8 Azs 367/2021 — Nejvyšší správní soud

8 A 194/2018- 102 - text 12 8 A 194/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: T. H. D., nar. X, státní příslušnice Vietnamské socialistické republiky v České republice bytem X zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Fialou se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1 - Nové Město, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2018, č. j. MV 122296-4/SO-2018, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2018, č. j. MV 122296-4/SO-2018, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 30 570 Kč a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 27. 8. 2018, č. j. OAM-26392-68/DP-2013, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny dle § 42a ve spojení s §44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 23. 6. 2014 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a to dle § 44a odst. 3 a 4 ve spojení s § 46 odst. 3 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění, neboť žalobkyně ve stanovené lhůtě nedoložila prvostupňovému orgánu platný doklad o zdravotním pojištění za účelem ověření údajů v žádosti, když na výzvu prvostupňového orgánu ze dne 16. 5. 2018 doložila žalobkyně dne 4. 6. 2018 náhradní průkaz pojištěnce VZP, u něhož bylo šetřením ve veřejné databázi EHIC zjištěno, že se jedná o neplatný průkaz. 2. Rozsudkem ze dne 13. 10. 2021, č. j. 8A 194/2018-60, Městský soud v Praze žalobu zamítl. Soud takto rozhodl po té, kdy dospěl k závěru, že podle ust. § 82 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. 3. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, řízení zahajovaná na návrh nejsou ovládána zásadou vyšetřovací a platí v nich koncentrace řízení. Je zejména v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné podklady. Pokud tak žadatel neučiní, vystavuje se negativním důsledkům své nečinnosti a z toho vyplývající pro žadatele nepříznivé důsledky, nelze přičítat správnímu orgánu. 4. Jelikož žalobkyně předložila doklad prokazující její účast na zdravotním pojištění až v řízení před soudem, dospěl městský soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou. 5. Žalobkyně podala proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudkem ze dne 20. 7. 2023, č. j. 8Azs 367/2021-61, rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 6. Žalobkyně v prvním žalobním bodu uvedla, že dle jejího mínění neposuzovaly správní orgány obou stupňů veškeré skutečnosti objektivně, záměrně se o některých skutečnostech nezmínily, nepostupovaly dle zákona a rozhodnutí tak lze označit za rozhodnutí nespravedlivé, učiněné v rozporu s důkazy, ať již založenými ve spise, nebo objektivně existujícími. 7. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru splnila všechny požadavky správního orgánu, když VZP nevydává průkaz pojištěnce ihned, resp. na počkání, kdy do doby, než je vydán průkaz pojištěnce, vydává tzv. náhradní průkaz pojištěnce. Ani žalobkyně, ani její tehdejší zmocněnec pak nepředpokládali, že by mohlo dojít k chybě na straně VZP, která měla omylem vydat náhradní průkaz pojištěnce s nesmyslnou dobou platnosti od 1. 4. 2014 do 30. 6. 2014. Tato chyba pak má být zcela evidentní, když byl tento náhradní průkaz pojištěnce vydán dne 30. 5. 2018. K tomu žalobkyně dodala, že je pojištěna u dvou pojišťoven – VZP a Slavia pojišťovna a.s., běžně se dostavuje k vyšetření a nemá s pojištěním problém. Žalobkyně dále uvedla, že disponuje platným průkazem pojištěnce od VZP platným do 31. 7. 2019, přičemž v souvislosti s chybou VZP při vystavení náhradního průkazu pojištěnce dne 30. 5. 2018, měla VZP vystavit žalobkyni náhradní průkaz pojištěnce dne 10. 7. 2018, a to od 10. 7. 2018 do 9. 10. 2018, přičemž z informace o pojištěnci – výpisu za období od 1. 4. 2014 do 24. 10. 2018 ze dne 24. 10. 2018 má dle žalobkyně vyplývat, že její pojištění u VZP trvalo nepřetržitě od 1. 4. 2014 a bylo sjednáno do 31. 7. 2019. 8. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně uvedla, že prostřednictvím svého zmocněnce dne 5. 