorem okresní soud nesouhlasí)“, tedy „navrhovatel, jakožto soud rozhodující v občanském soudním řízení, svou pravomoc věc projednat a rozhodnout nepopírá“, a proto nebyly splněny esenciální podmínky vyplývající z § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. 7. K opětovnému kompetenčnímu návrhu Okresního soudu v Berouně zvláštní senát usnesením ze dne 7. 12. 2022, čj. Konf 31/2021-263 rozhodl tak, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 151/2016, je soud ve správním soudnictví. Dalším výrokem zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, čj. 6 A 238/2013-30. Zvláštní senát uvedl, že podstatou kompetenčního sporu je otázka, kdo je příslušný rozhodnout o zrušení, případně nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, kterým bylo (částečně) zrušeno rozhodnutí pozemkového úřadu o restitučním nároku. Konstatoval, že k přezkoumání rozhodnutí pozemkového úřadu vydaného podle § 9 odst. 4 zákona o půdě jsou v obecné rovině příslušné soudy v občanském soudním řízení s tím, že nicméně konstantně judikuje, že „pravomoc soudu v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů, tj. zjistí, co je právem, nebo toto právo založí. To odpovídá smyslu zákonné úpravy a nezpochybněnému trendu dřívější doktríny a judikatury.“ (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006-8, nebo ze dne 21. 9. 2011, čj. Konf 65/2010-21). Uvedl, že „v projednávané věci byl žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 15. 10. 2013, čj. 63150/2013-MZE-12142, změněn výrok rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 4. 4. 2013, sp. zn. 102135/2013, tak, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Beroun ze dne 31. 3. 2003, zn. 107/2003/5103-Ba1890/90-Vá, se ruší v části týkající se nezákonně vydaných pozemků v rozhodnutí vyjmenovaných s tím, že v této části se rozhodnutí vrací k novému projednání a rozhodnutí, a ve zbytku zůstává rozhodnutí pozemkového úřadu nezměněno, přičemž Státní pozemkový úřad rozhodoval jako dozorčí orgán v přezkumném řízení vedeném podle § 94 a násl. spr. ř., resp. v dané věci podle § 98 spr. ř. Napadeným rozhodnutím proto nebylo rozhodnuto věcně o sporu nebo jiné právní věci ve smyslu výše uvedené judikatury. Tímto rozhodnutím bylo pouze zčásti otevřeno správní řízení, v rámci něhož teprve bude věcně rozhodováno. Soudy v občanském soudním řízení budou věcně příslušné až k projednání případně podané žaloby proti tomuto později vydanému rozhodnutí. Žalobu směřující proti napadenému rozhodnutí by však měl projednat soud ve správním soudnictví, který se může zabýv