7 As 32/2010 — Nejvyšší správní soud

10 A 136/2023- 53 - text 13 10 A 136/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: Barrandov Televizní Studio, IČO: 416 93 311 sídlem Kříženeckého nám. 322/5 zastoupena advokátem JUDr. Martinem Richterem, Ph.D. sídlem Seifertova 2919/12, 130 00 Praha 3 proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sídlem Škrétova 44/6, 120 00 Praha 2 o žalobách proti rozhodnutím žalované z 8. 8. 2023, č. j. RRTV/10266/2023-beh a č. j. RRTV/10279/2023-beh takto: I. Rozhodnutí žalované č. j. RRTV/10266/2023-beh a č. j. RRTV/10279/2023-beh z 8. 8. 2023 se zrušují a obě věci se vracejí žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 32 136 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta JUDr. Martina Richtera, Ph.D. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadená rozhodnutí. 1. Jádrem věci je zejména spor o to, nakolik byla žalovaná povinna objasnit význam jednotlivých televizních formátů figurujících v licenčních podmínkách a základní programové specifikaci dvou programů, pokud měla za to, že žalobkyní vysílané pořady obsahu těchto aktů neodpovídají, a následně zda jsou závěry žalované přezkoumatelně odůvodněny. Spor je rovněž o to, jestli žalovaná při ukládání pokuty neporušila princip legitimního očekávání a zákaz dvojího přičítání a jestli výši pokuty řádně odůvodnila 2. Rozhodnutím č. j. RRTV/10266/2023-beh uložila žalovaná žalobkyni pokutu 50 000 Kč za dva přestupky: 1) Porušení základní programové specifikace programu KINO BARRANDOV spočívající v tom, že v týdnu od 2. do 8. 1.2023 ve vysílání absentovala jakákoli akviziční filmová či seriálová tvorba, přestože podle základní programové specifikace jde o program tematicky zaměřený převážně na akviziční filmovou a seriálovou tvorbu [přestupek dle § 60 odst. 2 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání]. 2) Porušení licenčních podmínek téhož programu, jejž se žalobkyně dopustila tím, že v tomtéž týdnu ve vysílání zcela absentovaly premiéry a reprízy filmů a seriálů, zejména zahraniční provenience různého žánrového zaměření, např. romantických, historických, rodinných, dále i thrillerů a krimifilmů se skutečnými příběhy, sci-fi, filmy katastrofické, westerny a válečné, komedie, erotické pořady či horory, přestože dle licenčních podmínek má vysílání obsahovat premiéry a reprízy převážně filmů a seriálů, zejména zahraniční provenience různého žánrového zaměření, např. romantických, historických, rodinných, dále i thrillerů a krimifilmů se skutečnými příběhy, sci-fi, filmy katastrofické, westerny a válečné, komedie a dramata a v nočních hodinách mají být zařazovány erotické pořady a horory [přestupek dle § 60 odst. 2 písm. g) téhož zákona]. 3. Rozhodnutím č. j. RRTV/10279/2023-beh uložila žalovaná žalobkyni pokutu 50 000 Kč za tytéž přestupky týkající se programu BARRANDOV KRIMI. 1) Porušení základní programové specifikace spočívalo v tom, že v týdnu od 13. do 19. 2. 2023 ve vysílání zcela absentovaly jakékoli pořady pro děti a až na jedinou výjimku nebyly vysílány žádné dokumenty převážně americké provenience pro různé věkové skupiny diváků, přestože právě takové je zaměření programu. 2) Porušení licenčních podmínek spočívalo v tom, že v tomtéž týdnu ve vysílání zcela absentovaly jakékoli pořady pro děti, až na jedinou výjimku nebyly vysílány žádné dokumenty, žádné zpravodajské pořady ani publicistika a dramatická tvorba byla zastoupena jedním jediným komediálním seriálem, přestože má být program sestaven z animovaných pořadů se zaměřením na předškolní děti, pořadů pro děti školního věku a pořadů zaměřených na dospívající mládež nebo rodinné pořady (v odpoledních hodinách); v podvečerních hodinách má program vysílat dokumentární pořady (přírodopisné, světové, kulinářské, medicínské, cestopisné, historické, skutečné šokující příběhy, sportovní, mysteriózní, kriminální a katastrofické pořady) a večerní program má pak obsahovat dramatickou tvorbu zejména mimoevropské provenience (televizní seriály a filmy) a zpravodajské a publicistické pořady. 4. Žalovaná v obou rozhodnutích popsala, jaké pořady žalobkyně ve sledovaných týdnech vysílala, a každý z nich zařadila do jednoho až dvou žánrů či televizních formátů (účastníci řízení používají tyto pojmy ještě spolu s pojmem „druh pořadu“ jako synonyma). Požadavek na vymezení jednotlivých použitých žánrových označení odmítla, jelikož jejich význam musí být každému jasný již z jejich jazykového vyjádření, a tím spíš žalobkyni, která těchto pojmů použila jako první ve svých žádostech o licenci k provozování vysílání dotčených programů. Žalovaná zdůraznila, že monitoring vysílání, jenž je součástí správního spisu a žalobkyně s ním byla seznámena, provedl odborný pracovník oddělení analýz televizního vysílání, který každý jednotlivý pořad posoudil metodami mediální analýzy za využití teoreticko-vědních východisek mediálních studií a marketingové komunikace. S ohledem na odbornost žalované tak lze očekávat, že zařazení odvysílaných pořadů do jednotlivých žánrů bylo provedeno s potřebnou odborností a relevancí. Při stanovení výše pokuty žalovaná shledala tyto přitěžující okolnosti: oba programy byly celoplošné; povahu žalobkyniny činnosti; zavinění ve formě nepřímého úmyslu; spáchání dvou přestupků v jednočinném souběhu. Jako polehčující okolnosti žalovaná vyhodnotila zaměření programů na úzký divácký segment; žalobkynino nevýznamné postavení na mediálním trhu; menší závažnost přestupku i rozsah způsobeného následku. 5. Žalobkyně podala oproti oběma těmto rozhodnutím správní žalobu, a soud usnesením z 21. 12. 2023 spojil řízení o nich ke společnému projednání. II. Argumentace účastníků řízení. 6. Žalobkyně v obou žalobách označila aplikovanou právní úpravu za nejasnou, jelikož neurčité právní pojmy obsažené ve skutkových podstatách přestupků nedefinoval ani zákon, ani žalovaná ve svých rozhodnutích. Žalovaná zaujala stanovisko, že obsah mnoha z nich („film“, „seriál“, „akviziční tvorba“, „zahraniční provenience“, „zpravodajství“, „publicistika“, „dramatická tvorba“, „převážně“ nebo „se zaměřením“) je zřejmý již z jejich jazykového vyjádření, ačkoli nemají žádnou univerzálně přijímanou definici, o čemž svědčí nejlépe právě nynější spor. Žalovaná vystupuje při udílení licence k televiznímu vysílání i při následném správním trestání jako vrchnostenský orgán, jenž musí všechny použité pojmy vyložit, a této povinnosti se nemůže zprostit poukazem na to, že jich jako první použila žalobkyně v žádosti o udělení licence. Obstát nemůže ani neurčitý poukaz na odbornost žalované. Žalobkyně přitom již v průběhu přestupkového řízení upozorňovala na to, že žánry se v mnoha případech prolínají a neexistují mezi nimi pevné hranice, mnohé pořady tedy lze podřadit pod více žánrů, což ukázala na některých konkrétních příkladech. 7. Žalovaná dále nijak neodůvodnila, proč počítala podíl jednotlivých pořadů (resp. jejich žánrů) na celkovém vysílacím času, když zákon takový postup nepředepisuje a když v úvahu připadaly také postupy pro žalobkyni příznivější, např. poměr na celkovém počtu pořadů nebo na celkové stopáži všech pořadů. V rozhodnutí týkajícím se programu KINO BARRANDOV žalovaná dokonce ani neuvedla, zda do celkového vysílacího času zahrnula také obchodní sdělení a reprízy. Stejně tak žalovaná nevysvětlila, proč zvolila pro monitoring úsek jednoho týdne a proč právě daný týden. Jeden týden nemůže podle žalobkynina názoru představovat dostatečný vzorek, jelikož jednotlivé dny, týdny ani měsíce nemají stejnou strukturu pořadů. Pokud by žalovaná byla provedla monitoring celého roku 2022 nebo jiného týdne roku 2023, dospěla by nutně k jiným závěrům. 8. Žalobkyně vznesla námitky také proti výši a odůvodnění uložených pokut. Žalovaná podle jejího názoru nesprávně posoudila materiální stránku přestupku a neuvedla, jaké konkrétní zájmy žalobkyně ohrozila nebo porušila, a nezohlednila neobvyklost posuzovaného případu. Výše pokuty také odporuje ustálené rozhodovací praxi žalované, která za obdobné přestupky ukládá pokuty ve výši 10 000 Kč. Celoplošnost vysílání obou programů nelze hodnotit jako přitěžující okolnost, stejně jako to, že žalobkyně je komerční provozovatelkou televizního vysílání, to jsou všichni provozovatelé s výjimkou médií veřejné služby. Žalovaná porušila také zákaz dvojího přičítání v případě povahy žalobkyniny činnosti, která je profesionálkou ve svém oboru. Tato okolnost je totiž nedílným znakem skutkových podstat obou přestupků. Nakonec žalobkyně upozornila, že žalovaná neposoudila odděleně, zda se žalobkyně dopustila obou přestupků, jejichž skutkové podstaty jsou oddělené a naplnění jedné neznamená automaticky naplnění druhé. 9. Žalovaná v obou vyjádřeních k žalobám do značné míry zopakovala obsah svých rozhodnutí. Setrvala na tom, že neaplikovala