10. 2018 doplnila své odvolání proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, v rámci něhož měla předložit mimo jiné informace o pojištění ve formě výpisu za období od 1. 4. 2014 do 24. 10. 2018, náhradní průkaz pojištěnce platný od 10. 7. 2018 do 9. 10. 2018, průkaz pojištěnce VZP platný do 31. 7. 2019 a doklad o vyšetření u lékaře ze dne 11. 6. 2018. Tímto měla řádně doplnit své blanketní odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. 9. V rámci svého čtvrtého žalobního bodu žalobkyně uvedla, že dle jejího mínění správní orgány obou stupňů pochybily při hodnocení dopadu či zásahu rozhodnutí do soukromého života žalobkyně, kdy měly dle žalobkyně zcela pominout skutečnost, že je vdaná a žije v České republice společně s manželem, který má povolení k trvalému pobytu. 10. V pátém žalobním bodu žalobkyně namítla, že prvostupňovému orgánu doložila doklad o zdravotním pojištění v podobě pojistné smlouvy s platností do 20. 6. 2018, přičemž správní orgán prvního stupně vedl řízení 5 let, tedy s nepřiměřenými průtahy, a vyzval žalobkyni k odstranění vad její žádosti až dne 16. 5. 2018. 11. V šestém žalobním bodu pak žalobkyně uvedla, že se domnívá, že je rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nezákonné, nepřezkoumatelné a zmatečné, když tento nerespektoval zásadu zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, uvedenou v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a nepřihlédl k okolnostem daného případu. Správní orgán prvního stupně také měl pochybit, když řádným způsobem neodůvodnil aplikaci v prvostupňovém rozhodnutí uvedených ustanovení, zároveň je měl interpretovat chybně a neměl vycházet ze stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 12. Žalobkyně navrhla soudu, aby zrušil žalobou napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 13. Dne 22. 1. 2019 a dne 8. 10. 2021 bylo soudu doručeno podání žalobkyně označené jako doplnění žaloby, přičemž v tomto podání setrvala žalobkyně na své argumentaci z podané žaloby. 14. Žalovaná ve svém vyjádření trvala na tom, že žalobou napadené rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, je řádně odůvodněno a žalobkyně nebyla zkrácena na svých právech. 15. K námitkám žalobkyně, že je nepřetržitě pojištěna od 1. 4. 2014 do současnosti, a že doplnila své odvolání ze dne 5. 10. 2018 prostřednictvím zmocněného zástupce, v rámci kterého předložila správnímu orgánu mimo jiné informace o pojištěnci – výpis za období od 1. 4. 2014 do 24. 10. 2018, náhradní průkaz pojištěnce platný od 10. 7. 2018 do 9. 10. 2018, průkaz pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny platný do 31. 7. 2019 a doklad o vyšetření u lékaře ze dne 11. 6. 2018, žalovaná uvedla, že tato tvrzení nemají oporu ve správním spisu ani nejsou podpořena žádným faktickým důkazem. K tomu sdělila, že osobní spis žalobkyně vedený správním orgánem prvního stupně ani soupis tohoto spisu nepotvrzují tvrzení žalobkyně, stejně jako žádný dokument nesvědčí o tom, že by doplnila své odvolání o žalobkyní uváděné dokumenty prostřednictvím zmocněného zástupce. 16. Dále žalovaná uvedla, že data na žalobkyní předloženém průkazu VZP jsou nelogická (data vymezující platnost předcházejí datu vydání průkazu), což je zřejmě důvod, proč průkaz nebyl platný. Nic to ale nemění na skutečnosti, že žalobkyně byla řádně vyzvána k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a možnosti vyjádřit se k nim v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu, a poté se s těmito podklady, včetně výpisu potvrzujícího neplatnost jejího průkazu VZP, řádně seznámila. Jiné doklady o zdravotním pojištění do vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nedoložila. Proto byla také žádost o prodloužení doby platnosti povolení dlouhodobému pobytu zamítnuta podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, když se nepodařilo prokázat, že žalobkyně disponuje zdravotním pojištěním. 17. Žalo