— Nejvyšší správní soud

6 A 65/2022- 25 - text 4 pokračování 6 A 65/2022 6 A 65/2022-25 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: BIVOJ a.s., IČ 60793031 sídlem Jateční 2884/23a, Opava zastoupený advokátem Mgr. Martinem Hofmanem sídlem Solná 447/27, Opava proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2022, č. j.: MZP/2022/580/825, sp. zn.: ZN/MZP/2022/580/131 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava (dále také jen „inspekce“), ze dne 30. 3. 2022, čj. ČIŽP/49/2022/2698. Ve správním řízení byl žalobce pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125g odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „vodní zákon“), a to za skutek podrobněji popsaný v napadeném a prvostupňovém správním rozhodnutí (ve stručnosti za to, že v období 1. 1. 2019 – 6. 10. 2021 v areálu sídla společnosti nakládal se závadnými látkami ve větším rozsahu bez schváleného havarijního plánu při provozování čerpací stanice), čímž porušil ust. § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona, a byla mu uložena pokuta ve výši xxxx Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou. [2] Žalobce v podané žalobě uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Namítal, že kontrola byla provedena v rozporu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „kontrolní řád“), když kontrola byla zahájena v rozporu s ust. § 5 kontrolního řádu, neboť kontrolní orgán nepředložil písemné pověření ke kontrole, ale pouze průkaz inspektora, který se nenachází ani ve správním spise. V uvedení skutečnosti v protokolu o kontrole, že bylo předloženo písemné pověření ke kontrole, ač tomu tak nebylo, spatřuje porušení svých práv, neboť mu nebylo do dne vydání žalobou napadeného rozhodnutí známo, proč neobdržel písemné pověření ke kontrole, čímž se mohl domnívat, že předmět kontroly byl v jejím průběhu rozšiřován. [3] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž obsahově uváděl obdobnou argumentaci, jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. [4] V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že kontrola je zahájena prvním kontrolním úkonem, pověření ke kontrole pak má formu písemného pověření k jednotlivé kontrole, nebo průkazu (ust. § 5 odst. 2 písm. a), ust. § 4 odst. 3 písm. a) a b) kontrolního řádu). Podle záznamu o kontrolních úkonech ze dne 8. 6. 2021, kontrolující dne 2. 6. 2021 na místě kontroly předložil pověření ke kontrole formou průkazu inspektorů. Pokud je v záznamu o úkonech uveden odkaz na písemné pověření ke kontrole, jedná se o chybu, která neměla vliv na kontrolní úkon. [5] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. [6] V posuzované věci soud souhlasí s žalovaným, že uvedení skutečnosti v záznamu o úkonech, který uvádí předložení písemného pověření o kontrole, je chybou tohoto protokolu, která nemohla mít žádný vliv na samotnou kontrolu a její provádění. Z hlediska soudního řádu správního se tak jedná o procesní pochybení, které nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí (ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). [7] Je tomu tak proto, že inspekce je oprávněna k příslušné kontrole, aniž by jí musela mít jako předmět vymezenou písemným pověřením ke kontrole. I kontrola zahájená tím, že byly předloženy průkazy inspektorů, může být vykonána v plném rozsahu, který zákon inspektorům svěřuje. Písemné pověření ke kontrole je tak jedním z možných způsobů zahájení kontroly, taková kontrola však probíhá stejně, jako kontrola zahájená předložením průkazu. Obsah práv a povinností kontrolovaného subjektu je v obou případech týž. [8] Z tohoto důvodu žalobcem namítané porušení jeho práv není důvodné, neboť práva žalobce by byla táž jak v případě, kdy by kontrola byla zahájena písemným pověřením ke kontrole, tak i předložením průkazů. [9] Chyba uvedená ve shora uvedeném záznamu je tak pochybením kontrolního orgánu, které však nemohlo mít žádný vliv na zákonnost rozhodnutí. [10] V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.). [11] Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.). [12] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 26. dubna 2023 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu